Modlitba za vnitřní uzdravení a osvobození podle učení o manjackalově službě

Pane, Duchu svatý a bratře Ježíše Krista. Lituji svých hříchů. Je to víra v Ježíše, která uzdravuje. Protože vás Ježíš miluje, chce vás uzdravit. víme, že máme oč, že jsme ho prosili. Vezměte si příklad se ženy, která měla krevní problémy. Můj Pane Ježíši, věřím v tebe a moc tě miluji. Chválím tě Ježíši, děkuji ti Ježíši, Aleluja!

Nekontrolovaně opakující se hřích vyústí v návyk na hřích; nutné je poznat Boží spravedlnost a svatost pravdy. Nemůže hřešit, vždyť je zrozen z Boha. Sešli do mého srdce své sv. já v Tobě a mohl navždy žít svatý život. Chválím tě Ježíši; je dobré strávit více času chválením Ježíše.

Všechny skutky vyhlašují Boží pomstu, ale zároveň Boží milosrdenství a odpuštění. Vaše hříchy způsobily, že vám skrývá svou tvář a nechce vás slyšet. Ó, milosrdný Ježíši, měj slitování se mnou, hříšníkem. Pokryj mě svou přesvatou krví a skryj mě ve svých ranách. Buď mi oporou a tvrzí. Oddávám se zcela do tvé vůle, můj Pane. Jsem připraven udělat všechno, co budeš chtít abych udělal. Sešli svého sv. a posilni mě, ó, Pane, můj Bože.

Chválím tě Ježíši! Děkuji ti Ježíši! Pravdy. Když je tohle všechno v jednom člověku, nemůže žít život podle Ducha. Předvést před Pána své staré já. Uvěřit, že Ježíš sňal vaše viny svým ukřižovaným tělem. Znáš mne mnohem lépe, než se znám sám. Vrať se v mém životě do okamžiku mého početí.

mých vzpomínek, které mi brání být volný. Projdi mým životem, Pane, a utěš mě, když ostatní nebyli vlídní. Ó, Pane, přijdi a uzdrav mne. Poznámky ze semináře P. Eliase Velly, který se uskutečnil ve Vranově u Brna od 7. do 10. 2. 2018. Seminář se jmenoval Jak se modlit za uzdravení.

Na Vranov jsem přijela kvůli pracovním povinnostem s jednodenním zpožděním, ale i tak to stálo zato! Zveřejňuji zde pouze pár poznámek. Ze semináře je ale možné ze všech dnů objednat celý zvukový záznam - viz. Teď už ale k mým poznámkám…. Pro službu modlitby za uzdravení je třeba mít pokorné srdce plné lásky. Ježíš měl slabost pro pokorné lidi. Nepřišel na tento svět kvůli mocným. Ďábel se hrozí a prchá před pokornými lidmi.

Ďábel se bojí Eucharistie, protože je to láska a pokora. Ďábel je nenávist a moc. Pokora je jako šíp mířící přímo do srdce zlého. Musíme proto neustále prosit o moudrost, lásku a pokoru pro naši službu modlitby za druhé. Matkou pokory je Panna Marie. Služba modlitby za vnitřní uzdravení je úzce spjata se službou modlitby za osvobození. Lucifer je super charismatická bytost. Charismatické dary mu dal Bůh ještě v době, kdy byl Andělem Světla. Tuto dary mu ale zůstaly, i když se stal později padlým andělem.

Nad ďáblem mohu zvítězit pouze tehdy, pokud mám Ježíšovu autoritu. Ježíš dal svou autoritu apoštolům a to byla pro ďábla ta největší facka. Nemůže snést, že lidská bytost nad ním má autoritu. Ježíš tuto autoritu později rozšířil na dalších dvaasedmdesát učedníků, které vyslal evangelizovat. Nejdůležitější není, co můžeme v Ježíšově moci vykonat, ale že jsme Božími dětmi, jejichž jména jsou zapsána v nebi. Skrze náš křest ale máme moc vyhánět zlé duchy.

Všichni jsme proto zapojeni nějakým způsobem do služby osvobození. Musíme ale rozlišovat exorcismus a modlitbu za osvobození. Exorcismus se může modlit pouze církví (biskupem) pověřený kněz. Modlitba za osvobození je modlitba, kterou se obracíme k Ježíši, aby se smiloval nad člověkem, který nějak trpí. Stejně se můžeme modlit za všechna uzdravení a osvobození od útoků zlého. Nikdy při tom ale laik nesmí přímo oslovovat ďábla.

Když vstoupím do přímého kontaktu s ďáblem, zaútočí a nějakým způsobem mne může poškodit. Proste proto Ježíše, aby bojoval s ďáblem a osvobodil nás. Tento boj bude totiž mnohem účinnější.

Proč jsou potom tyto dvě služby tak propojené? Můžeme mít před sebou rozrušeného člověka, modlíme se, ale nic se neděje. Něco není v pořádky. Někdy se modlíme za člověka aniž se něco děje. Je třeba, aby odpustil všem - i Bohu a sám sobě. Neodpuštění je propojeno s nenávistí a ďábel je nenávist. Ďábel zůstává u toho, kde je nenávist.

Při modlitbě za druhé musíme být velmi opatrní. Někdy za námi může někdo přijít a tvrdit, že v sobě má ďábla. Ten je ale obyčejně v těch, kteří si to o sobě nemyslí. Je dobré se zeptat, jestli je člověk se svým stavem spokojený nebo touží po uzdravení a osvobození. Je totiž nutná spolupráce každého člověka. Někdo neustále žádá o modlitbu, ale sám nic nedělá, nespolupracuje, a tak se neposouvá dál.

Neměli bychom se začít hned modlit, ale nejdříve se snažit zjistit, oč jde. Proč si myslíš, že máš v sobě ďábla? Chodíš ke svátostem? Nemáš nějakou závislost (alkohol, drogy, nevěra, pornografie, gamblerství…)? Pokud nepozavíráš tyto dveře, nemůžeme ďábla vyhnat ven. Pokud se člověk neosvobodí od věcí, které ho blokují, ďábel zůstane na místě. Člověk si musí uvědomit, že musí něco dělat sám. Potom se za něj můžeme modlit a vyprošovat mu světlo pro kvalitní zpověď. Žít totiž ve smrtelném hříchu je horší než být posedlý.

Někdo ji může brát, jakoby tato modlitba byla něco magického - někdo se za mne pomodlí a vše bude v pohodě. Přitom je třeba „kopat“ hluboko… Jsou lidé, kteří trvají na exorcismu. Člověk ale musí být velmi opatrný. Tito lidé totiž většinou potřebují psychologickou pomoc. Musíme si dát pozor, abychom tomuto člověku nepotvrzovali, že má v sobě démony. Mohli bychom mu tím velmi ublížit.

Přednáška Václava Čápa (odpoledne 9. 2. 2018). Lež nás svazuje. Přitom se v přímluvných modlitbách málo modlíme za odstranění lží v našich životech. Je třeba odstraňovat kořeny lží v našich životech. Kolem každé rány, která vznikla lží, kterou do nás někdo zasadil, vznikne negativní reakce. Pramenem každé lži je rána a negativní reakce, což nás vede k určitému jednání.

Příklady lží, které jsme uvěřili: „K ničemu se nehodíš, nemám právo na svůj život, musím žít podle očekávání druhých lidí, musím všechny uspokojit, všechno je marné, nikomu se nelíbím, nikdo mne nemiluje, nezasloužím si lásku nikoho…“ Lež nám brání milovat sebe sama. Skrze lež se stáváme otroky. Pravda nás osvobozuje od deformace lži. Pravda nás uschopňuje odpustit druhým. Lež je spojena s útlakem od zlého ducha. Při modlitbě je dobré rozpoznat lež - lži v životě člověka. Tyto lži jsou obyčejně spojeny s ranou. Ve jménu Ježíše Krista se zříkám a lámu moc lží. A prosit Ducha svatého, co chce říct k dané situaci.

P. Elias Vella: Nedostatek odpuštění často brání vnitřnímu uzdravení; hněv k Bohu či otci bývá kořenem. Neodpuštění je překážkou proti útoku zlého ducha. Měli bychom zjistit, jestli člověk nebyl zapojený v okultismu, spiritismu, satanismu, New Age… Pokud je někdo zapojený do těchto věcí, otevírá své srdce zlému duchu. Příprava před modlitbou zahrnuje zřeknutí se okultních věcí a vyhození okultních předmětů. „V Ježíšově jménu se zříkám jakéhokoliv okultismu v mém životě a přijímám Ježíše Krista jako Pána svého života.“

5. Mojžíšova 18, 9-12 a další texty připomínají, že New Age a okultní praktikování otevírají dveře zlému. Dětství a rodokmen mohou obsahovat sklon k určité náklonnosti; proto je důležité hledat kořeny překážek. Kletba i požehnání existují; požehnání vychází z Boha a kletba vstupuje jen tehdy, když jsme otevření.

Podobně jako Matouš 14 a další pasáže ukazují potřebu soucitu a praktické pomoci při modlitbách za uzdravení. Ježíš říká: Dejte jim sami najíst! Nestačí jen kritizovat situaci, ale musíme předkládat lidem potravu a modlit se spolu s nimi; modlitba často vyžaduje spolupráci člověka a Boha.

V rámci modliteb za uzdravení a osvobození je důležité mít ochranu Krve Kristovy před modlitebním okamžikem: „Pod ochranu Tvé Svaté Krve, Pane Ježíši Kriste, svěřuji nyní sebe...“ a zřeknutí se všech zlých vlivů. Modlitba za uzdravení bližního vychází z praktických přímluv a z poznání, že Bůh koná skrze nás, nikoliv z naší vlastní moci.

Historie kolem Otce Jamese Manjackala zdůrazňuje, že uzdravení může mít jak fyzické, tak duchovní aspekty; příklady a svědectví jsou uváděny z různých zemí. Důraz je kladen na vyvažování modliteb za uzdravení s biblickými principy a s opatrností vůči jakýmkoli psychologickým či okultním vlivům.

V závěru se připomíná, že Kristus je stále stejný včera, dnes i navěky a že služba uzdravení vyžaduje nejen víru, ale i moudrost, odpuštění a pokoru. V rámci praktických doporučení: rozlišovat exorcismus a modlitbu za osvobození, sledovat odklon od okultních praxí, a spolupracovat s církevními prostředky tam, kde je to vhodné.

Klíčové myšlenky pro praxi modlitby za vnitřní uzdravení

• Modlitba vychází z víry v Boží moc a z poznání lásky Krista.
• Pokora a láska jsou klíčové pro službu modlitby za druhé.
• Rozlišení mezi exorcismem a modlitbou za osvobození a bezpečné jednání s identifikací potřeb jednotlivce.
• Odpuštění a vyznání jsou esenciálními kroky k duchovní osvobození a odstranění překážek.
• Přijetí Krista v celistvosti a odmítnutí okultních praktik jako prostředků poznání či moci.

tags: #modlitba #za #vnitrni #uzdraveni #manjackal