Congregatio Sanctissimi Redemptoris | Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele je klerická kongregace papežského práva, která působí v Českých Budějovicích od roku 1885 do roku 1950. Její základy položil Alfons Maria de Liguori (1696-1787) v Scale u Amalfi a potvrzení činnosti přišlo roku 1749 papežem Benediktem XIV. Základním posláním redemptoristů je usilovat o spásu opuštěných a chudých, zejména na venkově, a jejich hlavním pastoračním prostředkem se staly lidové misie, duchovní cvičení, kázání a činnost v duchovní správě.
V 50. letech 19. století přišli do Českých Budějovic první redemptoristé vlivem J. V. Jirsíka, který usiloval o oživení lidových misíí a duchovní obrodu diecéze. V roce 1855 pozvaly tři německé řeholníky, aby uspořádali v kostele svatého Mikuláše první obnovenou misii ve městě. Jirsíkovi nástupci usilovali o trvalé uvedení redemptoristů do sídla města a roku 1885 byla ustanovena nová redemptoristická rezidence při klášterním kostele Obětování Panny Marie (1898 povýšena na kolej). Ta byla nejprve součástí Vídeňské provincie a od 1921 začleněna do Pražské provincie kongregace.
V letech 1908-1921 byl v koleji otevřen juvenát (gymnázium) pro přípravu mladých adeptů a od 1923 i noviciát. Od listopadu 1885, kdy dorazili první dva redemptoristé, postupně vzrůstal počet členů koleje a rozšiřovalo se jejich působení v rámci města i diecéze. V roce 1899 zde žilo 11 členů, 1916 již 19 a k roku 1942 celkem 27 kněží, laických bratřů i noviců. Likvidace řeholních společenství v roce 1950 postihla i českobudějovický dům.
Naše existence a poslání jsou úzce spjaty s osobou Ježíše Krista, Vykupitele, a s jeho posláním spásy a vykoupení světa. „Neboť u něho je hojné vykoupení.“ - hlásají redemptoristé ve svém poslání i v dnešním světě. Chceme být kvasem a solí pro svět. Oficiální název řádu je Congregatio Sanctissimi Redemptoris (CSsR) neboli Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele. Náš život a naše práce jsou utvářeny evangeliem, řeholními konstitucemi a řeholními sliby čistoty, chudoby a poslušnosti. Slib čistoty nám umožňuje zcela se odevzdat službě druhým. Slib chudoby nás zavazuje žít prostým způsobem života a dělit se s druhými.
Kongregaci založil svatý Alfons Maria de’Liguori v roce 1732 ve Scale nedaleko Neapole. Od tohoto roku se řád začal šířit po celém světě. Z Itálie redemptoristy přes Alpy přenesl svatý Klement Maria Hofbauer. Čtyři svatí a dvacet sedm blahoslavených svědčí o velikosti díla, které kongregace vykonala a nadále vykonává v církvi. Dne 13. února 2017 byla založena nová provincie Bratislava-Praha. V čele kongregace stojí generální představený, provincii řídí provinciál a viceprovincii Michalovce, která se stala viceprovincií nové provincie Bratislava-Praha.
Redemptoristé v Českých Budějovicích: vznik a vývoj
V Českých Budějovicích vznikla redemptoristická komunita poprvé v listopadu 1885, kdy dorazili první dva řeholníci. Postupně se rozšiřoval jejich okruh působení a počet členů kolje roste. V roce 1885 byla ustanovena rezidence (1898 povýšena na kolej) a ta patřila nejprve do Vídeňské provincie a od 1921 do Pražské provincie kongregace. V letech 1908-1921 byl v koleji juvenát pro přípravu mladých adeptů a od 1923 i noviciát. Likvidace řeholních společenství v roce 1950 postihla i českobudějovický dům.
V roce 1899 zde žilo 11 kněží, laických bratrů i noviců, v roce 1916 19 a v roce 1942 celkem 27. Působení redemptoristů zahrnovalo bohoslužby, návštěvy nemocných, katechetické přednášky, lidové misie a další pastorační činnosti. Počátkem 20. století působili redemptoristé také ve farnosti Svaté Hoře v Příbrami a v dalších městech, kde zřizovali duchovní správu a organizovali misie.
V souvislosti s 20. stoletím a historickými událostmi jsou zmiňovány i světlé momenty, například svěcení velkého kostela a rozvoj misijní činnosti. Zmiňme, že v Karlových Varech se během téměř dvaceti let aktivně rozvíjela redemptoristická kolej s klášterním kostelem Panny Marie Pomocné a s novými stavbami kláštera a charity, a to včetně spolupráce s místními spolky a městskou správou. Tato období ukazují, jak významná byla role redemptoristů v duchovní a kulturní krajině regionu.
Historie Karlových Varů: kontext pro působení redemptoristů
V Karlových Varech na počátku 20. století vznikla snaha postavit druhý katolický kostel pro potřeby rostoucího počtu věřících a lázeňských hostů. Původní plány počítaly s kostelem pojmenovaným po císařovně Alžbětě, v roce 1904 však arcibiskup Lev Skrbenský z Hříště vyjádřil podporu výstavbě. Návrh na stavbu podal děkan Augustin Lenk a sbírky pokračovaly po dlouhé období až do vybudování areálu s klášterem pro redemptoristy.
Spolky pro výstavbu kostela bojovaly o prostředky a usilovaly o kontinuitu s předválečným spolkem. Redemptoristé byli často terčem podezření a kritiky ze strany části veřejnosti a politických skupin. Přesto jejich činnost pokračovala: po ekonomických sbírkách následovaly půjčky, dobročinné koncerty a další akce, které postupně vedly k výstavbě a posléze k vysvěcení kostela i kláštera.
V Karlových Varech vznikla redemptoristická kolej v roce 1927; její rektoratem byl převzatý augustin Reimann a později Josef Waclaw. Během nacistické okupace byl region rozdělen a redemptoristé nadále vykonávali bohoslužby ve své části farnosti, zatímco druhá část byla spravována místním děkanem. Po válce následovalo odsunutí německých kněží a reorganizace řízení farností v Československu. Poválečné období přineslo snahu o konfiskaci kostela ze strany církve československé, avšak tyto snahy zůstaly neúspěšné.
V roce 1948 probíhaly změny a pokusy o přerozdělení duchovního vedení, avšak prostory a struktury redemptoristického kláštera zůstaly nadále v ruce řeholníků, kteří byli v různých fázích přesouváni k řízení konventu i nadále pod pražskou provincii. Po únoru 1948 došlo k dalším reorganizacím, které měly za následek postupné oslabování nekomunistických řeholníků v regionu a změny ve správě farností.
Vizuální a doplňující prvky
tags: #moskevska #karlovy #redemptoriste