Na rekonstrukci se podílelo přes 250 firem a stovky expertů. Již příští neděli si bude moci veřejnost prohlédnout zrekonstruovanou pařížskou katedrálu Notre-Dame, kterou v roce 2019 zničil rozsáhlý požár. Jednu z nejvýznamnějších pamětihodností francouzské metropole slavnostně otevře prezident Emmanuel Macron o den dříve.
Opravy probíhají pod dohledem vyšetřovatelů a architektů, kteří do detailů sledují každou etapu. Na rekonstrukci se podílelo přes 250 firem a stovky expertů. Podle serveru BBC byl mezi prvními návštěvníky spolu s Macronem i hlavní architekt pověřený rekonstrukcí ikonické památky Philippe Villeneuve.
Financování a rozpočet rekonstrukce
Na rekonstrukci Notre-Dame přišly dary a veřejné sbírky. Do měsíce přislíbili jednotlivci i organizace na její rekonstrukci téměř miliardu eur (asi 25 miliard korun). Příčina požáru nebyla zcela objasněna, oheň mohl způsobit závada v elektroinstalaci či nedopalek cigarety. Na centrální věžičce se tehdy dlouhodobě prováděly restaurátorské práce.
Požár památky ze seznamu UNESCO vyvolal celosvětovou vlnu solidarity. Z nich nejvíce přispěli soukromí dárci z různých koutů světa; dle mluvčích katedrály se ukázalo, že většina darů pochází od drobných přispěvatelů, a jen menší část od velkých dárců či státních institucí.
Průběh prací a technické aspekty obnovy
V první fázi rekonstrukce bylo nutno odstranit lešení a připravit místo pro další práce: odmontovat a odvézt velké varhany, vyčistit a zabezpečit prostory, roztřídit a odklidit trosky. Opravy zahrnují i zajištění místa, kde trojlodím katedrály prochází příčná loď, a roztřídění a odklizení ruin. Pro úřad dohlížející na rekonstrukci chrámu je vyhledala Francouzská geologická služba, která poskytla potřebné kameny a další materiály.
Na střeše a v klenbách probíhaly práce s cílem zachovat co nejvíce středověkých technik. Na konci léta 2022 začala oprava střešní konstrukce a kleneb, kdy stovky tun dobových trámů vznikaly pod sekerami tesařů - jako kdysi ve středověku. Používaly se techniky zpracování dřeva, které byly zavedeny před více než osmi sty lety při stavbě této památky. Elektrické nástroje by práci urychlily, cílem ale bylo vzdát hold řemeslnému umu původních stavitelů. Počítače pomohly k vytvoření detailních tesařských plánů, aby bylo zaručeno, že ručně vyrobené trámy do sebe přesně zapadnou.
Na obnovu konstrukce střechy bylo vybráno dvanáct set dubů; části byly smontovány v dílně v údolí Loiry a následně dopraveny na místo řečí řeči řeky Seině. Krov, složený ze tří trojúhelníkových částí o rozměrech patnáct krát dvanáct metrů a hmotnosti sedmi tun, byl vyzdvižen jeřábem z lodě na chrám. Zničenou chrámovou věž nahradili restaurátoři a dělníci její věrnou replikou podle nákresů Eugèna Viollet-Le-Duca; dostala i novou podobu kříže a výšku 96 metrů. Na věži je pozlacený kohout jako symbol fénixe.
Oprava se neobešla bez nutnosti řešit ekologické a zdravotní rizika. Po požáru byl vyčištěn olověný prach, což znamenalo vyčištění okolí a odstranění toxického materiálu. Reakce veřejnosti na moderní prvky rozdělila názor; debatovalo se i o tom, zda do oken umístit moderní vitráže. Záměr navrhnout moderní vitráže vyvolal petici a kritiku, avšak soutěž na výtvarné zpracování moderních vitráží byla vypsána a do roku 2026 se mají objevit nové skleněné dekorace.
Otevírání a provoz katedrály po obnově
Notre-Dame by měla být veřejnosti znovu otevřena 8. prosince 2024, i když některé části, například vnitřní prostor, vyžadují ještě finalizaci. Podle šéfa obnovy Philippe Josta je postup prací v souladu s plány a rozpočtem; až dosud bylo vynaloženo 550 milionů eur (bezmála 14 miliard korun). Velká část financí pochází z veřejných sbírek a darů bohatých dárců; většina prostředků je určena na zajištění a rekonstrukci hmatatelných částí památky, včetně kamenného interiéru.
Národní a mezinárodní podpora byla klíčová pro pokračování obnovy. Požár v roce 2019 zasáhl Paříž a zničil střechu a část krovů, avšak věže zůstaly stát. V domácích i zahraničních médiích se často připomínají i historické detaily, jako například hodiny v katedrále, které byly opraveny nezvyklým způsobem, a jejich znovuzprovoznění se blíží. V současnosti se rovněž pracuje na zajištění ochranného systému proti budoucím požárům, který zahrnuje i systém rozprašovačů na střeše.
Slavnostní otevření bude sledovat řada významných hostů včetně prezidenta Bidena a dalších státníků; veřejnost očekává, že Notre-Dame opět oživí symbol Paříže a přiláká až desítky milionů návštěvníků ročně, jaký býval před požárem. Před pětiletým horizontem rekonstrukce vyvolává otázky, zda současná podoba vyhoví středověké architektuře a zda moderní prvky budou integrovány u vitráží i v samotném chrámu.
Souvislosti a dopady na Paříž a Evropu
Notre-Dame je jedním z nejvýznamnějších symbolů Paříže a turistickým magnetem; před požárem navštěvovalo katedrálu ročně kolem 13 milionů lidí, nyní se očekává nárůst až na 15 milionů. Katedrála je součástí světového kulturního dědictví UNESCO a její obnova má také ekonomické dopady na francouzské a mezinárodní firmy zapojené do projektu.
Mezitím v Evropě pokračují i jiné klimatické a ekonomické výzvy; rekonstrukce Notre-Dame se stává symbolem národního zápalu, solidarity a odvahy obnovit historické dědictví navzdory nástrahám pandemie a technickým komplikacím. Připomíná též, že obnova kulturního dědictví vyžaduje koordinaci mezi architekturou, řemesly a financemi a že současné technologie mohou spolupracovat se středověkými postupy pro dosáhnutí co nejvěrnějšího výsledku.
Obnova Notre-Dame je připravována na období, kdy Paříž bude hostit olympijské hry; i proto se počítá s rychlou a limitovanou veřejnou náplní, aby katedrála zůstala centrem duchovního a kulturního dění v srdci města i Evropy.
