Francie stavěla katedrálu Notre-Dame v Paříži téměř dvě století, požár ji ale dokázal za pouhých 15 hodin téměř zlikvidovat. Hned po ničivé katastrofě z 15. Nejen pandemie nemoci COVID-19, ale především nedostatek potřebného materiálu a složitost restaurátorských prací zdržují rekonstrukci nejvýznamnější katedrály Notre-Dame v Paříži. Teprve v listopadu 2020 se podařilo kompletně odstranit 40 000 kusů spečeného lešení o váze 250 tun, které katedrálu před požárem 15. Velkou výzvou je i odstranění asi 460 tun olova, které se při požáru dostalo do okolí katedrály. Olovo se využívalo jako pojivo skleněných vitráží. Asi největším problémem bude najít 3 000 správně rostlých dubů, z jejichž dřeva se má obnovit krov katedrály.
Pařížská katedrála Notre-Dame není významná jen pro Francii, stavěly se podle ní katedrály v mnoha dalších městech a zemích Evropy. Právě tady, na ostrově Île de la Cité, se v římských dobách rozkládala galská metropole Lutecia a v základech katedrály se kolem roku 1710 našly pozůstatky oltáře zasvěceného Jupiterovi. Že toto místo bylo významné už ve starověku, pak potvrdil archeologický průzkum v 60. a 70. Leží na ostrově Cité a ve 13. století začala vznikat katedrála. Počátky ukazují, že v 4. století stál galořímský chrám a v 12. století byla položen základní kámen k restarted tvorbě. Počátkem 12. století byl položen základní kámen a stavba byla dokončena až v 1345.
Historie a architektura před požárem
V polovině 12. století vznikla většina katedrály v gotickém stylu. Západní průčelí Notre-Dame je mistrovským dílem francouzské gotické architektury. Její západní rozeta znázorňuje Pannu Marii a nad ní zlověstně shlížejí chrliče. Na věže je možné vystoupat po 378 schodech a obdivovat Paříž z výšky. Během Velké francouzské revoluce v roce 1793 vzalo za své i 20 zvonů katedrály - tedy kromě největšího zvonu Emmanuel. Zvony doplatily na to, že byly odlity z bronzu a mladá republika potřebovala spíše střílet než zvonit. V 19. století byly zvony nahrazeny novými, nepodařilo se ale u nich „trefit“ zvuk - zněly zkrátka jinak než ty původní. Teprve v roce 2013 nová sada zvonů vrátila Notre-Dame zvuk ze 17. století.
Na první pohled kamenné chiméry a chrliče zdobící katedrálu připomínají gotické sochy. Když se Napoleon Bonaparte nechal v roce 1804 prohlásit císařem, vybral si pro svou korunovaci právě katedrálu Notre-Dame. Ta ale v té době nebyla vůbec v dobré kondici, a sloužila spíše jako skladiště. Intimní zážitek v malé skupině návštěvníků a prohlídka katedrály pro malou skupinu do 6 osob nabízí možnost prožívat Pařížskou historii na vlastní kůži.
Technické výzvy a restaurátorská práce
Další velkou výzvou je odstranění olova z okolí katedrály, které se při požáru dostalo do okolí. Olovo se používalo jako pojivo skleněných vitráží. Podle odhadů to v okolí vyvolává nutnost důkladného vyčištění a sanace. Prvním skutečným krokem k obnově bylo odstranění spečeného lešení o hmotnosti 250 tun. Restaurace vměstnává i obnovu krovu z dubových stromů, z nichž se má získat kolem 3 000 stromů. Kromě technických výzev čeká i zodpovědná práce na duchovním a kulturním dědictví místa.
Interiér Notre-Dame byl během posledních let otevřen pro návštěvníky, a to i přes uzávěry během rekonstrukce. Katedrála byla znovu otevřena 8. prosince na slavnost Neposkvrněného početí Panny Marie. O její vlivu na pařížskou a evropskou historii svědčí i fakt, že během její historie zde proběhly významné události, včetně korunovace Napoleona a obnovy po různých obdobích nejistoty.
Doklady a vzpomínky na ztráty a obnovu
V roce 1793 byla roztrhána a zničena část královské galerie průčelí a odvrátila se pozornost tehdejší společnosti k cílům revoluce. Pozůstatky 364 fragmentů gotických soch z Notre-Dame, včetně hlav panovníků, byly objeveny až v roce 1977 v dvoře hotelu Moreau na Rue de la Chaussée-d’Antin. Dnes stojí na místě originálů kopie a unikáty. Záhadou zůstává, jak se zlomky dostaly do jámy na dvoře hotelu, avšak objev byl označen historiky za jednu z největších rekonstrukčních událostí gotické architektury.
Notre-Dame se dnes považuje za srdce Paříže a za nejvýznamnější mariánskou svatyni ve Francii. Leží na ostrově Île de la Cité a její rozměry jsou impozantní: délka kolem 130 m, šířka kolem 50 m a výška kolem 35 m, přičemž kapacity umožňuje pojmout až 9 000 návštěvníků. Na vyvýšený požadavek se z číselného hlediska vyjímají i další statistiky, které ukazují na gigantickou stavbu ve středověku.
Na závěr lze připomenout, že katedrála Notre-Dame je nejen architektonickým skvostem, ale i místem s bohatou historií, která zahrnuje pohřbení svatých předmětů, korunovace, legionářské balkóny a příběhy o tom, jak dějiny formovaly její tvář.
Velké stavební průšvihy - Katedrála Notre-Dame vstává z popela. Otevřena bude nečekaně brzy
Tabulka: klíčové epochy Notre-Dame
| Období | Událost | Význam |
|---|---|---|
| 12. století | Založení katedrály, položen základní kámen | Vznik gotické architektury |
| 1793 | Rozebrání a likvidace 28 soch králů | Symbolická dekapitulace monarchie |
| 1804 | Napoleon korunován císařem | Obnova a posílení významu katedrály |
| 2019 | Požár zničil střechu a část kleneb | Náhlá potřeba rekonstrukce a restaurování |
| 2020 | Odstranění 40 000 kusů spečeného lešení | První kroky k obnovení bezpečnosti |
Na závěr zůstaňme s fakty: Notre-Dame je jednou z největších gotických katedrál na světě a nejvýznamnější mariánskou svatyní ve Francii. Leží na Ostrově Île de la Cité, mít historické jádro Paříže a ukazuje, jak se město vyvíjelo od římských dob až po moderní dobu.