Pokud vyrazíte do cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě na Českokrumlovsku, zastavte se v kostele před oltářem a dobře si zapamatujte hlavní velký obraz, který mu v tu chvíli dominuje. Barokní malby se ve vyšebrodském klášterním kostele mění podle liturgie. Přes léto a do Vánoc je hlavní dominantou oltáře obraz Nanebevzetí Panny Marie, která je patronkou kláštera i celého řádu.
Pak jej vystřídá klanění pastýřů a Tří králů u Panny Marie a právě narozeného Ježíše. Tento obraz visí v oltáři do postní doby. Nahrazuje ho velikonoční motiv ukřižování a během noční mše na Bílou sobotu se na oltáři objeví zmrtvýchvstání. Původně se všechny obrazy měnily tak, jako když spouštíte a vytahujete obrovskou roletu, ale kvůli postupnému poškození jsou dnes tři obrazy už pro jistotu v rámech. Pro jejich výměnu je potřeba alespoň osm silných mužů, lano, kladka a také odvaha, protože samotný oltář je vysoký 13 metrů.
V zadní části oltáře se musí otevřít obrovské dveře, obrazy je třeba upoutat na lano, vyndat, spustit dolů a do čela oltáře pak zvednout a umístit ten, který tam má být. Není to nic jednoduchého, protože každý obraz váží jeden až dva metráky a je tři metry široký a šest metrů vysoký. Oltářní obraz namaloval Václav Vavřinec Reiner r. 1729 u příležitosti kanonizace sv. Jana Nepomuckého. Malíři se na tomto obraze podařilo v jednom výjevu ztvárnit tři motivy, s nimiž je kapitulní kostel spojen.
Na obraze je totiž zobrazen sv. Jan, který je v doprovodu sv. Klečící sv. Jan je oděn v kanovnickém rouchu a kolem hlavy je patrná svatozář doplněná pěticí hvězd. Jana doprovázejí andělé, kteří nesou jeho atributy. Mezi nimi lze rozpoznat kříž a kněžský biret. Světec se obrací ke sv. Prokopovi, jehož ostatky byly do kapitulního kostela přeneseny v r. 1588. Za dvojicí světců pak stojí národní patroni, kteří jsou jakoby rozděleni do dvou živě rozmlouvajících hloučků. Pravou skupinku tvoří sv. Vojtěch, sv. Ivan Český, sv. Ludmila, sv. Václav a sv. Vít. Ve skupince nalevo jsou přítomni sv. Norbert, sv. Zikmund, sv. Štěpán a sv. Vavřinec. Nad nimi je dobře patrný sv. Střed obrazu pak doplňuje neúplný počet apoštolů, mezi kterými zvláště vyniká sv. Ondřej se svým křížem.
Oltářní dílo vzniklo ve spolupráci s ikonografickým a liturgickým programem kláštera, v jehož kontextu se mění hlavní obraz podle ročních období a svátků. V kostele Vyššího Broda je celý oltář dílem renesančního a barokního období, které odráží bohaté kulturní a duchovní dědictví české barokní malby.
Jako součást edukačního a kulturního rámce prošel oltář v různých historických obdobích restauracemi, jejichž cílem bylo očistit, konzervovat a obnovit zlacení na ploše oltáře, jehož výška dosahuje zhruba 16 metrů. Hlavní oltář ve Vyšším Brodě je koncepčně postaven tak, že lze měnit velký hlavní obraz podle liturgického kalendáře čtyřikrát do roka, a tato tradice zůstává výjimečnou ukázkou živé sakrální estetiky a techniky.
Historie a význam hlavního oltářního obrazu
Postní obraz na oltáři klášterního kostela ve Vyšším Brodě ukazuje Krista trpícího s Marií a Janem evangelistou a zůstává na oltáři 40 dní od Popeleční středy do Bílé soboty. Pak slavíme vzkříšení a obraz se spouští dolů, aby se objevil znovuzrozený Kristus jako symbol naděje a nového života. Zůstává až do svátků Seslání Ducha Svatého.
Velký středový obraz je mimo jiné zároveň svědectvím o ghotického a barokního odéru, kdy malíři sloužili liturgickému kontextu a kapitulnímu kostelu. Oltářní obrazy ve Vyšším Brodě tedy nejsou jen krásnou ozdobou, ale živým nástrojem liturgie a kulturní památky, která vyjadřuje bohatý výtvarný a duchovní odkaz kláštera.
Současný stav a plán renovací
V současné době probíhá odborná renovace hlavního oltáře, která potrvá do srpna 2017. Rozměrné řezbářské dílo vytvořili v letech 1644-1646 dva řeholní bratři z opatství Salem; vyřezal Korunování Panny Marie Jan Kopáč z Rožmitálu. Na oltáři napočítáme více než 50 různých soch a hlav andělů.
Letos si ale návštěvníci kláštera na novou podobu oltáře počkají, neboť probíhají opravy tak, aby oltář opět plně sloužil liturgickým potřebám a zároveň vyzdvihl hodnoty barokního umění.
< tagimg>Renovace hlavního oltáře Vyšší BrodOdkazy na výstavy a doprovodná témata
Podobná díla a jejich restaurování byly prezentovány v Olomouci i dalších místech, kde se ukazuje, jak historické obrazy prošly historickým vývojem a jak byly chráněny a opravovány. Při výstavách se ukazují i souvislosti s klášterními a kostelními interiéry, jejich důležitost pro liturgii i pro kulturní dědictví.
V kontextu vyprávění o oltářních obrazech a jejich proměnách stojí za zmínku příběh o tom, jak se obrazy dostávají do muzea, jak probíhají restaurování a jaké institucionální podpory jsou potřeba pro zachování takových děl pro další generace návštěvníků a vědců.
- Historie oltářního obrazu ve Vyšším Brodě a jeho liturgické proměny.
- Technické aspekty výměn obrazů a jejich zátěž na oltářní konstrukci.
- Umělecký kontext: Václav Vavřinec Reiner a jeho dílo pro kapitulní kostel.
- Současné restaurátorské práce a jejich význam pro památkovou péči.
Informace o renovačních pracích a liturgických cyklech vycházejí z historických popisů a současných vyjádření klášterního převora Justina Berky.
Podstatné je, že hlavní oltář ve Vyšším Brodě reprezentuje dynamiku mezi uměleckou tvorbou a duchovní funkcí sakrálního prostoru, kde se liturgické a vizuální prvky vzájemně doplňují a posilují význam každé z ročních období.
tags: #oltarni #obraz #ve #vysebrodskym #kostele