Nápadný pískovcový morový sloup na Horním náměstí v Olomouci není jen ozdobou, ale živým svědectvím o barokní legendě města. Sloup Nejsvětější Trojice je vysoký 32 metrů a kruhová základna má průměr 17 metrů; vrchol tvoří skulptura Nejsvětější Trojice, kterou doprovází sochařská výzdoba a symbol slunce jako alegorie Božího světla. Postavy andílků s kartušemi a vázy na balustrádě doplňují výzdobu kolem morového sloupu, přičemž drobné detaily dodala dílna Ignáce Františka Platzera. Kolem sloupu se zvedá členěná architektura v trojúhelném profilu s bohatě vyloženou římsou a vysokým jehlanem nad střední částí.
Všechny hlavní sochařské výtvory, včetně kopie soch Immaculaty a českých patronů - sv. Václava, Ludmily, Prokopa, Jana Nepomuckého a Vojtěcha - pocházejí z období let 1713-1715 a souvisí s dílem F. Geigera a J. O. Mayera. Prostranství kolem sloupu je obklopeno balustrádovým zábradlím s putti a vázy, které spolu s původní architekturou rámují střední pás výzdoby. Nad kostelem se obrací průčelí s vyobrazením Neposkvrněné Panny Marie na zeměkouli s hadem, kterou po stranách doprováni sv. Václav a sv. Vojtěch.
Historie sloupu však není jen o sochách a architektuře - má i obdivuhodné příběhy, které se dotýkají osudu samotného Olomouce. První příběh spojuje sloup s Václavem Renderem, olomouckým měšťanem a císařským architektem, jenž v roce 1716 zahájil stavbu a o rok později již dohlížel na dílo, které mělo teméř překonat Mariánský sloup na Dolním náměstí. Render stavbu financoval ze svého jmění a v roce 1733, kdy zemřel, byla výstavba stále nedokončena. Dnes je známo, že původně plánovaný morový sloup se nakonec změnil ve sloup čestný, vyzdobený pro slavnost Nejsvětější Trojice.
Druhý příběh se odvíjí od roku 1758, kdy Olomouc oblehli Prusové. Důležité koule střelby poškodily horní část dříku sloupu, avšak měšťané včas vyjednali s oběma stranami dohody, které zajistily, že sloup nezmizí z dějin města. Třetí příběh je o „olomouckém slunci“. Skulptura Nejsvětější Trojice na vrcholu sloupu má podobu slunce, a i když vychází z barokního pojetí, je svou tvářností jedinečná. Pověst říká, že na starých vedutách a panoramatech města slunce sehrával důležitou roli, a dodnes je vnímáno jako symbol Olomouce.
Samotná architektura sloupu je známá svou rafinovanou jednoduchostí: v nejnižší etáži stojí těleso s rámovanými poli a nápisovým polem, které lemuje sokl s lvím motivem a balustrádou. V horní části architektury se mění profil do trojúhelného útvaru se zdobenou římsou, která odděluje horní vysoký jehlan. Aby byla architektura plně souměrná a elegantní, Alliprandi dodal do výzdoby profilované rámce, které propojují jednotlivé výtvarné sekce.
Nad sloupem se nachází centrální kaple s reliéfy a bohatá sochařská výzdoba, kterou doplňují moravští umělci v čele se sochařem Ondřejem Zahnerem. Vrchol sloupu je z tepaného pozlaceného měděného plechu a práce zlatníka Šimona Forstnera dodává sloupu výjimečný lesk. Sloup jako celek představuje jeden z nejvýznamnějších barokních památek Moravy a bývá označován za největší svého druhu na světě. Zapsán je na seznam UNESCO a pro mnoho Olomoučanů zůstává symbolem města.
Veřejnost si sloup vychutnává i prostřednictvím moderních výukových a zábavných materiálů. „Malování diamanty“ nabízí zábavu i poznání: malířský motiv Sloup Nejsvětější Trojice je k dispozici v rozměrech 30x40 cm a 60x80 cm a zákazník si může vybrat variantu s rámem nebo bez rámu. Balíček obsahuje 24 odstínů 5D diamantů, pero na diamantování, voskovou hmotu, pinzetu a misku na diamanty, aby byl proces co nejpříjemnější. Průvodce „Sloup Nejsvětější Trojice“ je edice pro děti, která doplňuje informativní obsah o historii a architektuře.
tags: #omalovanky #sloup #nejsvetejsi