Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze, která již více než tisíc let v časech příznivých i nepříznivých pečuje o naši katedrálu a její duchovní život, zaznamenala výrazný úspěch a uznání na mezinárodním poli.
Oceněn byl projekt rekonstrukce a dostavby budovy Nového proboštství a dlouhodobá péče o architektonické dědictví Pražského hradu.
Projekt metropolitní kapituly uspěl v konkurenci bezmála stovky dalších významných projektů obnovy památek na území hl. m. Prahy.
Cenu v přítomnosti primátora hl. m. Prahy MUDr. Bohuslava Svobody a dalších hostů převzal během slavnostního večera v sále České národní banky děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze ICLic. Mgr.
Novogotická budova Nového proboštství v těsném sousedství katedrály byla vystavěna jako rezidence kapitulního probošta předposledním dómským stavitelem Josefem Mockerem ve II. polovině 19. století.
V důsledku pozdějších událostí byla v roce 1948 zkonfiskována československým státem a posléze desítky let chátrala.
Zcela zdevastovaná budova byla metropolitní kapitule navrácena v roce 2016, a to jako jediná z někdejších kapitulních budov v areálu Pražského hradu.
Due to intense effort of the metropolitan chapter, which under the leadership and constant supervision of the dean Ondřej Pávek and the chief project manager Dr. Marek Stříteský coordinated the entire rescue project from the creation of the task to successful realization and occupancy, all works were completed in 2023 and the building was given life again.
Celou rekonstrukci pak kapitula hradila sama pouze ze svých vlastních prostředků.
Radujeme se z tohoto ocenění a uznání několikaletého úsilí a věříme, že bude povzbuzením pro celou naši církev v českých zemích, která ruku v ruce s duchovní činností pečuje také o naše bohaté kulturní dědictví.
Text: Ing. V reprezentačních prostorách kapitulního děkanství ve Vikářské ulici v těsném sousedství naší katedrály proběhlo v úterý 29. dubna zajímavé setkání odborné i laické veřejnosti při příležitosti představení ročenky Česká architektura 2023 - 2024.
To letos spolupořádala Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze ve spolupráci se společností PROSTOR - architektura, interiér, design, o.p.s., která ročenku vydává již 25 let.
V aktuálním vydání se čtenáři totiž dozví také o významném architektonickém a stavebním projektu, díky kterému se naše metropolitní kapitula zapsala tučným písmem do novodobých dějin Pražského hradu.
Jedná se o rekonstrukci a dostavbu novogotické budovy Nového proboštství na náměstí U sv. Jiří v těsném sousedství naší katedrály.
Tato budova, která byla kapitule vrácena v roce 2016 ve zcela zdevastovaném stavu, byla díky intenzivnímu nasazení a péči kapituly zachráněna a byl jí opět vdechnut život.
Ing. O oceněné realizaci promluvil i Ing. Samotná prezentace probíhala v blízkosti Nového proboštství v neméně zajímavém objektu kapitulního děkanství, tzv. Mladotově domě, původně gotické a renesančně přestavěné budově, která byla do dnešní barokní podoby upravena slavným architektem a stavitelem Janem Blažejem Santini-Aichlem.
Přestože budova děkanství kapitule vrácena nebyla, kapitula ji dodnes využívá mimo jiné k pořádání kulturních akcí a budova nese mnoho stop slavné více než tisícileté historie této instituce.
Prezentace se odehrála ve zcela zaplněných prostorách bývalé kapitulní knihovny pod bohatě zdobenými klenbami, na kterých je vyobrazeno mnoho slavných osobností z řad našich kanovníků.
Na úvod promluvila vydavatelka ročenky paní Dagmar Vernerová, která sklidila zasloužený potlesk za svoji úctyhodnou 25 let trvající práci, kterou ročence Česká architektura věnovala.
Slova se dále ujali Ing. Václav Hlaváček ze Studia acht, hlavní architekt rekonstrukce a dostavby Nového proboštství a Ing. Ondřej Stříteský z Metropolitní kapituly, který měl na starost realizaci stavebních prací.
Ing. Rekonstrukce a dostavba Nového proboštství na Pražském hradě není zdaleka prvním ani posledním významným architektonickým a stavebním počinem pražské metropolitní kapituly.
Intenzivní tvůrčí činnost spojená s budováním významných staveb a pořizováním cenných uměleckých děl je devizou, která kapitulu provází od samotného jejího vzniku.
Jakkoliv to byli zejména čeští králové, kterým velmi záleželo na zvelebování hrobů českých zemských patronů a na budování pražského katedrálního kostela neváhali věnovat velké prostředky, byla to nakonec právě kapitula, kdo naši katedrálu ve spolupráci s nadanými staviteli a s podporou krále vybudoval.
Vzpomínáme s vděčností na všechny naše kanovníky, kteří výstavbu pražské katedrály řídili.
Bušek Linhartův, Mikuláš Holubec, Beneš Krabice z Weitlmile, Ondřej Kotlík a Václav z Radče ve 14. století, či později zejména Michal Pešina z Čechorodu v 19.
Péčí Metropolitní kapituly získala katedrála nové ozvučení.
V souvislosti s instalací nových varhan na západní kruchtě katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha se Metropolitní kapitula rozhodla přikročit k modernizaci systému ozvučení celého prostoru.
Před samotným zahájením stavby varhan musely být provedeny stavební úpravy související se zvýšením únosnosti konstrukcí kruchty a instalací rozsáhlé sítě kabeláže nezbytné k zajištění provozu nových varhan.
Tyto práce prováděla v roce 2024 Správa Pražského hradu na základě projektu připravovaného Metropolitní kapitulou.
Součástí této sítě jsou také kabely pro zajištění ozvučení dosud nevyužívané západní kruchty katedrály, v rámci stavebních úprav byly také vyměněny páteřní kabely audiosystému katedrály v podkroví bočních kaplí.
Ačkoliv nové varhany jsou natolik velké, že jejich zvuk katedrálu zaplní spolehlivě bez jakéhokoliv dodatečného zesilování, liturgický provoz a státně-reprezentační akce se v tak rozsáhlém a členitém prostoru bez kvalitního ozvučení neobejdou.
Zpěv varhaníka nebo sboru a zejména mluvené slovo celebrujících biskupů a kněží vyžaduje pro vzájemnou interakci a bezvadnou srozumitelnost v každé části katedrály velmi sofistikovaný systém, který zároveň zajišťuje zvuk pro přenosy bohoslužeb prostřednictvím katedrální televize.
Původní systém byl v katedrále instalován již před rokem 1989 a přes postupně prováděné dílčí modernizace byl již technologicky zastaralý.
Stavba nových varhan, která v katedrále probíhá od roku 2025, se tak stala vhodnou příležitostí systém ozvučení modernizovat.
V březnu roku 2026 provedla Metropolitní kapitula za dozoru Odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky výměnu všech stávajících reproduktorů, mikrofonů a režie, která zvuk zpracovává digitálně.
Koncovými prvky audiotechniky byla vybavena také západní kruchta i mobilní hrací stůl nových varhan v hlavní lodi katedrály, rekonstruován byl také systém na Wohlmutově kruchtě.
Nový systém ozvučení přinesl katedrále zejména výrazné zlepšení srozumitelnosti a kvality zvuku, velký důraz byl ale ze strany kapituly i památkářů kladen také na jeho vizuální kvalitu, kdy nové reproduktory díky svému tvaru, barvě a úhlu naklonění mnohem lépe splývají s prostředím.
Text a foto: Ing. V reprezentačních prostorách kapitulního děkanství ve Vikářské ulici v těsném sousedství naší katedrály proběhlo v úterý 29. dubna zajímavé setkání odborné i laické veřejnosti při příležitosti představení ročenky Česká architektura 2023 - 2024.
To letos spolupořádala Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze ve spolupráci se společností PROSTOR - architektura, interiér, design, o.p.s., která ročenku vydává již 25 let.
V aktuálním vydání se čtenáři totiž dozví také o významném architektonickém a stavebním projektu, díky kterému se naše metropolitní kapitula zapsala tučným písmem do novodobých dějin Pražského hradu.
Jedná se o rekonstrukci a dostavbu novogotické budovy Nového proboštství na náměstí U svatého Jiří v těsném sousedství naší katedrály.
Tato budova, která byla kapitule vrácena v roce 2016 ve zcela zdevastovaném stavu, byla díky intenzivnímu nasazení a péči kapituly zachráněna a byl jí opět vdechnut život.
Ing. O oceněné realizaci promluvil i Ing. Samotná prezentace probíhala v blízkosti Nového proboštství v neméně zajímavém objektu kapitulního děkanství, tzv. Mladotově domě, původně gotické a renesančně přestavěné budově, která byla do dnešní barokní podoby upravena slavným architektem a stavitelem Janem Blažejem Santini-Aichlem.
Přestože budova děkanství kapitule vrácena nebyla, kapitula ji dodnes využívá mimo jiné k pořádání kulturních akcí a budova nese mnoho stop slavné více než tisícileté historie této instituce.
Prezentace se odehrála ve zcela zaplněných prostorách bývalé kapitulní knihovny pod bohatě zdobenými klenbami, na kterých je vyobrazeno mnoho slavných osobností z řad našich kanovníků.
Na úvod promluvila vydavatelka ročenky paní Dagmar Vernerová, která sklidila zasloužený potlesk za svoji úctyhodnou 25 let trvající práci, kterou ročence Česká architektura věnovala.
Slova se dále ujali Ing. Václav Hlaváček ze Studia acht, hlavní architekt rekonstrukce a dostavby Nového proboštství a Ing. Ondřej Stříteský z Metropolitní kapituly, který měl na starost realizaci stavebních prací.
Ing. Rekonstrukce a dostavba Nového proboštství na Pražském hradě není zdaleka prvním ani posledním významným architektonickým a stavebním počinem pražské metropolitní kapituly.
Intenzivní tvůrčí činnost spojená s budováním významných staveb a pořizováním cenných uměleckých děl je devizou, která kapitulu provází od samotného jejího vzniku.
Jakkoliv to byli zejména čeští králové, kterým velmi záleželo na zvelebování hrobů českých zemských patronů a na budování pražského katedrálního kostela neváhali věnovat velké prostředky, byla to nakonec právě kapitula, kdo naši katedrálu ve spolupráci s nadanými staviteli a s podporou krále vybudoval.
Vzpomínáme s vděčností na všechny naše kanovníky, kteří výstavbu pražské katedrály řídili.
Bušek Linhartův, Mikuláš Holubec, Beneš Krabice z Weitlmile, Ondřej Kotlík a Václav z Radče ve 14. století, či později zejména Michal Pešina z Čechorodu v 19.
Text: Ing. Kde spočine tělo kardinála Duky. Kaple v katedrále s unikátní vitráží4.November » Seznam Zprávy
V sobotu 15. listopadu spočine tělo kardinála Dominika Duky v jedné z kaplí svatovítské katedrály na Pražském hradě.
V hrobce byl již pohřben kardinál Miloslav Vlk či kardinál František Tomášek.
Unikátní výhled a moderní dostavba. To je rekonstrukce Nového proboštství
24.November » Forbes
Aerál Pražského hradu rozhodně není místem, které bychom si spojovali s moderní architekturou a soudobou výstavbou.
Od roku 1929, kdy byla dokončená svatovítská katedrála, se na Hradě nová budova nepostavila - až na jedinou výjimku, kterou byl Dům č…
Nové proboštství na Pražském hradě prošlo kompletní rekonstrukcí. Doplnila ho novostavba s kavárnou
1.November » Novinky.cz
Nové proboštství v areálu Pražského hradu vzniklo ve druhé polovině 19. století.
Od padesátých let minulého století začala stavba chátrat, dokonce se uvažovalo o demolici.
V roce 2016 se Nové proboštství vrátilo Metropolitní kapitule a ta ho postupně uvádí do provozu.
Nové proboštství na Pražském hradě: Opuštěná ruina dostala nový kabát
22.October » asb-portal.cz
Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze dokončila generální rekonstrukci Nového proboštství na Pražském hradě, které získala od státu v havarijním stavu v roce 2016.
Interiéry historické budovy nacházející se na náměstí U Svatého Jiří jen pár metrů…
Veřejnosti by se měla do Vánoc zpřístupnit část Nového proboštství na Hradě
21.October » ChristNet
Kostel byl v 17. století přestavěn v barokním slohu a na konci 19. století ho opět regotizoval předposlední dómský stavitel Josef Mocker, autor západního průčelí a dostavěného trojlodí katedrály sv. Víta.
Předposlední oprava jeho střech však doznala konce životnosti.
Byla zde použita břidlice s vysokým obsahem nežádoucích minerálů, které způsobovaly její lámavost, rychlou degradaci a rozpad.
Řada šablon již ztratila své mechanické vlastnosti.
Od roku 2023 tak metropolitní kapitula realizuje celkovou opravu střešního pláště kostela.
Protože se jedná o velmi významnou nemovitou kulturní památku České republiky a jednu z dominant Nového Města Pražského, podléhá tato oprava intenzivnímu dohledu státní památkové péče.
Kapitula zde navíc uplatňuje své zkušenosti z Pražského hradu, kde již dříve realizovala celkovou rekonstrukci velmi podobné střechy objektu Nového proboštství.
A jak taková rekonstrukce střechy kostela probíhá? V případě břidličné střešní krytiny je dnes situace poměrně obtížná.
Časté jsou pokusy přeložit a znovu použít již použitou břidlici, která je však již mechanicky narušená a s velmi krátkou zbytkovou životností.
Mnoho břidlic obsahuje nečistoty a oxidy železa, které mohou svými objemovými změnami způsobit rozpad kamene a opět významné snížení životnosti.
Na opravu střech kolegiátního kostela svatého Apolináře použila kapitula stejnou břidlici, která byla položena na střechu Nového proboštství na Pražském hradě i na většinu střech Nového královského paláce.
Jedná se o břidlici dovezenou ze Španělska, která dnes patří k nejkvalitnější.
Po sejmutí původní krytiny a lepenky je potřeba podrobně prohlédnout bednění, opravit jej a opravit nebo vyměnit klempířské prvky, které jsou v případě tohoto kostela z mědi.
Na bednění je pak položena nová pojistná hydroizolace z asfaltových pásů a skrz ni jsou přibíjeny šablony z břidlice pomocí měděných hřebíků.
Každá šablona, která projde rukama pokrývačů, musí být vyzkoušena, zda správně „zvoní“ a není prasklá.
Samostatnou kapitolou je restaurování hrotnic a makovic, které jsou z části pozlacené.
Velmi náročná pak byla oprava sanktusové věžičky, na jejíž pokrytí byl použit specifický malý formát břidličných šablon a která byla zevnitř nově oplechována měděným plechem, kterým byl nahrazen starý a nevhodný pozinkový plech.
Zvon v sanktusové věžičce se bohužel nedochoval, zvonová stolice však byla opravena a opatřena novým nátěrem.
V letošním roce bude opravou střechy hlavní věže záchrana kostela završena.
Text i foto: Ing. Pomocný biskup pražský Mons. Zdenek Wasserbauer během mše sv. Novým proboštem Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze se stává pomocný biskup pražský Mons. Zdenek Wasserbauer.
Instalaci probošta provede kapitulní děkan Ondřej Pávek.
Uvedení do úřadu probošta se uskuteční během obřadu v chóru katedrály. Obřad zahrnuje přečtení dekretu arcibiskupa, skládání vyznání víry a přísahy, kdy probošt vloží ruku na evangeliář, děkan pronese instalační formuli a nový probošt bude uveden na své místo v kanovnické lavici.
Následné nešpory pak povede už instalovaný probošt.
Přítomen bude také pražský arcibiskup Mons. V jubilejním roce 2025 zažila Kristova církev zde na zemi hned několik zásadních očekávaných i neočekávaných změn.
Na začátku velikonočního oktávu Pán povolal z tohoto světa našeho papeže Františka a následné konkláve zvolilo jeho nástupcem J. Em. Roberta kardinála Prevosta, který přijal jméno Lev XIV.
V listopadu pak po krátké nemoci následoval papeže Františka na věčnost náš emeritní arcibiskup J. Em. Dominik kardinál Duka OP, plánovaně pak očekáváme výběr nástupce našeho současného arcibiskupa Jana.
Nový arcibiskup byl v letošním roce papežem jmenován ve Vídni.
A změna nastala také v čele naší metropolitní kapituly.
Náš dlouholetý probošt a světící biskup pražský Mons. Václav Malý dosáhl v září kanonického věku 75 let a v souladu s kanonickým právem rezignoval na svůj úřad.
Stal se tak emeritním kanovníkem, a protože byl ke dni své rezignace také služebně nejstarším členem metropolitní kapituly, uvolnil tím zároveň místo preláta arcijáhna.
Tím se stal nově Mons. ThDr. Michael Slavík, který je kanovníkem již úctyhodných 24 let.
Do svého čela pak pražská metropolitní kapitula zvolila současného generálního vikáře Pražské arcidiecéze, titulárního biskupa butrintského, pomocného biskupa pražského a svého kanovníka-seniora Mons. ThLic.Ing. Zdenka Wasserbauera, Th.D.
Ten se úřadu probošta kapituly ujme v naší katedrále při slavnostní večerní liturgii o slavnosti Neposkvrněného početí Panny Marie dne 8.
Ačkoliv jedním z nejdůležitějších úkolů katedrálních kapitul je vedle péče o katedrálu také podpora diecézního biskupa při správě diecéze a vztah k biskupovi je tak velmi blízký, sám diecézní biskup členem kapituly není a nestojí tedy v jejím čele.
Kapituly fungují nezávisle, dříve se dokonce v době uprázdnění biskupského stolce ujímaly řízení diecéze a nového diecézního biskupa volily.
A kanovníci ze svého středu pak vybírají své vlastní představitele.
Nejčastěji to jsou právě probošt a děkan a nejinak je tomu v případě naší metropolitní kapituly.
Slovo probošt vzniklo z latinského praepositus, které v doslovném překladu znamená představený.
Do jisté míry lze říci, že pro kapitulu je probošt jakousi obdobou opata kláštera, přestože kapituly se od mnišských řádů nebo řádů řeholních kanovníků svým postavením pochopitelně liší.
Obdobně jako opati klášterů mají často i probošti katedrálních nebo kolegiátních kapitul právo užívat pontifikálie, tj. biskupskou mitru a berlu.
Pražská metropolitní kapitula však disponuje unikátním privilegiem, kdy toto právo od roku 1476 náleží úplně všem jejím kanovníkům, nikoliv pouze proboštovi.
A Sám probošt metropolitní kapituly však disponuje dalšími unikátními privilegii, které u jiných kapitul nejsou obvyklé.
Jedním z nejvýraznějších je držení jednoho ze sedmi klíčů od korunní komory.
Společně s pražským arcibiskupem je držitelem klíče od samého vzniku této tradice, tj. od roku 1791, roku korunovace Leopolda II. českým králem.
Naše katedrála je zároveň korunovačním kostelem českých králů a korunovační klenoty jsou trvale uloženy právě v ní.
A úlohy našeho probošta při české královské korunovaci jsou samy o sobě dost významné.
Právě probošt totiž korunovační klenoty ke korunovaci českého krále vydával a po korunovaci je opět vracel jejich skutečnému vlastníkovi, kterým je věčný panovník české země, náš svatý kníže Václav.
Mezi probošty stejně jako mezi děkany kapituly byla řada velmi významných osobností českých dějin.
Již děkan Kosmas připomíná svého současníka, probošta Marka, který provedl rozsáhlou reformu kapituly a života kanovníků.
Někteří probošti se později stali pražskými arcibiskupy.
Mezi nejznámější z nich patří druhý pražský arcibiskup a první český kardinál Jan Očko z Vlašimi, dále Daniel Josef Mayer z Mayernu a Antonín Petr Příchovský z Příchovic.
Kromě pozdějších arcibiskupů to byli také správci arcidiecéze během sedisvakance v 15. a 16. století či jiné významné osobnosti jako byl Jindřich Scribonius Píšek z Horšova Týna, Václav Vojtěch z Herites, Adolf Würfel, Antonín Hora nebo Eduard Tersch.
Z nedávné minulosti pak mnoho z nás dobře pamatuje na našeho probošta Mons. ThDr. Jaroslava Škarvadu, velmi oblíbeného a laskavého člověka, titulárního biskupa litomyšlského, či jeho předchůdce Mons. Ing. Ondřej Stříteský je vedoucí stavebně-technického útvaru Metropolitní kapituly u sv.
Th. Katolické noviny nabízí všechny články zdarma.
Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory.
Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc.