Text kombinuje informace o historických stavbách a uměleckých dílech se zaměřením na mariánské motivy a jejich odkaz v českém prostředí, doplněné o specifické popisy oltářů, soch a architektonických detailů katedrály a dalších památek.
Katedrála sv. Štěpána v Litoměřicích a její ikonografie
Katedrála sv. Štěpána v Litoměřicích vznikla kolem roku 1057, kdy kníže Spytihněv II. založil Kolegiátní kapitulu u kostela sv. Štěpána; pokud by šlo o baziliku, svědčí o tom zakládací listina. Románský kostel byl později ve 14. století goticky přestavěn, v letech 1662-1664 byl zbořen a bezprostředně poté byla ve stylu raného baroka vystavěna dnešní katedrála. Stavby se zúčastnili Domenico Orsi a pravděpodobně i Giulio Broggio; zvenčí vypadá jako trojlodní bazilika, ale uvnitř tvoří jednotný prostor se třemi průchozími kaplemi po obou stranách, které se arkádovitě otevírají do lodi.
Katedrála má délku 50 metrů, výšku 20,50 metru a šířku lodi i s kaplemi 22 metrů. Průčelí bylo navrženo se dvěma věžemi; ty byly sneseny do výše hlavní římsy a neznatelně začleněny do prospektu průčelí. Po stranách portálu se nacházejí sochy sv. Felixe a sv. Viktorina, spolupatronů katedrály a diecéze; nad vchodem je erb biskupa-zakladatele Schleinitze, výše socha sv. Štěpána (1700) a erb obnovitele katedrály biskupa Königsegga.
Hlavní a boční oltáře a jejich díla
Uvnitř se zachoval základní interiér Schleinitzovy doby v černozlatém boltcovém slohu: hlavní oltář, šest velkých bočních oltářů, kazatelna, chórové lavice i lavice v lodi, dvě zpovědnice a kredence. Pět velkých oltářních obrazů maloval Karel Škréta; další obrazy jsou od Jana Czecha a J. P. Molitora. Mezi významnými oltáři najdeme:
- Oltář Bolestné Matky Boží - Mater Dolorosa nese svatostánek; až do roku 1900 ukryt za skleněným poklopem.
- Oltář Andělů strážných se Škrétovým obrazem arch. Rafaela - vede mladistvého Tobiáše; dřevěný reliéf: Sen patriarchy Jakuba.
- Oltář sv. Václava se Škrétovým obrazem; v rakvičce ostatky sv. Felixe, které přivezl biskup Sternberg z Říma.
- Oltář Panny Marie Radostné - Mater Gaudiosa s deskovým obrazem Panny Marie s dítětem; nad ním obraz světce a reliéf.
- Oltář sv. apoštolů Petra a Pavla - obraz Škrétův; před oltářem reliéf s výjevy ze života apoštolů.
- Oltář sv. Vojtěcha - obraz od Karla Škréty; nad oltářním stolem rako s ostatky sv. Klementa z římských katakomb.
- Malé boční oltáře zahrnují Oltář Božského Srdce Ježíšova, Oltář sv. Barbory, Oltář sv. Panny Marie Magdalény a další s obrazy od českých i polských mistrů.
Podrobnosti o dalších oltářích a jejich výzdobě doplňují pamětní desky biskupů a kněží, stejně jako zapůjčené a zakomponované řezbářské práce. Hlavní oltářní obraz sv. Štěpána a další obrazová výzdoba vytvářejí komplexní obraz sacrality místa.
Varhany, věže a historické rekonstrukce
Varhany se nacházejí ve starých rokokových skříních; elektromagnetický stroj z roku 1942 od firmy Jehmlich v Drážďanech má 4 manuály, 56 registrů a 3944 píšťal. Věž katedrály nebyla vždy součástí kostela; původně byla plánována jako samostatná věž mimo kostel. Stavbu dokončili v letech 1711-1720, ovšem dokončení věže trvalo až v letech 1883-1889 díky zásahům biskupa Antonína Frinda a architekta Heinricha Ferstela pod dohledem litoměřického stavitele Franze Sandera.
Historický sbírkový fond a regionální textil
Sbírkový fond textilu zahrnuje lidový textil z Prostějovska, Drahanska a dalších regionů, včetně krojových kompletů z 1. poloviny 20. století. Součástí fondu jsou i historické oděvy a dřevěné plastiky. Sbírky jsou spojeny s významnými osobnostmi F. X. Běhálkové, T. Mayera, J. Zbořila a M. Vařekové.
Socha Panny Marie Immaculaty a mariánské motivy v České krajině
V literatuře o mariánských sochách a sloupech uvádíme několik významných děl. Největší socha Panny Marie v Evropě byla vztyčena v Konotopii v Polsku a má výšku 55,6 metru; slouží jako pobožná připomínka Matky Boží Milosrdné, s vyhlídkovou terasou ve výšce přes 15 metrů. Autorem sochy je český nebo polský umělec podle různých zdrojů; samotní zakladatelé - Grażyna a Roman Karkosikovi - tuto sochu financovali jako děkovný dar. Poutní místa a mariánská ikonografie v regionu směřují k uctění Matky Boží Milosrdné a k odkazům na svatou Faustynu Kowalskou, apoštulku Božího Milosrdenství.
Název a poselství sochy byly vykládány v kontextu duchovnosti a poselství modlitby. Návštěvníci mohou na různých místech sledovat mariánské motivy - od starých sloupů až po moderní monumenty - často s migrací umělců a historickými dopady na krajině. Představujeme tak kontinuitu mariánské úcty, která prochází českým i polským prostředím od raného novověku po současnost.
Historické poutníky a barokní Marií
Popis barokní plastiky Panny Marie s Ježíškem v místech jako Velká Bukovina vyzdvihuje tradiční zobrazení Madony s dítětem, s hadem a jablkem a s bohatým výzdobným soklem. Podrobnosti o soše ukazují reliéfy a alegorické motivy, které se spojují s mariánskými světci a výjevem z Matic křesťanského ikonografického repertoáru. socha Marie je umístěna v různých lokalitách, např. u Strahova a v jiných částech ČR, kde zobrazení Panny Marie i Ježíše reprezentuje duchovní kontinuitu regionu.
