Papež František v neděli zahájil návštěvu Spojených arabských emirátů (SAE). Třídenní cesta je označována za milník mezicírkevních vztahů, neboť jde o první případ, kdy papež stanul na půdě Arabského poloostrova. Apoštolský vikář Paul Hinder, odpovídající za oblast jižní části Arabského poloostrova, cestu označil za další krok v rozvoji vztahů mezi katolickou církví a muslimským světem. V emirátech žije podle odhadů zhruba milion křesťanů, z nichž tři čtvrtiny jsou katolíci. Papeže přivítal korunní princ emirátu Abú Zabí šajch Muhammad bin Zajd Nahaján. Program návštěvy je soustředěn do Abú Zabí, kde se nachází hlavní sídlo apoštolského jihoarabského vikariátu, jenž zahrnuje kromě SAE také Omán a Jemen.
Právě válčící strany v Jemenu papež ještě před odletem vyzval, aby dodržovaly mezinárodní dohody a zajistily dodávky potravin obyvatelům této země na Arabském poloostrově. „Sleduji s velkými obavami humanitární krizi v Jemenu. Obyvatelstvo je z dlouhého konfliktu vyčerpané a mnoho dětí trpí hladem,“ řekl věřícím, kteří se shromáždili na Svatopetrském náměstí. „Modleme se silně. Jsou to děti, které mají hlad, které mají žízeň, které nemají žádné léky a kterým hrozí, že zemřou,“ dodal František. Spojené arabské emiráty jsou součástí arabské koalice pod vedením Saúdské Arábie, která zasáhla do občanské války v Jemenu na straně jemenské vlády. V zemi na jihozápadě Arabského poloostrova proti ústřední vládě bojují šíitští povstalci podporovaní Íránem.
Papež se setká s hlavou sunnitského islámu a hovoří o lidském bratrství
Papež František navštíví Velkou mešitu v Abú Zabí a zúčastní se soukromé schůzky s muslimskou radou starších. Bude také na mezicírkevním setkání v Abú Zabí, kde bude jednat se sunnitskými představiteli. Chce se sejít rovněž s velkým imámem egyptské mešity Al-Azhar šajchem Ahmadem Tajibem, považovaným za hlavu sunnitského islámu. V úterý v 10:30 místního času (7:30 SEČ) odslouží v Zajdově sportovním středisku mši, na níž se očekává až 135 tisíc lidí. Na programu má také návštěvu kostela sv. Josefa a s šajchem Muhammadem chce hovořit o tématu lidského bratrství a míru a také o snášenlivosti církví.
„Papež je realista a ví, že v době poznamenané migrací se musejí lidé učit žít společně, ať křesťané mezi muslimy, muslimové mezi křesťany nebo obojí mezi nevěřícími, musíme se naučit existovat spolu,“ sdělil Apoštolský vikář Paul Hinder k poslání papežovy cesty. V SAE se podrobně o cestě informuje, a vydávají se pokyny zejména pro účastníky úterní mše. Držitele vstupenek budou svážet autobusy. Z některých parkovišť se musí lidé připravit na tříkilometrový pěší pochod ke stadionu, meteorologové však předpověděli na úterek bouřky. Vstupenky se začaly prodávat tento týden v pondělí a vláda pro jejich držitele vyhlásila na 5. února svátek, což má respektovat jak státní, tak soukromý sektor.
Historie vztahů a obraz Boha v kontextu dialogu islám-křesťanství
Papež Benedikt XVI. omezil teologické disputace a apeloval na dialog z hlediska míru a vzájemného porozumění. „Nečinit rozumné odporuje podstatě Boha. Pravou víru nelze šířit násilím.“ Tímto sdělením papež zdůraznil klíčový rozdíl mezi obrazem Boha v islámu a v křesťanství, a zároveň připomněl nutnost kompatibility rozumu a víry. Prokáže-li se, že Bůh je rozum, a víra je darem duše, lze uvnitř jednotlivých tradic hledat společné základy pro mír a toleranci. V kontextu židovství a křesťanství se rozum a víra mohou potkávat, zatímco islám má obraz Boha jako svrchovaného vládce, což ovlivňuje pohled na dění kolem džihádu a misijní snahy. Tento rozdíl bývá předmětem diskusí o tom, jakým způsobem lze usilovat o spolužití napříč náboženstvími.
V diskuzních monologických strukturách se objevují i historické paralely: skutky některých učenců a teologů dávají odpovědi na to, jak chápat víru a rozum ve spojení s praxi. Dialog zahrnuje celou oblast struktur víry obsažených v bibli a v koránu a pojednává především o obrazu Boha a obrazu člověka, ale vždy znovu podle potřeby i o vztahu mezi Starým zákonem, Novým zákonem a koránem. K důležitým momentům patří i zmínky o džihádu a jeho interpretaci v různých tradicích, které vnáší nuance do debaty o násilí a šíření víry.
Indonésie jako příklad tolerantního islámu a bratrství mezi náboženstvími
Indonésie je nejlidnatější zemí světa s muslimskou většinou. 86,7 % obyvatel se hlásí k islámu, více než 231 milionů věřících. Tuto vizi prosazují sdružení Nahdlatul Ulama (NU) a Muhammadiyah, která kladou důraz na toleranci, mír a bratrství. Muhammadiya má asi 29 milionů stoupenců, byla založena v roce 1912 a je reformistickým hnutím s důrazem na moderní vzdělávání: 14 000 škol od základních po univerzitní a 7 500 mateřských škol. NU vznikla v roce 1926 jako reakce na šíření wahhábismu a provozuje pesantreny - tradiční indonéské náboženské školy, vyznávající tradiční islám a súfismus. Obě organizace zdůrazňují indonéský charakter místního islámu a jejich duchovní odkaz propojuje předislámské tradice s moderní společenskou realitou.
Islám v Indonésii je charakterizován nenásilným a tolerantním přístupem. V národě není islám oficiálním náboženstvím, ale vyznání a náboženská výchova jsou důležité pro společenský a kulturní život. Již od počátku nezávislosti bylo vytvořeno ministerstvo pro náboženské záležitosti, jehož oddělení se věnuje islámu, katolictví, protestantství, hinduismu, buddhismu a konfucianismu. Na návštěvě papeže Františka budou tyto dvě organizace „v první linii“. Návštěva papeže bude v Indonésii posuzována jako významný moment pro mezináboženský dialog a podporu bratrství a lidskosti.
Podle představitelů NU a Muhammadiyah je papežova návštěva příkladem budování mostů mezi vírami. Setkání s návštěvníky a otevřené vyjádření dobra a spolupráce má podle jejich slov posílit dialog a mír v regionu i na světě. Důležitou roli zde hraje i moderní vzdělávání a zapojení mládeže do društvených procesů, které umožní vybudování tolerantní společnosti napříč náboženstvími.

Indonéský velvyslanec u Svatého stolce uvedl, že papežova návštěva je historickým okamžikem nejen pro katolíky, ale i pro celý indonéský národ. Důraz na bratrství a lidství je podle něj klíčovým sdělením pro mezináboženský dialog a řešení globálních problémů, jako je extremismus či klimatická krize. Indicko-anderské organizace a intelektuálové rovněž vyzdvihují význam_dialogu_ a vzájemné otevřenosti pro harmonii společnosti. Pro Indonésii, stejně jako pro celý svět, tedy návštěva papeže Františka představuje krok k posílení lidské solidarity a vzájemného porozumění.
Na závěr se shodujeme, že téma mezináboženského dialogu a vzájemného porozumění v kontextu papežovy návštěvy zůstává živé a aktuální. Dialog mezi katolickou církví a islámem nadále vyžaduje uvážené a citlivé pochopení rozdílů v chápaní Boha, víry a morálních principů, a zároveň podporu společných humanitních hodnot, jako je lidská důstojnost, bratrství a mír.