Přesvědčovat přesvědčené je výraz péče o ně. Nejen z těchto důvodů to nebyla pro papeže jednoduchá cesta. Ve vzduchu se vznášela i napětí, která existují mezi katolíky a ortodoxními. Představitelé balkánských pravoslavných navíc odmítají svatořečení chorvatského kardinála Stepinace, kolem jehož osoby existují kontroverze ve vztahu k jeho působení za fašistického ustašovského režimu. V Bulharsku připomínal působení jeho předchůdce na Petrově stolci Jana XXIII., který také nějaký čas v Bulharsku působil jako apoštolský nuncius a přispěl k otupení vzájemných hrotů. Dokonce odkaz na jeho encykliku Pacem in terris je hlavním mottem 29. apoštolské cesty.
Místní média však připomínala jeho návštěvu o něco méně, než cestu Jana Pavla II. před sedmnácti lety, protože během ní se věnoval i reflexím atentátu, když prohlásil, že nevěří v tzv. Papež František před sochou Matky Terezy v makedonském Skopje. Severní Makedonie nedávno změnila svůj název a komplikovanost celého jejího příběhu dobře ilustruje i vztah k nejslavnější rodačce, svaté Matce Tereze, narozené ve Skopje, kterou si přivlastňují jak Makedonci, tak i albánská komunita. O Matce Tereze papež hovořil zejména s důrazy na její sociální odkaz, který silně rezonuje i s jeho důrazy pontifikátu. Některé z myšlenek z jeho cesty se zdají být aktuální vzhledem k blížícím se evropským volbám.
Využil k tomu i obrazy nám dobře známých světců Cyrila a Metoděje, jež nejsou doma jen na Velehradě, ale mají pevné místo právě také v Bulharsku. Zazněly zde také odkazy na duchovně-politický program Jana Pavla II. o nutnosti, aby Evropa dýchala oběma plícemi, jak východní, tak západní. V nynější době můžeme takové odkazy chápat i jako polemiku s tezemi o tzv. Papež František ukončil svou prvn cestu do Severní Makedonie.
Na úvod své návštěvy Makedonské metropole František promluvil k zástupcům státní správy, občanské společnosti a diplomatům. Označil tuto zemi jako most mezi východem a západem, který v sobě ukrývá mnoho kulturních proudů. Při své homilii na hlavním náměstí Skopje. Ve své promluvě se věnoval části Evangelia svatého Jana Kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět, a kdo věří ve mne, nikdy nebude žízni (Jan 6,35). „Zvykli jsme si jíst tvrdý chléb dezinformace a dopadly jsme jako zdiskreditovaní, onálepkovaní a zhanobení. Uvěřili jsme tomu, že konformismus uhasí naši žízeň a uspokojili jsme se s lhostejností a nezájmem. (…) Jako vězni virtuální reality jsme zapomněli, jak chutná skutečnost,“ zmínil ve své homilii současnou situaci ovlivněnou médii a velkým množstvím informací. „Řekněme to mocně a bez strachu: jsme hladoví, Pane ... Jsme hladoví, Pane, hladoví po chlebu tvého Slova, které dokáže otevřít naši uzavřenost a osamělost. Jsme hladoví, Pane, po bratrství, kde netečnost, zneuctění, potupa nebudou zaplňovat naše stoly a nezaujmou první místo v našich domovech.,“ zaměřil také část projevu na chudé, které navštívil před začátkem mše u památníku Matky Terezy. Hlad po chlebě, hlad po bratrství, hlad po Bohu. Jak dobře toto znala Matka Tereza, která chtěla založit svůj život na dvou sloupech: Ježíš se vtělil v eucharistii, Ježíš se vtělil v chudých. Láska, kterou přijímáme, láska, kterou dáváme. Navečer proběhlo ekumenické a mezináboženské setkání s mládeží. V katedrále ho potom přivítali kněží a řeholníci.
Dnes vydal ředitel Tiskového střediska Svatého stolce Greg Burke prohlášení, že papež František přijal pozvání nejvyšších autorit republik a katolické církve a ve dnech od 5. do 7. května 2019 uskuteční apoštolskou cestu do Bulharska a Makedonie. Papež František navštíví během své třídenní apoštolské cesty hlavní město Bulharska Sofii a město Rakovski ve střední části země. Do této oblasti přišli v 17. století katoličtí misionáři a přivedli zdejší křesťanské obyvatele ke katolické víře, která zde ale byla v období komunistické nadvlády násilně potlačena. V současné době se většina obyvatelska Bulharska hlásí k pravoslavné círki, katolíci tvoří menšinu.
Další zastávkou apoštolské cesty bude hlavní město Republiky Makedonie Skopje. Zároveň bylo zveřejněno logo cesty. Latinský a bulharský nápis Pacem in Terris - Mír na zemi - připomíná encykliku sv. Jana XXIII., který se stal prvním visitátorem a apoštolským delegátem v Bulharsku (1931-1935), a zaměření této apoštolské cesty. Dále se logo odvolává na modlitbu za mír, kterou zde papež během své návštěvy pronese. Na logu je obraz zeměkoule se zvýrazněným balkánským regionem a bulharskou vlajkou. Ruce, které zeměkouli podpírají, ukazují na to, že my máme být strůjci pokoje. Ruce a nápis jsou ve žluté barvě a spolu s bílým pozadím představují barvy Svatého stolce. Program cesty bude včas zveřejněn.
Papež František dnes zahájil svou třídenní cestu do Bulharska a Severní Makedonie. Papež se setkal s pravoslavným patriarchou Neofitem a navštíví pravoslavnou katedrálu v Sofii. Bulharská pravoslavná církev minulý měsíc vysvětlila svou pozici v prohlášení, v němž poukázala na to, že pozvání pro papeže vydaly státní autority. Papež František na úvod své první návštěvy Bulharska dnes vyzval tamní obyvatele i vládu, aby byli vstřícnější vůči migrantům. Podle papeže by si měli uvědomit, že běženci utíkají před válkou a bídou. Informovala o tom agentura AP. Papež dorazil do Sofie dopoledne, na letišti ho přivítali mimo jiné apoštolský nuncius, arcibiskup Anselmo Guido Pecorari a bulharský premiér Bojko Borisov. Poté papež zamířil do prezidentského paláce, kde před zástupci vlády mimo jiné prohlásil, že by Bulhaři neměli zavírat oči ani srdce těm, „kteří klepou na jejich dveře“. Papež František, který se po celou dobu svého pontifikátu zasazuje o vstřícnější postoj vůči migrantům, dnes navštíví uprchlické centrum na předměstí Sofie. Na programu má též setkání s pravoslavným patriarchou Neofitem. Nejvyšší představitelé pravoslavné církve v Bulharsku ale předem oznámili, že se nezúčastní modliteb ani bohoslužeb s papežem. Minulý měsíc pravoslavná církev v Bulharsku vysvětlila tento postoj mimo jiné tím, že pozvání pro papeže vydaly státní úřady. Premiér Borisov věnoval papeži několik darů, včetně jednoho kuriózního - dal mu též bulharský jogurt. Borisov to podle AP vysvětlil tím, že se doslechl, že papež poprvé slyšel o Bulharsku jako dítě v rodné Argentině, když mu babička dala bulharský jogurt.
Promluva papeže Františka na generální audienci z 8. května, nám. sv. Drazí bratři a sestry, dobrý den! Včera jsem se vrátil z třídenní apoštolské cesty, která mne zavedla do Bulharska a Severní Makedonie. Děkuji Bohu, že mi umožnil vykonat these návštěvy, a znovu děkuji občanským představitelům těchto dvou zemí, že mne velice laskavě a ochotně přijali. Biskupům a místním církevním komunitám patří mé nejsrdečnější díky za vroucnost a zbožnost, kterými provázeli moji pouť. V Bulharsku mne provázela živá památka sv. Jana XXIII., který byl do této země poslán v roce 1925 jako vizitátor a potom jako apoštolský delegát. Pohnut příkladem jeho náklonnosti a pastorační lásky jsem se setkal s tamějším lidem, který je povolán být mostem mezi střední, východní a jihozápadní Evropou. Mottem Pacem in terris jsem všechny vybídnul, aby se ubírali cestou bratrství, a na této cestě jsem měl to potěšení se setkat především s patriarchou Bulharské pravoslavné církve Neofytem a se členy posvátného synodu. Naším posláním a povoláním jakožto křesťanů je být znamením a nástrojem jednoty, což můžeme s pomocí Ducha svatého tím, že upřednostňujeme to, co nás sjednocuje, před tím, co nás rozdělilo nebo dosud rozdělovalo. Nynější Bulharsko je jednou ze zemí, kam přinesli evangelium svatí Cyril a Metoděj, které sv. Jan Pavel II. přiřadil jako patrony Evropy ke sv. Benediktovi. V Sofii, v majestátní patriarchální katedrále sv. Alexandra Něvského jsem setrval v modlitbě před posvátnou ikonou těchto dvou svatých bratrů. Byli řeckého původu a dovedli tvořivě využít svoji kulturu k předávání křesťanského poselství slovanským národům, vynalezli novou abecedu, pomocí níž přeložili do slovanského jazyka Bibli a liturgické texty. I dnes je zapotřebí nadšených a tvořivých hlasatelů evangelia, aby mohla radostná zvěst dosáhnout k těm, kdo ji neznají, a znovu osvěžit ty země, kde starobylé křesťanské kořeny uschly. V této perspektivě jsem s katolickou komunitou v Bulharsku dvakrát slavil eucharistii a povzbudil ji v naději a životodárnosti. Znovu děkuji tamějšímu Božímu lidu, který mi prokázal tolik víry a sympatií. Poslední počin návštěvy v Bulharsku proběhl společně s představiteli různých náboženství. Prosili jsme Boha o dar míru, zatímco skupinka dětí nesla zapálené svíce, symboly víry a naděje. V Severní Makedonii mne provázela silná duchovní přítomnost svaté Matky Terezy z Kalkaty, která se narodila ve Skopji roku 1910, ve svojí farnosti obdržela svátosti křesťanské iniciace a naučila se milovat Ježíše. V této drobné ženě, plné síly Ducha svatého, vidíme obraz církve v oné zemi i v dalších periferiích světa, totiž malou komunitu, která se Kristovou milostí stává útulným domovem, kde se mnohým dostává posily v jejich životě. U Památníku Matky Terezy jsem se modlil v přítomnosti ostatních náboženských představitelů a početné skupiny chudých a požehnal jsem základní kámen chrámu, který jí bude zasvěcen. Severní Makedonie je nezávislou zemí od roku 1991. Svatý stolec ji hned od počátku podporoval. Svojí návštěvou jsem chtěl povzbudit především její tradiční schopnost pohostinnosti vůči lidem s odlišnou etnickou a náboženskou příslušností, jakož i její snahu přijmout a podpořit značný počet migrantů a uprchlíků v kritickém období let 2015 a 2016. Jsou velice pohostinní a mají velké srdce. Migranti jsou pro ně problémem, ale přijímají je a mají rádi, a problémy řeší. V tom je velikost tohoto lidu, kterému patří potlesk. Mladá země z hlediska vzniku a malá země, která se potřebuje otevřít širokým horizontům, aniž by přišla o svoje vlastní kořeny. Právě proto mělo význam uskutečnit setkání s mládeží právě tam. Chlapci a děvčata různých křesťanských vyznání i jiných náboženství, všichni spojení touhou vytvořit v životě něco krásného. Povzbudil jsem je, aby měli velká přání a dali se všanc jako mladá Anežka - budoucí Matka Tereza - nasloucháním Božího hlasu, který promlouvá v modlitbě a v těle potřebných bratří. Oslovila mne návštěva u sester Matky Terezy, které se věnují chudým. Oslovila mne evangelní laskavost těchto žen. My křesťané často ztrácíme tuto dimenzi laskavosti, a když chybí laskavost, stáváme se příliš seriózními, kyselými. Tyto sestry jsou laskavé a prokazují lásku takovou, jaká je, aniž by ji líčily. Prokazuje-li se však láska bez něhy, je to jako bychom do skutku lásky přidali ocet. Láska je však radostná, nikoli kyselá. Tyto sestry jsou dobrým příkladem. Kéž jim všem Bůh žehná. Kromě svědectví mladých jsem ve Skopje slyšel také svědectví kněží a zasvěcených osob. Mužů a žen, kteří darovali svůj život Kristu a dříve či později mají pokušení říci si: Pane, k čemu je tento můj malý dar vzhledem k problémům církve a světa? Proto jsem jim připomněl, že trocha kvasu může prokvasit celé těsto, a trochu čiré a koncentrované vůně prostoupí všechno. Je to mysterium Ježíše-eucharistie, zárodku nového života pro celé lidstvo. Mše svatá sloužená na náměstí ve Skopje zopakovala na jedné z periferií dnešní Evropy Boží zázrak, který několika lámanými a rozdanými chleby a rybami utiší hlad zástupů. Nevyčerpatelné Boží Prozřetelnosti svěřme přítomnost i budoucnost národů, které jsem navštívil během této cesty. Všechny vás vybízím, abyste prosili Madonu o požehnání pro tyto dvě země: Bulharsko a Severní Makedonii.
Poznámky k organizaci a významu cesty - Tiskové středisko Svatého stolce zveřejnilo program apoštolské cesty papeže Františka do Bulharska a Severní Makedonie, kterou vykoná ve dnech 5. až 7. května. V neděli 5. května ráno zamíří Svatý otec do Sofie, kde ihned po příletu proběhne oficiální část návštěvy - tedy zdvořilostní setkání s prezidentem Bulharské republiky a státními představiteli. Odpoledne římský biskup zavítá do katedrály sv. Alexandra Něvského, kde se setká s bulharským pravoslavným patriarchou, s nímž se pomodlí před trůnem sv. Cyrila a Metoděje. Na náměstí Alexandra Něvského pak bude papež František sloužit mši svatou. Na pondělí 6. května se plánuje výjezd do středobulharského městečka Rakovski. Ještě před odletem do Plovdivské oblasti však papež František navštíví uprchlický tábor. V Rakovski, které bylo střediskem bulharského katolického společenství, bude v kostele Nejsvětějšího Srdce slavit eucharistii s prvním svatým přijímáním místních dětí. Do Sofie se vrátí po obědě s bulharskými biskupy a setkání s katolickou komunitou, aby se spolu s bulharskými náboženskými představiteli účastnil modlitby za mír. V úterý 7. května ráno opustí papež František Bulharsko a vydá se do Skopje, hlavního a největšího města Severní Makedonie. Při jednodenním pobytu v této nevelké zemi čeká papeže Františka opravdu intenzivní program, během něhož pronese pět promluv. Zahájí jej setkání se státními představiteli a bude pokračovat návštěvou památníku Matky Terezy, mší svatou, ekumenickým a mezináboženským setkáním s mládeží a konečně setkáním s kněžími, řeholníky a jejich příbuznými v katolické katedrále.
Historický rámec a význam dialogu mezi církvemi
Autori textu zmiňují, že mezi katolíky a ortodoxními přetrvává napětí, a že bulharská pravoslavná církev nezúčastní modliteb s papežem. Toto chování vychází z aktuálních politických a historických souvislostí a odráží složitý kontext balkánského ekumenismu. Papež připomíná potřebu, aby Evropa dýchala oběma plícemi, východní i západní, což je odkaz na myšlenky Jana Pavla II. a na kontinuitu s encyklikou Pacem in terris.
V homilii v Skopji papež vyzdvihuje roli Cyril a Metoděje a jejich kulturní odkaz, který pomáhá šířit evangelium slovanskými národy. Zmiňuje také úlohu Matky Terezy jako vzoru chudoby a služeb, která má inspirovat i místní církev a komunitu. Papež zároveň vyzývá k solidaritě s migranty a uprchlíky a klade důraz na laskavost a bratrství jako klíče k jednotě mezi národy.
Program cesty zahrnuje i návštěvu uprchlického tábora a setkání s mládeží různých vyznání, aby byla posílena myšlenka společného hledání dobra a míru. Její význam spočívá v pomoci překlenout rozdíly mezi komunitami a ukázat, že církev může být prostředníkem dialogu a bratrství v regionu, kde minulá i současná napětí mohou být překážkou.
Přehled hlavních momentů cesty
- oficiální uvítání a setkání s prezidentem Bulharska v Sofii
- modlitba a setkání s bulharským pravoslavným patriarchou v katedrále sv. Alexandra Něvského
- sloužení mše na náměstí Alexandra Něvského
- návštěva Rakovského s prvním svatým přijímáním a setkání s katolickou komunitou
- modlitba za mír a setkání s mládeží v Skopji
- památka Matky Terezy a setkání s chudými
V závěru audienční promluvy papež připomíná nutnost milovat chudé a zůstávat otevřeným vůči lidem s odlišnou náboženskou či etnickou identitou. Zároveň vyzývá k víře v Boha a k naději, která promlouvá do života těch, kdo hledají nový domov a chrám.