Monastery of Ćokovac je domovem pro šest benediktinských mnichů a jediný mužský benediktinský klášter v Chorvatsku. Leží na kopci Ćokovac u Tkona na ostrově Pašman a představuje místo modlitby, práce a pohostinnosti. Žijí společně křesťanským životem pod vedením svatého Benedictova pravidla a dvakrát až sedmkrát denně se scházejí k liturgii.
Mnichové zpívají božský úřad a slaví Svatou mši, nabízejí oběť chvály Bohu a prostřednictvím modlitby prosí za církev a svět. Kvůli historickému významu a kulturnímu dědictví je klášter Ćokovac i národním kulturním monumentem. Jeho nádherné umístění, s výhledem na Pašmanský průliv a dobře zachovaná středověká architektura opevněného kláštera, neponechá návštěvníky lhostejnými.
Uvnitř klášerního komplexu se mohou návštěvníci projít dvorem a vstoupit do pozdně gotického kostela svatých Cosma a Damiana, který uchovává raně 15. století malovaný kříž a 16. století ikonu Panny Marie. V malém lapidáriu jsou kamenné fragmenty z různých historických období s nápisy vytesanými glagolicí. Jedním z exponátů je také faksimile chorvatského (církevně slovanského) překladu Regule svatého Benedikta, zkopírovaného koncem 14. století z dřívějšího exempláře.
Lapidárium rovněž hostí obchod se suvenýry kláštera, kde lze nalézt náboženské knihy, suvenýry s tématem Ćokovac, růžence a další devocionální předměty, včetně medailí svatého Benedikta a křížů. Předchůdce kláštera Ćokovac sahá do Biogradu v roce 1060, kdy vznikla klášterní wspina v Biogradu jako královská nadace za pomoci chorvatského krále Petra Krešimira IV. Po dobytí Biogradu Benátany v krátké době zpět na Pašmanu v roce 1129 postavili novodobý římskokatolický klášter na kopci Ćokovac poblíž Tkona, na místě, kde již dříve stávala kaple svatých Cosma a Damiana.
Ve středověku klášter utrpěl ve 14. století značné škody během konfliktu mezi Angevy a Benátkami a následně byl znovu vybudován v gotickém slohu. Od založení v Biogradu až do druhé poloviny 15. století byl klášter Ćokovac považován za jeden z nejvýznamnějších a vlivných benediktinských opatství v Dalmácii. Spolu s fenoménem středověké Croatie se v liturgii používaly chorvatsky církevně slovanské jazyk a glagolice, vedle latiny.
Klášter byl uzavřen vládními úřady v roce 1808, kdy celé Dalmatinsko spadlo pod francouzskou nadvládu. Krátce po tom uplynulo zhruba 150 let, než se benediktini znovu mohli modlit a pracovat v Ćokovaci. Klášter je otevřen pro návštěvy od pondělí do soboty od 16:00 do 18:00.
Pokud vás přivítá, připomínáme, že jde o domov mnichovské komunity, a některé oblasti jsou označeny jako „soukromé.“ Prosíme také o dodržování dress code kláštera.
Klášter jako památka a duchovní centrum
Historický význam kláštera Ćokovac a jeho kulturní dědictví ho řadí mezi důležité národní kulturní památky. Jeho poloha nad Pašmanským průlivem, spolu s dobře zachovanou gotickou architekturou a s výhledem na moře, činí z místa nejen poutní destinaci, ale i významný bod na mapě kulturního cestování.
V lapidáriu a v kostele sv. Cosmy a Damiana lze sledovat spojení liturgie se starými písemnými svědectvími a s pozoruhodnými artefakty, které ukazují na bohatou tradici používání glagolice a chorvatského církevně slovanského jazyka v liturgii, spolu s latinou. Tato monastic tradition odráží historickou identitu Dalmácie a její vliv na regionální náboženskou kulturu.
Praktické informace pro návštěvníky
Otevřeno pro návštěvy je od pondělí do soboty v čase 16.00-18.00. Prosíme o respektování soukromí některých částí areálu a dodržování dress code. V lapidáriu lze nalézt i obchůdek se suvenýry a náboženskými předměty, které připomínají bohatou historii kláštera.
tags: #pasman #u #zadaru #klaster #benediktini