Broumovský klášter je benediktinské opatství na severovýchodě Čech, jehož dnešní barokní podobu navrhl v letech 1727-1733 Kilián Ignác Dientzenhofer. Za jeho zdmi se ukrývá klášterní knihovna se 17 000 svazky, jediná kopie Turínského plátna severně od Alp a příběh, který sahá od středověkého proboštství přes husitské války až po komunistický internační tábor pro řeholnice. Tento průvodce vás provede historií, architekturou i praktickou návštěvou broumovského opatství.
Historie a význam místa
Broumovský klášter vznikl jako proboštství benediktinů z Břevnova krátce po roce 1258 a na opatství byl povýšen ve 14. století. Když husité roku 1420 vypálili Břevnov, uchýlil se opat Mikuláš II. právě do opevněného Broumova - a obě opatství zůstala spojena dodnes. Zlatý věk přišel za opata Otmara Zinkeho: v letech 1707-1738 přestavěl konvent i prelaturu do dnešní monumentální podoby a s otcem Kryštofem navrhli i proslulou broumovskou skupinu jedenácti venkovských kostelů.
Klanost ke klášteru a jeho spojení s Břevnovem je klíčové: Broumov nebyl nikdy samostatným výtvorem - vznikl jako vysunutá država pražského opatství a osud obou domů se natrvalo propletl. Dodnes nesou společný název Benediktinské arciopatství svatého Vojtěcha a svaté Markéty v Břevnově a opatství svatého Václava v Broumově. Opevněný klášter na hranici a barokní přestavba v 18. století určily jeho charakter - mnišský dům i pevnost se staly součástí jedinečné scenérie českého baroka.
Protireformace a německé Broumovsko: Po bitvě na Bílé hoře se Broumovsko stalo výkladní skříní rekatolizace. Benediktini zde systematicky obnovovali farní síť a k panství patřily rozsáhlé lesy, pily, textilní manufaktury i pivovar. Po 1945 s odsunem německého obyvatelstva klášter ztratil komunitu, která ho dlouhodobě živila; v letech 1950 byl areál převeden na internační tábor pro řeholníky ze zrušených klášterů. Dnes je areál chráněn jako národní kulturní památka a slouží jako vzdělávací a kulturní centrum s prohlídkami, zahradou a ubytováním.
Architektura a výzdoba
Barokní přestavba (1727-1733) od Kiliána Ignáce Dientzenhofera změnila starší, členitý areál na reprezentativní komplex s dlouhými průčelími, rytmizovanými pilastry a mansardovými střechami. Prelatura, opatské křídlo, je naopak honosnější a s většími okny, což odlišuje jeho funkci od konventu. Dientzenhoferův přístup ilustruje české baroko, které pracuje s krajinou a kontextem - klášter není izolovaný monument, ale vrchol harmonie s městem, kostely v okolních vsích a skalními výběžky v pozadí.
Konvent a prelatura tvoří jádro areálu a byly navrženy tak, aby z Broumova vzniklo prostředí odpovídající šlechtické rezidenci. Konvent obsahuje cely, kapitulní síň a refektář, zatímco prelatura sloužila reprezentaci a administrativě. Dílo Kiliána Ignáce Dientzenhofera doplnili další umělci: Petr Brandl, Václav Vavřinec Reiner, Felix Anton Scheffler a Jan Karel Kovář. Ilustrativní klenby a štuková výzdoba interiérů demonstrují bohatost barokní tvorby.
Klášterní kostel svatého Vojtěcha, původně gotický bazilikový chrám, byl v letech 1663-1669 přestavěn italským stavitelem Martinem Alliem do raně barokní podoby a představuje starší, raně barokní vrstvu areálu. Interiér kostela zobrazuje bohatou freskovou výzdobu a oltářní architekturu s významnými díly Brandla a Reinera. Kopie Turínského plátna z roku 1651 byla v refektáři objevena roku 1999; jedinečný exemplář je dnes vystaven v kostele nad kaplí sv. Kříže a pochází z daru turínského arcibiskupa Bergiria broumovskému opatovi Sobkovi z Bílenberka.
Klenotnická stezka a barokní šperky: baroko ovlivnilo i šperkařství - největší šperky evropských dějin ztělesňovaly bohatství a okázalost stejné řeči ornamentu, kterou nacházíme na štukové výzdobě kláštera. Umělci, kteří se na výzdobě podíleli, zahrnují kromě výše jmenovaných i další významné tvůrce, jejichž práce doplňuje jedinečný paletový provoz kláštera.
Současnost a návštěvy
Klášter stojí v severovýchodní části Brouova, na skalním ostrohu nad řekou Stěnavou a tvoří dominantu města. Dnešní podoba je výsledkem vrcholně barokní přestavby (1726-1748) podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera, a Broumovský klášter byl zapsán mezi národní kulturní památky České republiky. Návštěvníci mohou navštívit klášterní kostel sv. Vojtěcha, refektář s kopí Turínského plátna (1651) a historickou knihovnu se 17 000 svazky; prohlídky vedou průvodci a zahrnují i další interiéry jako marodku a křížovou chodbu. V současné době je areál spíše turisticky a kulturně orientovaný s programy, zahradou a možností ubytování pro návštěvníky.
Klášter i okolní krajina nabízejí spojení kultury a přírody, město Broumov a Broumovsko pak lákají na další památky včetně skupiny venkovských kostelů z dílny Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferů a dalších historických staveb. K návštěvě vybízí i okolní regionální stezky a možnosti poznání bohaté historie benediktinského řádu v Česku.
Celoročně probíhají komentované prohlídky nejkrásnějších prostor - kostel sv. Vojtěcha, refektář a sakristie; klášterní knihovna bývá obvykle mimo standardní prohlídkový okruh. Broumovský klášter je impozantním komplexem, který stojí v severovýchodní části města na nejvyšším místě skalního ostrohu a jeho dnešní podoba je dílem barokní architektury s bohatou historií.
tags: #pesto #benediktinske #opatstvi