Kostel sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě v Pardubickém kraji má velmi bohatou historii a jeho interiér dominuje sedmimetrový oltářní obraz jednoho z největších malířů českého vrcholného baroka Petra Brandla. Oltář Nanebevzetí Panny Marie namaloval Petr Brandl ke konci svého vrcholného tvůrčího období a jeho osud byl po staletí plný peripetií. Do Vysokého Mýta se obraz dostal náhodou; původně byl totiž umístěn v klášteře cisterciáků v Sedlci u Kutné Hory, který si dílo u mistra Brandla objednal. Oltář pochází z dílny Matěje Václava Jäckla a Brandl jej namaloval v roce 1728.
Po zrušení kláštera v Sedleci v souvislosti s josefinskými náboženskými reformami ho v roce 1787 zakoupilo Vysoké Mýto. O třináct let dřív město zasáhl jeden z nejničivějších požárů v historii a kostel sv. Vavřince byl zásadně poničen; pro opravy tak město potřebovalo inventář a nákup uměleckých děl ze Sedleckého kláštera se ukázal jako vhodná volba. Tajemný portrét apoštola Jana na obrazu provází identifikace s Brandlovou podobou a právě pod jeho postavu umístil i svůj podpis s datací díla. Obraz má rozměry 703,5 × 296 cm a je zasazen v oltářní architektuře, která včetně ozdobného rámu sahá do výšky 11,4 metru.
Během následujícího století však brandlovské dílo ve Vysokém Mýtě značně zchátralo. Do města byl proto povolán malíř František Ženíšek, aby obraz prohlédl; ten žádal urychlené restaurování, které se podařilo až na přelomu 19. a 20. století. Další zásadní restaurátorské zásahy proběhly až v současnosti, a tým restaurátorů zahájil práci v roce 2019. V listopadu 2020 se dílo opět vrátilo do kostela sv. Vavřince. Zrestaurování obrazové výzdoby bylo provázeno významnými konzervačními pracemi a obraz dnes patří mezi nejcennější klenoty regionu.
Historie a kontext vzniku oltáře
Petr Brandl se narodil v Praze v roce 1668 v rodině krejčího a byl žákem Kristiána Schrödera. Věnoval se především náboženským námětům a byl také vynikajícím portrétistou; jeho díla si objednávaly šlechtické rody jako Lobkovicové, Černínové nebo Šternberkové. Za obraz Nanebevzetí Panny Marie pro sedlecký klášter získal honorář ve výši 4 000 rýnských zlatých, což byla tehdy významná částka, avšak dluhy ho často dohnaly ke konfliktům se dlužnickým soudem a dokonce do vězení. Oltář vytvořený ve Sedlci byl tedy spojován s jeho nejplodnějším obdobím, ale jeho osud byl nečekaně provázán s Vysokým Mýtem a Sedleckým klášterem.
Oltář Nanebevzetí Panny Marie se stal klíčovým dílem pro novou podobu interiéru vysocké kaple. Po záchraně a přesunu díla do Vysokého Mýta se stal centrem poutí a náboženské kultury, která byla úzce spojena s barokní architekturou kláštera i s uměleckou zlatou dobou regionu. V průběhu restaurátorských prací se odhalily technické a ikonografické vrstvy, které dokazují Brandlův vliv a specifický rukopis v řemeslné výzdobě a malířské technice.
Architektonické a ikonografické prvky oltáře
Oltář je vyveden v bohaté vrcholně barokní architektuře, která zahrnuje ozdobný rám, sochy a malířskou výzdobu. V dolní polovině díla Brandl zobrazil skupinu překvapených apoštolů u hrobu Panny Marie a v horní polovině díla anděly, kteří Pannu Marii vynášejí do nebes. V centrálním motivu oltářního obrazu je jasně patrná dominanta výjevu-Nanebevzetí Panny Marie-které je doplněno složitou polychromií a dřevěnými sochařskými prvky z dílny Brokoffovy školy. V chórové kapli byly navíc malířské cykly a sochařské dekorace významně ovlivněné dílem Anton Dorazila a J. A. Lachla, s autorskou účastí Felixe Antonína Schefflera na oltářních obrazech a sochařských prvcích. Kaple sv. Knížecí kaple a mauzoleum slezských Piastovců, s kupolí vysokou 9,4 metru, byla malířsky zkomponována Jiřím Vilémem Neunhertzem a vyzdobena štukaturami Ignaciuse Provisora.
Průčelí kostela je jednolodní barokní stavbou z let 1692-1695, bez věží, s plastickou výzdobou a pilastry. Opat Rosa jej založil severozápadně od opatského kostela a uvedl do něj laické bratrstvo sv. Josefa. Cyklus fresek ze života sv. a cílené motivy vyzdobovaly hlavní prostor spolu s východiskem kalvárie a sochami, které dotvářely atmosféru posvátného prostoru. Dřevěné alabarsky bílé sochy pocházejí ze souboru Brokoffovy dílny a dotvářejí barokní prostor kostela.
Současný význam a kulturní kontext
Křesoborský poutní komplex s klášterem je jednou z nejcennějších barokních památek ve Slezsku a jeho architektonicko-urbanistický celek bývá označován za evropskou perlu baroka. Důležitou roli v kontinuitě poutní tradice hraje Svatojakubská cesta-Východočeská trasa, která propojuje polskou a českou stranu a začíná v Křešově. Po druhé světové válce a změně hranic byl klášter osídlen německými mnichy, kteří po roce 1946 opustili region, a následně byla budova kláštera znovu obsazena českou komunitou. Reorganizace cest Svatojakubské cesty a propojení regionů posílily duchovní a kulturní význam místa v rámci evropské kulturní krajiny a mezi ně patří i spojení s klášterem Bad Wimpfen a s dálkovou poutní sítí.
Ochrana a restaurování Brandlova oltáře v posledních letech představuje důležitý prvek kulturní paměti. Restaurátorský projekt z roku 2019-2020 zajistil consolidaci a oživení díla, které získalo uznání v krajském kole soutěže Památka roku 2020 a následně postoupilo do celostátního kola. Zrestaurování stvrdilo jeho význam jako „zlatého fondu“ památek ve Vysokém Mýtě a potvrdilo potřebu dlouhodobé péče o chráněná díla v rámci regionálního i národního kontextu.
Česká republika vysvětlena za 8 minut: geografie, historie a kultura | Dokument
Oltář Nanebevzetí Panny Marie je tedy nejen monumentálním dílem Brandla, ale také klíčovým svědkem historických změn, náboženské identity a uměleckého vývoje v regionu Slezska a Čech. Jeho příběh od Sedlce po Vysoké Mýto ilustruje, jak se dílo může stát kulturním mostem mezi místy, časy a národy, a jak restaurátorské zásahy prodlužují jeho životnost a význam pro budoucí generations.
tags: #petr #brandl #nanebevzeti #kresov