Podekovani za urodu primluvy

O 21. neděli v mezidobí mezi nás zavítal P. ThLic. Roman Czudek, bývalý správce naší farnosti v letech 2001-2004, který nyní působí jako ředitel Nepomucena v Římě.

Tuto neděli jsme ve skalickém kostele také děkovali za všechno požehnání a dobrotu Boží, kterou Tvůrce vylil na naše pole, zahrádky a sady, když prostřednictvím země a lidské práce dal vzrůst letošní úrodě.

Bohužel v současné době už málo vnímáme spojitost mezi Božím požehnáním a potravinami, které dnes a denně spotřebováváme, protože z našich myslí vymizelo spojení mezi poli či zahrádkami, příhodným počasím a množstvím a kvalitou úrody.

Většinu potravin kupujeme v supermarketech a pokud se na některém místě neurodí, nahradí to dovoz.

To je pro nás jistě dobré a prospěšné, nicméně to neznamená, že už Boží požehnání pro plody země nepotřebujeme.

Poděkování za úrodu je - a vždycky by měl být - výraz našeho vděku za Boží přízeň pro nás, pro naše pole a pro úrodu, kterou se snažíme „v potu tváře“ vypěstovat.

Několik fotografií, pořízených panem Jiřím Kohutem st. Poděkování za úrodu patří k blížícímu se podzimu a duchovnímu programu řady poutních míst i farností.

Katolický Týdeník se vydal na Svatý Antonínek.

V době vrcholící sklizně a závěru prázdnin vyrazili minulou neděli krojovaní poutníci na Svatý Antonínek.

Spolu s dlouhým procesím od farního kostela z Blatnice pod Svatým Antonínkem vystoupal na poutní místo také hlavní celebrant mše svaté, rektor kněžského semináře v Praze P. Jan Kotas.

Poutníkům připomněl, že křesťané byli od pradávna označováni za ty, kdo jsou vděční, a vše, co prožívají, přijímají s děkováním.

„Pán Bůh nás povolal na tento svět a obklopuje nás spoustou dobrých darů. Chce, abychom skrze ně pochopili, jak on sám je dobrý, jakou velikou moudrost, sílu a krásu v sobě nosí, a abychom se mu - v tomto přátelství v ním - stávali podobnými,“ uvedl kněz.

„Chci dnes děkovat vlastně za všechno, protože pro nás byl tento rok obzvlášť náročný,“ prozradil jeden z poutníků Radek Valášek z Blatnice pod Svatým Antonínkem.

Díkůvzdání Jany Ilčíkové z Dubňan zase směřovalo za její blízké: „Jsem tady, abych děkovala za manžela i za naše tři dcery a jejich chlapce. A také za ně budu prosit, aby je Pán Bůh vedl,“ svěřila se.

P. Jan Kotas v úvodu bohoslužby přítomným přiblížil, že přestože je rodákem z Prahy, kořeny jeho rodiny sahají do nedaleké Blatničky.

„Jezdil jsem sem s rodiči od útlého dětství k prababičce. Díky ní jsem se také právě tady na Antonínku jako malý chlapec osobně setkal se spirituálem olomouckého semináře P. Antonínem Šuránkem,“ vzpomněl.

I letos bylo poutní místo bohatě vyzdobeno plody země nejen z Blatnice, ale i z okolních obcí.

Veškeré ovoce a zelenina putovaly v nedělním odpoledni s blatnickým rodákem, salesiánským knězem P. Františkem Bezděkem SDB do Fryštáku.

Zde bude vše zužitkováno v Domě Ignáce Stuchlého při pořádání akcí s mládeží.

LENKA FOJTÍKOVÁ

Více lze nalézt v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne.

Bůh nám svěřil svět

Ekumenické oslavy „Doby stvoření“ začaly 1. září Dnem modliteb za péči o stvoření.

Potrvají čtyři týdny až do svátku sv. Františka z Assisi, patrona ekologie (4. října).

Křesťané po celém světě pořádají společné modlitby, bohoslužby, osvětové akce a besedy o ekologii či poutě.

Dějiny i mýty jednoho sloupu

Požehnání Mariánského sloupu si nenechaly ujít tisíce lidí.

Vzniklo o něm i několik odborných publikací.

Při tvorbě jedné z nich s názvem Duchovní střed Evropy spojili síly historik Petr Blažek a filozof Vojtěch Pokorný.

Téma: Vděčnost„Jak se říká?!“ učíme naše děti děkovat, jakmile začnou žvatlat první slova.

Vyslovit díky se naučíme brzy, umíme ale být doopravdy vděční?

Spolu s Bohem utvářet svět Aby nás něčí domluvy nevyvedly z míry, to už přece jen vyžaduje jistou dávku sebezáporu.

Přesto víme, jak blahodárně na náš duchovní život působí, máme-li po svém boku člověka, který nám občas řekne: „To ano…, to ne…“

Doma: Doba stvořeníJak můžeme prakticky oslavit období úcty k Božímu dílu nazvané Doba stvoření?

Připravujeme: FARNÍ INSPIRACE Jak vytvořit ve farnosti aktivní a dělný tým lidí ochotných pomáhat?

29. Modlitba růžence se může zdát někdy dlouhá a myšlenky se při stálém odříkávání stejných tajemství občas zatoulají někam jinam.

Naše ústa i přesto odříkávají, co mají a prsty kloužou dál po malých dřevěných korálcích.

Modlitba ke sv. 28. 22. Misijní klubko je parta správných kamarádů, kteří patří do Papežského misijního díla dětí (PMDD) a přes celý svět staví MOST.

Jak? Modlitbou, Obětí, Službou, Tvořivostí.

20. Každé prostředí člověka nějak ovlivňuje.

Některá místa nás vysloveně dráždí a vyvolávají napětí, jiná naopak napomáhají ke ztišení, přemýšlení, kreativitě.

Pozdrav o. 15. Otec Stephen Nesrsta se narodil a žije v Texasu.

Jeho předkové pochází z Nového Hrozenkova; v roce 1869 emigrovali do USA.

Mše sv. 7. V neděli 7. září 2014 jsme již tradičně děkovali při slavnostní mši svaté za úrodu na našich polích, zahradách a sadech.

Bazilika minor sv. Vavřince a sv.

Dlouho jsem přemýšlela, kterým poutním místem uzavřeme naše letošní tipy.

Vzhledem k roku rodin nemůžeme minout Jablonné v Podještědí a Lemberk, které jsou svázány s životem a úctou sv. Zdislavy, patronkou rodin.

Naše stařenka, zdatná poutnice, která putovala na mnohá moravská a česká poutní místa, vždy s velkou úctou hovořila o poutním místě zvaném Moravské Lurdy.

Hora Matky Boží se nachází nad městem Králíky nedaleko státní hranice s Polskem, pod Kralickým Sněžníkem.

Dalším místem kde člověk nachází klid a pohodu je Nová Říše s klášterem Panny Marie a opatským kostelem sv. Petra a Pavla v poetické krajině Vysočiny.

Stránky Podle místních možností a v dobu, která bude nejvhodnější, uspořádat adoraci, při které by se rozjímalo na nejlepší téma: Syn Boží, Duch Svatý, Bůh Otec.

Zakončit mší sv., která by začínala kolem 23. hod. proto, abychom do r. 2010 vstupovali po kněžském požehnání a výzvě: Jděte ve jménu Páně.

Nejjistěji se Bohu přiblížíme vděčností.

Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, od jehož narození počítáme svůj letopočet.

Víme, že Bůh nikdy nepřeslechne naše díky, naopak, přijde si je poslechnout.

Proto poděkujme, za všechno, co jsme od něho my, naše rodiny, naše farnost, naše církev i naše vlast přijali.

Lidská paměť je slabá, proto si připomeňme aspoň poslední století.

Poděkujme za to, že jsme se dožili dnešního dne a za všechno dobré po stránce hmotné i duchovní, co nám Pán Bůh dopřál.

Jako příklad do kázání (převyprávěno z K.T. č. 19 z 9. května 1999, str. Mladý muž se připravoval na závěrečné zkoušky na lékařské fakultě.)

Neměli bychom více děkovat za to, co nám Bůh dává, ačkoli někdy máme svou představu.

Každý rok se v našich farnostech slaví poděkování za úrodu - chvíle, kdy společně děkujeme Bohu za všechny dary, které nám během roku dopřál.

Slavnostní mše svatá bývá ozdobena plody polí, zahrad a sadů.

Ovoce, zelenina, obilí i květiny kolem oltáře nám připomínají, že člověk sice pracuje, ale skutečný růst a požehnání dává Bůh.

Poděkování za úrodu nás také vede k tomu, abychom nezapomínali na lidi kolem sebe.

Adorace jako součást díků Bohu za podzimní dary

Adorace během slavení poděkování za úrodu vytváří tiché společenství u Božího oltáře, kde věřící hledí na Boží tvář a vnímá Jeho působení ve světské práci.

Slouží jako prostor pro reflexi a díkůvzdání za dar země, za náš každodenní chléb a za spolupráci celé komunity.

V rámci adorace mohou věřící zpívat píseň chvály, číst biblické úryvky o sklizni a dávkách milosti a také se modlit za spravedlivé využívání přírodních zdrojů.

Krátká kázání často připomínají nutnost sdílení s potřebnými a odpovědnost za živou půdu, která nás živí.

Symbolika plodů a jejich význam pro víru a společenství

Plody polí, zahrad a sadů kolem oltáře bývají symbolem hojnosti, která je výsledkem Boží péče i lidské práce.

Zelenina a ovoce připomínají rozmanitost darů stvoření, obilí symbolizuje pevný základ života a květiny připomínají krásu stvoření i každodenní radost.

Takový vizuální projev posiluje věřící v přesvědčení, že skutečný růst přichází z Boží milosti.

Poděkování za úrodu také vyzývá k odpovědnému hospodaření s půdou a vodou, k ochraně životního prostředí a k solidaritě s těmi, kteří nemají dostatek.

Společná mše a adorace tak propojují zbožné prožitky s praktickými činnostmi, které z poděkování vycházejí do každodenního života komunity.

Praktické prvky slavnosti a způsob zapojení farníků

příprava oltáře s vazbami plodů a kytic;

čtení textů o sklizni a Boží prozřetelnosti;

modlitby za práci rolníků, zahrádkářů a za chudé;

sdílení pokrmu nebo darů potravin pro potřebné;

oslava písňová slova a prosté svědectví komunity.

Když se msí se slouží, adventní či vánoční období mohou být doplněna o další prvky modlitby, které posilují vztah člověka k půdě, k lidem a k Božímu stvoření.

Všechny tyto momenty vytvářejí atmosféru jednoty a vzájemné podpory mezi členy farnosti a širší komunitou.

Poděkování za úrodu tak není jen formálním obřadem, ale živým vyjádřením víry, že Bůh je zdroj všeho dárů, a že lidská práce se stává spoluprací s Boží milostí.

Adorace nám připomíná, že skutečné bohatství spočívá v pokoře, díkůvzdání a v ochotě sdílet s druhými.

Vděčnost | Video kostela

Díkůvzdání

tags: #podekovani #za #urodu #primluvy