Skupina aktivistů sepsala dopis papeži Františkovi a doprovodila ho peticí s několika stovkami podpisů. Aktivisté požádali Dominika Duku, aby dopis předal do Říma. Kardinál Duka tak učinil v pátek 12. července, v souladu se zvyklostmi prostřednictvím papežského nuncia v ČR.
Na státní svátek Mistra Jana Husa byla do arcibiskupského paláce doručena petice k otázce restituovaného majetku církví, o níž se garanti petice domnívají, že ji mám doručit Svatému Otci Františkovi. V prvé řadě uvažují tvůrci petice nad platy duchovních, které jsou v naší zemi rozpočtovou položkou.
Bohužel zamlčeli nejdůležitější informaci o tom, jak tyto platy byly stanoveny: po komunistickém puči v roce 1948 byl komunistickým režimem konfiskován veškerý církevní majetek kromě kostelů a far. Komunistický režim se zavázal, že za zkonfiskovaný majetek bude stát financovat provoz církví. V zákonu s tím ovšem spojil záměr trvalé kontroly nad církvemi pomocí církevních komisařů, kteří nemilosrdně kontrolovali duchovní, kriminalizovali je, udělovali a odebírali státní souhlas s výkonem kněžské služby a věznili je.
Po tomto kroku byly uzavřeny všechny církevní školy, nemocnice a sociální ústavy - stát vše převzal. Takto byli duchovní dle zákona vypláceni až do 31.12. 2012. Dále se píše o nevyužití vráceného církevního majetku. Z velké části byly dosud vrácené majetky v dezolátním stavu.
Také není pravda, že můj předchůdce kardinál Tomášek na začátku devadesátých let poděkoval za navrácení více než 170 budov řeholním řádům a kongregacím a že by prohlásil, že církevní nároky jsou tímto navrácením vypořádány. Kardinál Tomášek ve skutečnosti nikdy žádná jednání o církevních restitucích nevedl a ani se k této problematice veřejně nevyjadřoval.
Co se týká finančního odškodnění za majetek, který církev nechala soukromníkům, městům a obcím: částka pro toto odškodnění vznikla po téměř 20 letech debat a jednání se všemi parlamentními stranami. V parlamentní komisi, která došla ke shodě, byli zastoupeni i socialisté a komunisti, kteří s řešením souhlasili. Finanční odškodnění za nevydaný majetek je tedy legitimní a ve skutečnosti se odhaduje, že oněch 59 miliard, které budou postupně v dalších 30 letech vypláceny, je pouze jednou desetinou skutečné hodnoty nevráceného majetku.
Nynější řešení je cestou k ukončení finanční závislosti církví na státním rozpočtu, vede k sebefinancování církví. Rozhodnutí poslanců parlamentu a konstatování Ústavního soudu o tom, že zákon je správný, je legitimní. Skupina, která petici podepsala, je představitelem postkomunistických a antiklerikálních názorů. Není to názor většinový. Paní Procházková, iniciátorka petice, hovořila v květnu o 50 000 podpisů, nyní přikládá podpisové archy se 700 podpisy. Aktivisté vyzývají papeže k nápravě restitucí.
Naděje a kontext směrem k dialogu
V roce 2015 přijal papež František delegaci z České republiky, v níž byli i zástupci Českobratrské církve evangelické. Setkání se konalo při příležitosti Bohoslužby smíření s Bohem a mezi křesťany s prosbou o odpuštění k 600. výročí upálení mistra Jana Husa. Synod v roce 2016 schválil návrh synodní rady odpovědět na Františkův iniciativní krok ke smíření a přijal text dopisu. Děkujeme za Vaši výzvu, aby křesťané v České republice, katolíci i protestanté, užili 600. výročí upálení M. J. V závěru své řeči, ve Vatikánu, 15. června 2015, jste ujistil zástupce naší církve i české ekumeny o tom, že se za nás modlíte. Milý bratře, modlíme se za Vás. Modlíme se za Vaši službu. Ať Vás Bůh, Otec Ježíše Krista drží, sílí, a dává dobré zdraví. Jsme vděčni Bohu Otci, Synu i Duchu svatému, že z nás křtem činí své děti, navzájem pak sestry a bratry.
Máte rádi celocírkevní akce? Chcete vědět o akcích v Bělči, Chotěboři či jinde? Sto podpisů, mimo jiné i katolických kněží, stojí pod dopisem adresovaným papeži Františkovi. List hlavu církve vyzývá, aby dále neprodloužila mandát kardinálu Dominiku Dukovi. Podle pisatelů dopisu totiž církev pod vedením stávajícího českého primase „hnědne“.
Kardinál Dominik Duka koncem dubna oslaví 75. narozeniny a dosáhne tak věku, kdy musejí podat demisi všichni katoličtí biskupové. Papež mu ovšem může prodloužit mandát, což si ale někteří věřící nepřejí. Skupina českých katolíků proto v dopise Františka žádá, aby mandát současnému pražskému arcibiskupovi neprodlužoval, a papeže vyzývá, aby jmenoval někoho nového.
„Dopis v tuto chvíli, aniž by byl veřejný, podepsalo sto laiků a byl poštou odeslán do Vatikánu. Máme také podporu některých kněží,“ řekl v pondělí jeden ze signatářů vatikánského listu Jan Bierhanzl. Znění dopisu jeho tvůrci zveřejní ve středu, kdy se od 10. hodiny uskuteční happening před Arcibiskupským palácem v Praze. Uspořádá ho skupina katolických laiků, tedy těch, kdo nejsou kněžími ani řeholníky a nemají tedy podíl na církevní moci.
Křesťanští aktivisté si pro svůj happening vybrali popeleční středu, kdy začíná půst a kdy si křesťané připomínají, že jsou prach a v prach se obrátí. „Dopis skupiny katolických laiků papeži Františkovi pan kardinál Dominik Duka k dispozici nemá, nemůže na něj tedy reagovat. Nicméně happeningy a jiné umělecké aktivity k popeleční středě tradičně patří, stejně jako připomínka faktu, že prach jsme a v prach se obrátíme,“ řekl mluvčí pražského arcibiskupství Stanislav Zeman.
Dukův předchůdce sloužil o dva roky déle. Výzva části tuzemských věřících se nicméně v důsledku může ukázat jako formální, protože Duka podle všeho o další dlouhodobé setrvání v čele českých katolíků nestojí. „O žádné prodloužení žádat nebudu,“ prohlásil v předvánočním rozhovoru pro ČT24. „Na druhé straně bych lhal, že mohu říct papežovi, já už to úplně odmítám. A pak musím kroky doopravdy zvážit. Klidně mohu říci, že už žádné dlouhodobé akce neplánuji.“
Česko má nicméně s překročením pětasedmdesátileté služební hranice nedávnou zkušenost. Demisi Vatikán nepřijal v případě Dukova předchůdce Miloslava Vlka, jemuž papež Benedikt XVI. mandát v roce 2007 o dva roky prodloužil. Podle Bierhanzla není ani tak důležité, kdo by mohl být Dukovým nástupcem, jako to, aby jeho funkci převzal někdo jiný.
Historický kontext k restitucím a postojům církve
Kritika za gratulaci Okamurovi. Kardinál Dominik Duka občas sklízí kritiku zejména od mladších věřících za některé své názory či za (podle nich příliš velký) příklon k některým politickým představitelům. Dlouhodobě dobré vztahy udržuje s prezidentem Milošem Zemanem, před dvěma lety od něj převzal nejvyšší státní vyznamenání - Řád Bílého lva - a nedávno mu jako jeden z mála představitelů české katolické církve blahopřál ke znovuzvolení.
K výsledku ve sněmovních volbách gratuloval i šéfovi SPD Tomio Okamurovi. „Jsem přesvědčen, že nás spojuje péče o bezpečí lidí v této zemi i řada dalších témat,“ uvedl tehdy v dopise. A na následnou kritiku reagoval v Českém rozhlasu, kdy řekl, že si za svým vyjádřením stojí: „Budu si za nimi stát až do hrobu, protože vím, co říkám.“
Některým věřícím vadila mše za představitele státu, kterou Duka sloužil v listopadu 2015 v Lánech. Několik desítek lidí následně v otevřeném dopise kritizovalo údajné symbolické spojování katolické církve s prezidentským úřadem a Dukovo vystoupení označovali za politické gesto či kalkul. Pražské arcibiskupství takovou kritiku odmítlo.
Kardinála rovněž kritizují i gay a lesbické komunity, podle nich jejich příslušníky Duka považuje za hrozbu katolické církvi; veřejně to však nikdy neprohlásil. Jiní kritizují jeho slova o tom, že uprchlíci by měli najít odvahu vrátit se do zemí svého původu. Český kněz a teolog Tomáš Halík se ve středu ve Vatikánu setkal s papežem Františkem. Papeži v dopise také napsal, že s pomocí signatářů vytvořil mezikontinentální síť teologů, kteří jsou připraveni dále promýšlet jeho reformní impulsy a uvádět je do praxe.
Podoba dopisu a obsah synodních reakcí
"Podobně jako reformy 2. vatikánského koncilu vyrostly z úsilí celé generace teologů, tak reformní impulsy papeže Františka potřebují široké intelektuální zázemí." Tomáš Halík dodal, že nejdříve musí církev nabídnout jasnou vizi a dialog; dále uvedl, že je důležité řešit potřeby lidí mimo tradiční formy náboženství.
Synod Českobratrské církve evangelické (ČCE) na svém zasedání schválil návrh odpovědět na Františkův iniciativní krok ke smíření. Do Vatikánu se tak rozhodli poslat vzkaz adresovaný papeži. Velká část signatářů dopisu zahrnuje univerzitní profesory a veřejné osobnosti z celého světa. Kompletní podobu dopisu naleznete ZDE.
Synod je nejvyšší zákonodárné a řídící shromáždění (parlament) ČCE. Schází se jednou ročně. Skládá se ze 74 volených poslanců z jednotlivých seniorátů a Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Kromě toho synod na každé zasedání povolává poradce, kterými jsou většinou odborníci na určité oblasti církevní práce, zaměstnanci církevního ústředí nebo bývalí členové vedení církve.
Českobratrská církev evangelická je druhou největší církví v ČR. Za základ víry a života považuje Bibli. Navazuje na tradici české reformace, husitské hnutí i Jednotu bratrskou. Vznikla v roce 1918 spojením dvou evangelických církví povolených tolerančním patentem roku 1781. Nejvyšším správním orgánem je šestičlenná synodní rada složená z duchovních i laiků. K farářské službě pověřuje ČCE muže i ženy.
Vedle bohoslužebného života farních sborů, náboženské výchovy a církevního školství se ČCE zaměřuje na služby sociální péče a duchovenskou činnost v nemocnicích, armádě, nápravně zařízeních či uprchlických táborech.