Pohřební kaple Schuttelsbergu a související historické kodexy v krajině zámků a hřbitovů

Lesy České republiky, s.p., lesní správa Český Krumlov zvelebily a upravily významné místo spojené s rodem Schwarzenbergů a jeho historickou pamětí. Po úvodním slovu lesního správce LS Český Krumlov Ing. Radka Kordače seznámila paní Mgr. Anna Kubíková z oblastního archivu v Českém Krumlově s historií místa. Ve zmíněných místech stávala novogotická kaple sv. Kříže, která sloužila k uložení ostatků Waltera Prospera ze Schwarzenbergu, třetího dítěte knížete Jana Adolfa II. a kněžny Eleonory rozené z Liechtensteinu, jenž zemřel ve Vídni roku 1841 jako dvouletý. Kaple byla situována v přírodě podle vzoru mauzoleí obvyklých v té době v Anglii a vedla sem jediná cesta ze zámeckého parku. Místo se pak nazývalo Waltersruhe. Postavena podle návrhu Franze Beera, jednoho z autorů novogotické přestavby zámku v Hluboké nad Vltavou, byla čtvercového půdorysu s okoseným vnitřním prostorem a žebrová hvězdicová klenba byla shora otevřena světlíkem. Uprostřed na podstavci spočívala rakvička s ostatky. Vstupovalo se širokým profilovaným portálem v lomeném oblouku, uzavřeným v návrhu pouze mříží. Na průčelí byly nahoře a vlevo schwarzenberský, vpravo liechtensteinský erb.

Kaple byla zbořena v 60. letech minulého století. Po kněžnině smrti v roce 1873 byla rakvička převezena spolu s matčinou rakví ke svatému Jiljí u Třeboně, kde bylo původní rodové pohřebiště před postavením velké novogotické hrobky roku 1877. Na novém místě spočívá plechová rakvička ve stejné úpravě před rakvemi rodičů. Na podstavci je z bílého mramoru reliéf anděla s dítětem v náručí s daty narození a úmrtí a nápisem: Walter Fürst zu Schwarzenberg. Kamenné architektonické články, nalezené při úpravě tohoto místa, byly umístěny na naučné stezce v nedalekém zámeckém parku léčebny, u zastavení č. 7. Pan Karel Schwarzenberg před vlastním odhalením poděkoval za zájem o svou rodinu a vyjádřil potěšení nad tím, že se i dnes připomínají takovéto historické události. Po odhalení kříže bylo místo požehnáno farářem z Chvalšinské farnosti. Po slavnostním aktu doplnil svůj projev vystoupení dua trubačů Anny a Ladislava Hromádkových.

Celému slavnostnímu aktu dodalo na vážnosti a mimořádně vhodně doplnilo pohoštění a doprovodné projekce. Po skončení slavnosti účastníci zamířili do areálu zámku Červený Dvůr, kde byla promítnuta krátká ukázka ze života na Červeném Dvoře z počátku minulého století a doplněna souborem dobových fotografií. Závěrečné komentáře vzácného hosta pana Karla Schwarzenberga zahrnovaly historky ze života členů jeho rodu, kteří na zámku žili.

Neoklasicistní samostatně stojící stavba kaple Auerspergů, původně součást hřbitova zrušeného v roce 1979, stála na severovýchodní straně a dnes stojí kostel Československé církve husitské na severozápadní straně. Na jihu je pozemek bývalého hřbitova obklopen panelovou zástavbou a na západě je průhled k neorenesanční škole. Na východní straně je pozemek ohraničen plotem se zahradami rodinných domků. Zmíněný pozemek je obdélného podlouhlého půdorysu. V jeho středu (blíže k jižní straně) zůstala zachována pouze knížecí Auersperská hrobka. Po rekonstrukci byl pozemek bývalého hřbitova upraven jako park s průchozí cestou; v jižní části byl zřízené parkoviště s garážemi. Okolí hrobky je esteticky nevyhovující.

Původní součástí kaple byla pískovcová socha Panny Marie s Ježíškem, která byla z bezpečnostních důvodů v 90. letech přemístěna. Pohřební kaple rodiny Leitenberger vyrostla na srázu nad levým břehem Jizery v Josefově Dole. Autorem stavby byl architekt Ludwig von Zettl; kaple spojuje románské a gotické prvky. Po vymření rodu a zejména po roce 1945 stavba zpustla a dnes částečně opraven exteriér. Kaple tvoří dominantu továrního sídliště z přelomu 19. a 20. století a akcentuje průhled mezi obytnými domy osady od bývalého spolkového domu, dnes obecní úřad a restaurace.

Autem je Josefův Důl přístupný od silnice I/38 přes Debř. Kurz dějin a architektonického dědictví se tak propojuje s návštěvou kontextu Berlínskej zdi a zámku. Kaple sv. Jiljí a související hřbitovy vytvářejí unikátní spojení mezi rodovými památkami Schwarzenberků a Auerspergů, mezi novogotickou tradicí a urbanistickým rozvojem okolí.

Historie a architektura míst spojených s rodem Schwarzenbergů

Kaple byla navržena Franze Beera a patřila k novogotické úpravě zámku v Hluboké nad Vltavou; byla čtvercového půdorysu, s hvězdicovou žebrovou klenbou a světlíkem shora. Vrchol portiku a nápisy s erby dodávaly prostorům výjimečnou atmosféru. Na průčelí kaple byl zobrazen schwarzenberský erb vlevo a liechtensteinský erb vpravo, což zdůrazňovalo rodinné vazby.

Kaple byla součástí hřbitova přináležejícího ke kostelu Sv. Jiljí a zanikla v 60. letech minulého století. Kněžna Eleonora a její dcera zde byly uloženy do rodové rakvičky, která byla později převezena ke Sv. Jiljí u Třeboně.

Gesto paměti a rekonstrukce místa částečně slouží k připomenutí rodových historických okamžiků a spojení s historií areálu zámku Červený Dvůr.

Současnost a rekonstrukční prvky

Okolí hrobky Auerspergů je dnes upraveno jako park a pozemek bývalého hřbitova byl přeměněn na parkoviště; na severu zůstala knížecí Auersperská hrobka. V roce 1995-1999 byla kaple smíření budována na jiném místě a byla zasazena do kontextu Berlínské zdi, jako symbol náhledu na místa bývalého rozdělení.

Po odhalení kříže a cedule byl prostor požehnán, následovala promítací projekce a historky ze života rodu Schwarzenbergů. Historie míst zámku Hluboká, parků a hřbitovů je tak nadále připomínána prostřednictvím dočasných i trvalých prvků veřejné paměti a architektury.

Tabulkové shrnutí klíčových dat

tags: #pohrebni #kaple #schuttelsbergu