Frýdek-Místek je domovem Baziliky Navštívení Panny Marie, dominanty města a viditelné z Lysé hory i Radhoště. Bazilika tvoří centrální bod poutního a kulturního života, kde se setkávají legendy o zázracích, historii a architektuře a která byla papežem Janem Pavlem II. povýšena na Baziliku Minor. V polovině 18. století vyrostl v areálu poutního chrámu impozantní prostor, jehož dveře a nástěnné výzdoby svědčí o bohaté slezské a moravské umělecké tradici.
Historie vzniku poutního místa na Vápenkách začala v 16. století, kdy byla na náklady místní vrchnosti vztyčena pískovcová socha Panny Marie s Ježíškem. Plastika madony stojí na hlavě hada a půlměsíci a je spojována s Salomonem Steinhofferem, pravděpodobně slezským umělcem. Místo brzy získalo zázračnou pověst a roku 1706 byla nad sochou vystavěna prostorná dřevěná kaple pro poutní bohoslužby. Při průtrži mračen v roce 1707 dřevěná kaple utrpěla, avšak samotná socha zůstala nedotčena a kaple byla znovu obnovena.
Vysoké počty poutníků a rostoucí nároky na prostor vedly k rozhodnutí postavit masivní chrám podle projektu Bartoloměje Wittwera; základní kámen byl položen 4. října 1740 a chrám byl posvěcen 13. května 1759 vratislavským biskupem. Dvojice věží se stala novou dominantou Frýdku a byla dokončena v 70. letech 18. století. Kostel měří 47,25 m na délku, 25,25 m na šířku a 22,75 m na výšku, a výzdoba interiéru zahrnuje šest bočních kaplí se oltáři a hodnotnými obrazy od malířů moravských a slezských.
Hlavní oltář s milostnou sochou Panny Marie Frýdecké z let 1792-1794 a kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1795 vytvářejí centrální osu chrámu. Po stranách presbytáře se nacházejí kaple zasvěcené sv. Josefovi, sv. Filipovi, sv. Hedvice (pravá strana), a na protilehlé straně sv. Michaelovi, sv. Františkovi z Assisi a sv. Janovi z Boha. Z interiéru zaujme soubor zpovědnic z roku 1823 a barokní skříňové varhany z roku 1763 s rodovým znamením Pražmů z Bílkova.
Neodmyslitelnou součástí poutního chrámu je rozlehlá krypta s mumifikovanými těly poutníků z Moravy, kteří utonuli v řece Ostravici. Odpočívají zde také někteří kněží a příslušníci rodu Pražmů z Bílkova. V polovině 20. století sem byly přeneseny kosterní pozůstatky Pražmů z Bílkova z původní hrobky pod kaplí Povýšení sv. Kříže. Pro kryptu vznikly lunetové obrazy od Frýdku rodáka Josefa Lang, zachycující významné momenty dějin poutního chrámu.
Při stěně chrámu stojí čtyři barokní plastiky z 18. století (sv. Antonín Paduánský, sv. Rafael, sv. Gabriel, sv. Tadeáš) a sochy sv. Michaela a sv. Karla Boromejského z roku 1822, spolu s českými národními patrony sv. Václavem a sv. Vojtěchem z roku 1949. V 70. letech 19. století obklopilo poutní místo 14 kaplí křížové cesty, jejichž výjevy pocházejí z dílny mnichovského ateliéru. Uprostřed areálu byla postavena kruhová kaple Nejsvětějšího srdce Ježíšova z let 1880-1882, inspirovaná hrobkou Anastas Gruna ve Slovinsku.
Areál poutního chrámu byl v letech 2010-2011 kompletně obnoven a dnešní Bazilika Navštívení Panny Marie tvoří majestátní dominantu města, dobře viditelnou z okolních vyvýšenin. Věrně zachovává legendy o zázracích Panny Marie Frýdecké a o významu poutí, které se konají každoročně během hlavních svátků Navštívení, Nanebevzetí a Narození Panny Marie, a také každou první sobotu v měsíci diecézní pouti.
Duše místa byla dále posilována propojením s festivaly a kulturními akcemi ve městě. Například festival Boží město spojuje různé církve Frýdku-Místku a vyzdvihuje motto „Spojeni lávkou - spojeni láskou“. Program zahrnuje divadélko Tučňáci na Arše, modlitební Davidův stánek a hudební vystoupení různých křesťanských hudebních skupin v Sadech Bedřicha Smetany, závěrečný koncert a žehnání městu.
Mezi další doklady historie a pietní místa ve Frýdku-Místku patří i pomníky a hřbitovy spojené s osvobozením města a dalšími obdobími. Historik Jaromír Polášek upozorňuje na klínovitou skladebnou bustu připomínající oslavu osvobození a na další památníky, které prošly rekonstrukcí. Kromě toho se během několika ročníků konají komentované prohlídky s historiky, které připomínají období roku 1918 a období 1945, a navazují na bohatou historii textilního průmyslu ve městě.
