Ať už vnímáme dvanáct apoštolů jako historické osoby nebo jako postavy tradic a legend, jejich životy a činy se staly základními kameny raného křesťanství a formovaly představivost věřících napříč státy a obdobími.
Ondřej: první povolání, bratr Petrovy cesty a mučednická tradice
Ondřej byl bratr Petrův a syn Jonášův. Předtím než ho Ježíš povolal, žil v Betsaidě a v Kafarnaum a živil se jako rybář. Původně byl učedníkem Jana Křtitele. (Mk 1,16-18) Ondřej přivedl svého bratra Petra k Ježíši. (Jan 1,40) Byl první označen za „domácího a zahraničního misionáře“.
Tradice uvádí, že zemřel jako mučedník na kříži tvaru X, který se dodnes nazývá kříž svatého Ondřeje. Dle tradice byl misionářem v Arménii a měl být původem z řecké provincie Achaia, ve městě Patra. Zemřel poté, co Aepeas uzdravil ženu místodržitele a následně i jeho bratra, což vyvolalo jeho vyvřelé znepokojení a následné odsouzení k trestu smrti. Vztah Ondřeje k ostatním apoštolům byl značně důležitý: představil Ježíši i ostatní učedníky a zůstal ve znamení optimismu a pokory i v náročných situacích.
Bartoloměj a jeho hledání Písma
Bartolomějovo jméno se objevuje v každém seznamu učedníků (Mt 10,3; Mk 3,18; L 6,14; Sk 1,13). Tradice ho popisuje jako velikého hledače v Písmu a odborníka v Zákoně a Prorocích. Rozvinul se v muže, který se zcela odevzdal Tesaři z Nazareta a stal se jedním z nejdobrodružnějších misionářů církve. Říká se, že kázal s Filipem ve Frygii, Hierapoli a Arménii; Arménská církev ho označuje za zakladatele a mučedníka. Tradice také uvádí, že kázal v Indii a že právě tam mohl být jeho konec života.
Jakub starší a Jakub mladší: dua svědectví víry a smrti
Jakub starší (Boanerges, syn hromu) byl synem Zebedea a Salome, bratrem apoštola Jana, rybářem z Betsaidy, Kafarnaumu a Jeruzaléma. Kázal v Jeruzalémě a Judei a byl sťat Herodem kolem roku 44. Byl členem užšího kruhu apoštolů-proroků (kruhu Q). Jakub starší se v Novém Zákoně často objeví spolu s Janem; jejich spolupráce byla charakteristická.
Jakub mladší, syn Alfeův (Kleofáš) a Marie, žil v Galileji. Tradice uvádí, že napsal List Jakubův a že zemřel jako mučedník; tělo mu bylo pilou rozřezáno na kusy. Někteří učenci považují Jakuba mladšího za bratra Matouše.
Jan: „milovaný učedník“ a jeho život v zastřešení konjunkce světa run
Jan Boanerges, syn Zebedea a Salome, byl znám jako „milovaný učedník“. Rybář z Betsaidy, Kafarnauma a Jeruzaléma byl členem užšího kruhu Q. Napsal Evangelium podle Jana, 1.-3. Jan a Zjevení. Kázal v církvích Malé Asie. Byl vyhnán na ostrov Patmos, později propuštěn a zemřel přirozenou smrtí. Jan byl jedním z prominentních apoštolů a je zmiňován na mnoha místech Nového Zákona. Jeho charakter prošel proměnou: z počátečního impulzivního postoje do zjemnělé náklonnosti a trpělivosti.
Jidáš Iškariotský: zrádce a jeho záhada křesťanské historie
Jidáš Iškariotský, zrádce, byl synem Šimona a žil v Keriothu v Judei. Zradil Ježíše za třicet stříbrných a poté se oběsil. Jidášovo jméno se objevuje na třech seznamech dvanácti apoštolů (Mt 10,4; Mk 3,19; L 6,19). Předpokládá se, že pocházel z Judy blíž Jericha; byl Judejec, nikoli Galilejec. Zároveň se uvádí jeho převtělení do různých podob: mohl býti nacionalistou s silnou touhou po moci a vládě nad Izraelem.
Matouš: dary výběrčího a jeho evangelium
Matouš (Levi) byl synem Alfeův a žil v Kafarnaum. Byl to publikán, výběrčí daní, který napsal Evangelium, jenž nese jeho jméno. Povolání Matouše je zmíněno v Mk 2,14; Mt 9,9; L 5,27-28. V regionálním kontextu bylo běžné, že muž měl dvě jména: Matoušova jména znamenají „dar od Boha“ a Levi mu mohl být dán Ježíšem. Matouš byl výjimečný tím, že byl veřejně činný a přesto byl Ježíšem vybrán do kruhu učedníků. Křesťanské tradice ho vyzdvihují za to, že jako první představil hebrejský záznam Ježíšova učení světu a jeho dílo ovlivnilo dál rozvoj křesťanství.
Šimon Zélóta a Tomáš Didymos: síla víry a hledání pravdy
Šimon Zélóta byl dalším z apoštolů, jeho životní obraz se rozpadá do několika zmínek: byl fanatickým nacionalistou a trpělivě hledal Boží vůli mimo donucovací prostředky. Tradice naznačuje, že zemřel jako mučedník. Tomáš Didymos, žil také v Galileji. Tradice uvádí jeho působení v Parthii, Persii a Indii a jeho mučednickou smrt na hoře Madrasu. V Janově evangeliu se Tomáš objevuje jako skeptik, který vyžaduje důkazy, a jeho známé vyznání přichází po Ježíšově vzkříšení: „Můj Pán a můj Bůh.“ Jeho odvaha a oddanost vedly podle tradic k mučednické smrti; někdy se uvádí, že byl pověřen stavěním paláce pro krále Indie a byl zabit kopím.
Filip: koš pro nasycení a misijní průvodce
Filip byl považován buď za učedníka, nebo za jednoho ze sedmi diakonů (Sk 6,5). Janovo evangelium ukazuje, že Filip hned reagoval na Ježíšovo volání a přiváděl Nathanaela s výrokem: „Našli jsme toho, o čem psal Mojžíš… a proroci.“ Filip byl muž s horkým srdcem, který toužil po činění dobra pro ostatní, i když ne vždy věděl, jak na to. Tradice uvádí, že zemřel oběšením a jeho tělo mělo být zabaleno do papyru. Jeho symbol připomíná zázrak nasycení pěti tisíců - koš.
Petr: vůdčí osobnost, mluvčí apoštolů a mučedník
Petr (Šimon Petr, syn Jonášův) byl rybář z Betsaidy a Kafarnaa, vyřazený do Babylonu s misijním úsilím a autorem dvou epištol. V každém seznamu apoštolů je Petr na prvním místě. Byl známý pro své řecké i hebrejské jméno, Kéfas, a byl brzy rozpoznán jako vůdčí postava. Petr byl Galilejec a jeho charakter se vyznačoval průvodcovstvím i rychlou reakcí. Byl s Petrem Ježíšovým důvěrníkem; byl povolán k následování, byl svědkem proměnění na Hoře, a svědkem Jairova vstání. Přesto zradil Krista v noci Ježíšovy zrady a později vyznal svůj závazek k Pánu, nakonec byl ukřižován, a žádal, aby byl ukřižován hlavou dolů, neboť se necítil hodný zemřít stejnou smrtí jako Ježíš. Tradice říká, že Filip kázal ve Frygii a Hierapoli; Petr byl jeho společníkem v počátcích cesty.
Šimon Peter měl však i další jména a různý jazykový kontext: řecké jméno a hebrejské jméno byly dvojí stránky jeho identity; v době Kristova působení byl také Galilejec, který často sloužil v rámci zvláštního kruhu apoštolů.
| Apoštol | Povolání | Tradice a význam | Legenda o smrti |
|---|---|---|---|
| Ondřej | Rybář; bratr Petra | První misionář; kříž svatého Ondřeje | Mučedník v Arménii; kříž X |
| Petr | Rybář; vůdčí osobnost | První vyznání a svědectví; svedectví proměně | Ukřižován hlavou dolů |
| Jan | Rybář; „milovaný učedník“ | Evangelium podle Jana; Zjevení | Umřel přirozenou smrtí |
| Jakub starší | Rybář; Petrův spolupracovník | Člen kruhu Q; proroci | Sťat Herodem |
| Jakub mladší | Syn Alfeův | Napsal List Jakubův | Mučednická smrt; tělo rozřezáno |
| Matouš | Publikan; výběrčí daní | Napsal Evangelium podle něj | Tradice: mučedník; nejednotné zdroje |
| Filip | Učedník; diakon | Správný přístup ke skeptikům; misijní činnost | Oběšen |
| Bartoloměj | Učedník; hledač Písma | Kázal v Frygii, Arménii; mučedník | Mučednická smrt |
| Tomáš | Didymos; učedník | Pochybování i vyznání; Janovo evangelium | Mučednictví; údajně Indie |
| Juda Tadeáš | Syn Alfeův; bratr Jakuba mladšího | Nazýván trinomious; snaha o poznání Kristova jména | Zabit šípy na Araratu |
| Juda Iškariotský | Syn Šimona | Zrádce; zrádcovský motiv | Oběšen po zradě |
| Matouš | Levi; publikán | Napsal Evangelium Matoušovo | Legenda: změna života; misiální působení |
V souvislosti s Kristovými učedníky se objevují i širší pasáže: Petr byl vedoucím mezi Dvanácti, byl mluvčím apoštolů a klíčem k pochopení Ježíšova poselství. Všichni apoštolové čelili různým zkouškám víry a mnohé jejich příběhy se postupně staly základními symboly křesťanské víry a misie.