Modlitba má původ v dávných pohanských časech. Jedná se o duchovní komunikaci, vědomé obracení se k jemnohmotné sféře Absolutna, k nekonečné vesmírné energii. A to buď přímo, nebo prostřednictvím určité duchovní bytosti, která uvede do chodu potřebné éterické síly. Modlitba je také rozmluva s archetypální bytostí, předem zvolené podle konkrétního záměru. Jako pohané modleme se k vílám, skřítkům, duchům stromů, měsíčním bohyním, slunečním bohům, andělům, duším zemřelých, duchům hor, strážcům studánek a pramenům posvátných vod. Máme-li s konkrétní duchovní bytostí silný osobní vztah, tím je modlitba účinnější.
Modlitba otevírá ony vnitřní tajuplné průsečíky, kudy volně proudí energie proneseného slova směrem k osloveným energetickým vesmírným polím. Modlitba je tvořivou silou, je inspirací a emanací, skrze ni se zpětně projevuje duchovní a životní síla. Modlitba funguje i v podobě vzývání animálních bytostí. V tomto článku ale není řeč pouze o předepsaných modlitbách dogmaticky fungujících náboženství.
Zakončíme-li vlastní modlitbu (obraz promyšleného přání) magickými slovy: „Staň se vůle tvá“, tím ponecháme vesmíru prostor pro to nejlepší rozhodnutí, které se od naší původní představy může více či méně lišit. Protože modlitbou, nebo jakýmkoli často opakovaným přáním, vizualizovanou představou, případně denním sněním se vlastně obracíme ke svému podvědomí, a ono, skrze nadvědomí k nám přitáhne potřebnou energii. Proto „staň se vůle tvá“, pokud si nejsme svým výsledkem jisti, a zvažujeme-li více než jednu variantu. Nebo máme-li málo informací - podvědomí je má. Naše podvědomí, anděl strážný nebo duch přírody nereaguje pouze na naše slova. Reaguje především na sílu a energii, jakou do modlitby vložíme.
Podvědomí je zkrátka a dobře prostředníkem, který stojí mezi námi a Absolutnem. Význam je v energetické podstatě stejný. Přání může být zašifrované ve verších, v několika nebo jen jediném slově, které v duchu nebo nahlas mnohokrát za sebou opakujeme. Případně danou formuli nebo mantru (posvátnou slabiku nebo slovo) mnohokrát opisujeme. Prastaré mantry mají daný rytmus a posvátnou (zvukovou) energii. Vyslovením dané mantry se napojujeme na podvědomí. Tím uvedeme do souladu racionální s iracionálním, vědomí s podvědomím. Mantry vyslovujeme při meditacích, rituálech, magických operacích. Podobně používáme moderní výraz afirmace. Afirmace je kladné přesvědčení, ujištění či tvrzení, na které se vědomě zaměříme.
Naprosto klíčové je uvědomění: každá intenzivní a často opakovaná myšlenka funguje ve své podstatě jako aktivní zaklínací formule. Dostatečné množství pozitivních zaklínacích formulí, podmíněných upřímně procítěnými emocemi, produchovní hmotu. Negativní zaklínací formule, podmíněné negativními emocemi, probouzí zápornou energii. Nebytím v přítomnosti a neuvědomělým myšlením uzavíráme sebe do podmíněného energetického pole. Potom zažíváme neočekávané a někdy traumatizující zážitky, které ale paradoxně vycházejí z našeho vlastního potenciálu. Prožíváme to, v co věříme, ať už to proklínáme či opěvujeme. Vše se k nám vrací zpět. Proto se někdy s opravdovým zaujetím zaposlouchejte do vlastního vnitřního rozhovoru. Všechny naše představy, denní sny a opakovaná přesvědčení jsou metafyzické povahy. Představy jsou energetickými paprsky, jsou tvořivými emanacemi. Naše přesvědčení určuje, co naše oči nakonec uvidí.
Klíčové principy modlitby a její účinek
POZORNOST POZOROVATELE OVLIVŇUJE POZOROVANÉ! Nevědomost, že každé energetické pole stvořené myšlenkami, přesvědčením a očekáváním dává následně vzniknout realitě, vede naše kroky vždy do neznáma. Stát se zodpovědným za vlastní život není ani tak v zodpovědnosti samé, jako spíše ve vědomém soustředění se a v odvaze zodpovědným se stát. Jeden pozemský život je velmi krátký metafyzický zážitek. Ač se to nezdá, vše co existuje, existovalo a existovat bude v sobě obsahuje společnou, ač skrytou, přesto od nepaměti velkými mágy pochopenou podstatu vesmírné Mysli. S těmito fakty, skrytými v přírodních zákonech, souvisí, že skutečná realita vlastně není jednoznačná, nic nezůstává stejné. Každý pozorovatel vidí a vnímá realitu po svém způsobu, a po svém způsobu na viděné a vnímané reaguje.
Modlitba z pohledu mystiky rozhodně není nic proneseného uprostřed zoufalého pláče. Rozhodně neznamená: „snažně prosit“. Pláčem v zoufalství a prosbou v podobě: „Pane Bože pomoz mi…“, docílíme pouze energetického prohloubení našeho soužení. Modlitba je v podstatě vše, co si upřímně, radostně, zodpovědně, bez předsudků, strachu a obav od srdce přejeme. Modlitba je každá cílená myšlenka a představa posilující naše přání nebo záměr. Modlitba je přání dobrého dne.
Jestli tomu dobře rozumíte, tak vám musí dojít, že různé „modlitby“ se vám honí hlavou často během dne, aniž byste tušili, že se „modlíte“. Bude-li vaše modlitba žalostná, pronesená ve chvílích, kdy je vám smutno a jste ve stresu, tak vám mnoho nepomůže i kdyby jste se klaněli až k zemi. I kdyby jste klečeli, spínali ruce a zoufale prosili. Takhle to prostě nefunguje.
Kdy pronesená slova dokážeme naplno procítit společně s příjemnými emocemi. Modlitba má smysl pokud slovům, která pronášíme, naprosto rozumíme a věříme. Nemusíme věřit kouzelnému dědečkovi, věřit musíme jen a jen slovům, která pronášíme. Měli bychom vědět a věřit, že to, co chceme, skutečně chceme. Potom se modlitba na energetické úrovni, skrze kvantová pole vědomí, postará o účinek.
Teoreticky je to jednoduché. Prakticky už je to horší. Není možné se večer před spaním „pomodlit“ nebo hodinu odříkávat pozitivní afirmaci, ráno se probudit a žehrat na osud, nevěřit si, pochybovat. Večer se zase pomodlit a ráno v koupelně při pohledu na sebe v zrcadle si říkat: stejně to nedokážu, určitě to nevyjde, život je pes! To se potom můžete soustředit na pozitivní mantry a hluboce promyšlené afirmace hodiny a hodiny a celkem nic se nestane. Pozitivní myšlení je spojené se záměrem, je dobré upřímně si uvědomovat také ZÁMĚR, který ale ne vždy bývá „pozitivní“.
Nevím jaký má smysl bez opravdového zaujetí, bez upřímných emocí odříkávat předepsané žalmy. Dokonce v přesně daném čase během dne či noci. Božské energii, kvantovému poli jsoucna je vcelku jedno kolik hodin se modlíte předepsaným způsobem. Ostatně: „tam nahoře“ stejně lineární čas neexistuje. V modlitbě jde především o energii SLOVA, MYŠLENKY, EMOCE a ZÁMĚRU. Jde především o harmonii v osobním projevu, o vyrovnanou energetickou úroveň jin a jang. Jde o to věřit sám sobě, vědět co chci a být upřímný k sobě i ke svému okolí. Opřít se o vlastní víru a upřímnost a odeslat ji expres v kteroukoli denní či noční dobu směrem k energetickým polím.
Ať už jde o vztahy, lásku, zdraví, peníze, hojnost, zaměstnání, sport či maturitní zkoušku, vše má vlastní energetické kvantové pole. Tímto nemám na mysli, aby se kdokoli vzdával mystických modliteb, vycházejících z prastarých textů. Pokud je používá správným způsobem, pokud jim bezmezně věří. Pokud zkrátka a dobře ví, co dělá. Zná jejich pravou hloubku a rozumí textu, případně historickému odkazu. Každá modlitba, afirmace nebo mantra, osobně vytvořená, by měla rezonovat s energií vloženou do textu a zároveň s vnitřním přesvědáním, emocemi a následnými činy.
Záměr je síla, která přitahuje ty správné podmínky. Je tomu tak proto, že Záměr je nekonečná síla, která je jádrem všeho jsoucího, která udržuje Vesmír pohromadě. Energie Záměru pulsuje napříč veškerým děním v přírodě. Celosvětový týden modliteb již po stopadesáté! Tentokrát je ústředním tématem modlitba samotná. Každý den Týdne si zde můžete přečíst český překlad krátkého zamyšlení a modlitby, které připravili mladí lidé z oblastí zasažených konfliktem.
Součástí večera bude krátké zamyšlení i prostor pro individuální modlitbu. nebo v týdnu 9. - 15. DEN 7 (sobota) - MODLITBA JAKO SPOLEČENSTVÍ. Dnes, kdy uzavíráme letošní Týden modliteb, si můžeš dopřát chvíli na to, abys naslouchal/a Bohu uprostřed radosti i zármutku světa. Není to vždycky jednoduché. Často bývá snazší ztišit se jen při bohoslužbě nebo ve zvláštních chvílích. Chceme ale směřovat k tomu, aby se tiché naslouchání stalo přirozenou součástí našeho každodenního rytmu. Zkus se pomalu nadechnout a vydechnout. Uvolni ramena, posaď se tak, aby se tvá chodidla dotýkala pevně země. Vnímej, jak se opíráš o místo, kde sedíš, a dovol svému tělu najít klid. Pokračuj v pomalém rytmu dechu a nech tato slova doznít. Buď klidný a věz, že já jsem Bůh. Buď klidný a věz, že já jsem. Buď klidný. Bože, potřebujeme tě. Potřebujeme, abys nás všechny nesl. Bože, otevřeně přiznávám, že často chci všechny a všechno zachraňovat. Vezmi mi to z rukou. Zbav mě viny.
„Jak může v někom zůstávat Boží láska, má-li statky a vidí bratra v nouzi, a zavře před ním srdce? Bůh se pohyboval nad vodami, vdechl život všemu stvoření a rozdělil moře, aby vyvedl lid ze zajetí. Dílo spásy naplnil vtělením Ježíše v lůně Marie. Boží působení se projevilo v životě Ježíše Krista, který hlásal jubileum skutky solidarity a soucitu s chudými, zotročenými a utlačovanými. O Letnicích seslal Bůh Ducha svatého v podobě ohnivých jazyků. Modlitba činu Bože, který jsi stále v pohybu, voláš nás k modlitbě i službě.
Daruj svému lidu odvahu mluvit pravdu k mocným a postavit se bezpráví, útisku a otroctví. Zmocni nás zvěstovat všem národům jubileum (pozn. Prosíme tě, inspiruj nás všechny, abychom jednali solidárně s utlačovanými a zotročenými, veď je na cestu svobody, posiluj je vírou. Proměň naše životy a modlitby ve skutky solidarity; probuď naše srdce, mysl i duši. Veď nás k jednání, soucitu a společné práci; uveď nás do pohybu k obnově a proměně celého stvoření. Požehnání Lide Boží, ať vás provází požehnání. Ať jsou vaše srdce naplněna Duchem svatým a zapálena ohněm solidarity s trpícím lidstvem i stvořením. Ať vás inspiruje ke sdílení darů s potřebnými a ke zlepšování života těch, kdo stojí na okraji. Ať vás Stvořitel posílí odvahou a láskou uprostřed konfliktů a dodá smělost vytvořit novou komunitu, kde láska, pokoj a spravedlnost vyraší jako stromy a květy.
Obkresli svoji ruku na papír a vystřihni ji. Do dlaně napiš své modlitby za národ a komunitu. Na pět prstů napiš pět konkrétních kroků směrem k „jubileu“ lepšího společného života, kde kde všichni pocítí spravedlnost a mír. Během modlitby s malou nebo velkou skupinou umístěte vystřižené modlitební ruce do společného prostoru. Odpuštění je neoddělitelnou součástí křesťanského života. Odpustit znamená pustit křivdu a přestat v srdci živit hněv. Prominout dluh znamená vzdát se nároku na splacení - tak, jak to činí Bůh, který nás nedrží v dluhu a dává nám vše potřebné k životu.
Modlitba odpuštění Všemohoucí Bože, celé roky pláčou děti Jižního Súdánu - a pláč sílí. Zbraně neutichají, lidé umírají a jiní jsou vyhnáni. Mladí ztrácejí mysl a roste touha po odvetě: frakce proti frakci, kmen proti kmeni. Dej nám moudrost řešit spory bez války; potěš ty, kdo ztratili své blízké. Dej trvalý pokoj, ať se uprchlíci vrátí domů. Dotkni se srdcí vůdců i mladých, ať si navzájem odpustíme. Věřím, že Ty nezapomínáš a jednáš; až přijde Tvůj čas, vysvobodíš nás z nekončících válek. Posilni hnutí YMCA, ať může usilovat o mír a šířit odpuštění. Vezmi do ruky kamínek/minci a mysli na křivdu či „dluh“, který s sebou neseš. V modlitbě to svěř Ježíši a požádej, aby ti pomohl odpustit. Pak kamínek odlož nebo pusť do vody jako znamení odevzdání.
(Pozn. Jako palestinského křesťana se mne tento úryvek hluboce dotýká. Ježíš vyhlásil svobodu utlačovaným a propuštění vězněným, a přece žijeme v zemi, kde mnohé svazují strach, bezpráví a násilí. Modlit se dnes za svobodu znamená také vyprošovat spravedlnost pro ty, kdo ji nepoznali. Letos naše volání rezonuje v textu Micheáš 6,8: „jednej spravedlivě, miluj milosrdenství a pokorně kráčej s Bohem“. Dnes již nestačí doufat ve spravedlnost - chceme podle ní jednat. Modlitba nářků Ya Rab…)
„Letní slova“ pokračují výzvami k soucitu a společnému působení, ale zároveň vyzývají k pokojnému hledání Boží vůle. Modlitba jubilea se spojuje s prosbou o pobyt Božího Ducha, uzdravení světa a znovuzrození společnosti skrze solidaritu a spravedlnost. Modlitba jako činnost a jako postoj zůstává jádrem této práce - ne jen slova, ale živý čin, který vychází z lásky a odpovědnosti.
Praktické kroky k nalezení vlastního rytmu modlitby
- Zastavit se, dívat se a naslouchat - tři jednoduché kroky, které lze používat k proměně každodenního života v modlitbu.
- Najít pevný čas a místo pro každodenní modlitbu, ideálně s připočením k mši svaté a čtením z Písma.
- Rozvíjet zvyk naslouchat Božímu slovu skrze tichou modlitbu, meditaci a reflexi nad životem, vztahy a činy.
- Zapojit do praxe pravidelnou zpověď a věnovat čas děkování a prosbě spolu s prosbou o odpuštění druhým.
- V roli modlitby si uvědomit, že skutečná modlitba vyžaduje upřímnost, odvahu a vytrvalost - ne jen krátkodobé momenty.
Zdůrazněme, že modlitba není jen mechanismus k dosažení požadovaného výsledku. Bůh není stroj na plnění přání a dobrá modlitba není totéž jako stisknutí tlačítka. Modlitba je vztah, ve kterém Bůh mluví a my nasloucháme; je to budování důvěry, lásky a oddané odpovědnosti vůči druhým i sobě samému.
USÍNEJ S BOHEM / MODLITBA “VĚŘÍM V BOHA”
Ježíš říká, že hledat Ježíše musíme na prvním místě a že ostatní se k nám přidají. Když dáme Bohu první místo, vše ostatní do správného pořádku dorazí. Modlitba tedy roste z přítomnosti a klidu, a ne z nekonečného frfání o problémech. Není třeba hledat „energie“ v mechanismech, pokud srdce zůstává otevřené a milující.
V závěru dne se modlitba stává hlubším vztahovým procesem, který propojuje srdce a mysl, tělo a ducha, víru i činy. Modlitba je tvorivou energií, která prospívá našemu životu, vztahům a světu kolem nás, když je skutečně prožita a sdílena s opravdovým záměrem a odhodláním žít podle Boží vůle.