Birthplace of Prophet Muhammad (ﷺ) holds deep historical and spiritual significance in Islam. It marks the beginning of a life that transformed human history, ethics, and belief. Prophet Muhammad (ﷺ) was born in Makkah, in the Hejaz region of western Arabia, around 570-571 CE, a period remembered as the Year of the Elephant. The Prophet (ﷺ) was born in Rabi‘ al-Awwal, on a Monday, according to the most reliable historical narrations. His father passed away before his birth during a trade journey, and his mother Aminah bint Wahb raised him briefly before her own passing a few years later.
Abdullah’s death occurred about six months before the birth, and Aminah, pregnant with Muhammad, reportedly experienced a vision of light that illuminated the palaces of Syria. Shifa bint Amr served as midwife at the labour, and Abdul Muttalib received the news with joy, taking the newborn to the Ka’bah to invoke blessings. Abdul Muttalib named the child Muhammad, meaning “he who is praised.”
Nursery and early nurturing involved several figures: Muhammad was first nursed by his mother, then by Umm Ayman (Barakah), an Abyssinian slave who embraced Islam and later died in Madinah. Thuwaybah, the slave of Abu Lahab, also nursed him, and she shared her breast with Masrooh, Hamzah bin Abdul Muttalib, and Abu Salamah bin Abdul Makhzoomi, making foster-brothers of these men.
Makkah’s environment, family lineage, and the social fabric shaped Muhammad from birth. When the Prophet migrated to Madinah (the Hijrah), ownership of the birthplace area changed hands several times, eventually becoming a site of historical memory rather than a shrine. The mid-20th century saw the establishment of the Makkah Al-Mukarramah Library on the site, transforming the place into an educational space rather than a mausoleum. Today the birthplace is identified by a modest two-story building near Masjid al-Haram, serving as a public library and educational space, with no markers indicating a shrine-like structure. Visiting the location is part of historical ziyarat, not an act of worship.
Authentic narrations emphasize that the Prophet’s birth was marked by miraculous events, yet only some of these accounts are considered reliable. One well-attested point is that Muhammad was born during the Year of the Elephant, on a Monday in Rabi‘ al-Awwal, with dates offered as 8th or 9th Rabi‘ al-Awwal (19 or 20 April 571 CE) or possibly 1st or 2nd Rabi‘ al-Awwal (12 or 13 April 571 CE). The most widely accepted view among scholars places his birth around 20 April 571 CE. The event’s significance lies not in sensational signs but in the emergence of a life that reshaped belief, law, morality, and civilization.
Prorokův rodokmen a počátky jeho života jsou spojeny s motivací a očekáváním: Abd al-Muttalib, děd Muhammada, vyhledal a přivolal dítě k Ka’bě, a požehnal ho duāou. Slova o narození potom často uvádějí, že Abdul Muttalib vzal dítě do Ka’by a vyprosil barakah. Thuwaybah a další mláďata jeho rodiny se podílela na jeho kojenecké výchově; v některých verzích vyprávění se zdůrazňuje, že Muhammad byl mezi prvními, kdo se narodil v rodině Kurajšovců, která střežila posvátnou Kaabu.
Po narození a raném dětství se rodové tradice a městská politika prolnuly s náboženským životem Mekky. Když Muhammad dorůstal, jeho rodina a komunitní struktury jej připravovaly na misii, která nakonec změnila svět. Po zjevení archanděla Gabriela, jak se traduje, se jeho život následně rozběhl k misii šíření islámu, která vyvrcholila v Mekce a později v Madině.
V průběhu historie se dům, který se stal místem narození, měnil a byl využíván různými vůdci a kalify. Po dobytí Mekky a posunu politických sil byla stavba postupně přeměněna na různé instituce. Na konci 19. století a v 20. století došlo k dalším změnám, včetně vybudování knihovny v roce 1953 po jednání s tehdejším starostou Makkah a králem Abdul Azizem. V současnosti se místo nachází na okraji Masjid al-Haram a slouží jako muzeum/edukační prostor, s důrazem na historickou a duchovní významnost spíše než na náboženské praktiky v něm.
Na místě se schází lidé během Mawlid a dalších příležitostí, aby se modlili a vzývali proroka, nicméně samotný prostor není považován za posvátné místo ke smrti nebo k modlitbu. Důležitější než samotná budova je připomínka života Muhammeda a jeho přínosu pro islám a civilizaci. V současné době v Makkah existují služby pro zajištění rychlé a bezpečné cesty pro poutníky a studenty islámu, včetně profesionálních průvodců a dopravních služeb.
V různých částech textu se objevují i historické poznámky a názory jiných kultur a jazyků, které doplňují obraz o místě narození a jeho významu. Některé části uvádí aktuální popisy tradičních maulidových oslav a jejich odlišnosti v různých zemích, jsou však doplňující a neslouží k návodu k rituálům u samotného místa narození.
Často kladené otázky o místě narození Muhammeda
- Je původní dům skutečně stále stojící? Ne, původní obytná stavba již neexistuje.
- Mohou poutníci modlit v budově? Místo není určeno k modlitbě, ale k historickému poznání a vzpomínce.
- Je návštěva místa povinná během Umry nebo Hadždže? Ne, není součástí rituálů.
- Jaký význam má místo narození pro muslimy dnes? Slouží jako klidná připomínka skromných začátků vedoucích ke globálnímu poselství proroka.
Islám je pro nás velmi kontroverzním náboženstvím, což je způsobeno zejména činy, jež se ovšem zcela vymykají náboženství jako takovému. Všichni však víme, že muslimové se pětkrát denně modlí obráceni čelem ke svatému místu v Mekce. Přesněji řečeno k místo zvanému Kaaba, či Kaaba.
Na dokument o muslimském rituálu v Mekce se podívejte zde: Mekka, Kaaba a Černý kámen. Černý kámen byl poprvé popsán v západní literatuře a je ústředním bodem hadždže. Černý kámen je historickým artefaktem spojeným s Kaabou a jeho původ zůstává předmětem spekulací a tradicemi, které se vyprávějí napříč kulturami.
Pro visuální doplnění můžete sledovat video popisující rituál u Černého kamene a jeho mystiku, která doprovází každoroční poutě.
The FORBIDDEN Rituals of the Illyrians… What Were They Hiding?
Birthplace i samotné okolí Masjid al-Haramu nadále slouží jako historický bod poznání a úcty k proroku Muhammadu.
Historie a současnost místa narození
V průběhu času byl dům několikrát změněn v závislosti na politických a náboženských změnách až po dnešní knihovnu na místě. V 50. letech 20. století byla vybudována knihovna a později proběhly další úpravy v rámci modernizace Haram. Dnes je místo spíše muzeem a vzdělávací zónou než místem rituálního uctívání.
Islámská tradice zdůrazňuje transformativní sílu prorokova života a jeho vliv na etiku, právo a civilizaci. Pro návštěvníky Masjid al-Haram a jeho okolí nabízí místo poznání, klidu a reflexe nad počátkem života velkého posla a jeho misí pro lidstvo.
