Poutní místo je místo, které se, zpravidla díky určitému tradovanému zázraku, stalo cílem poutí.
Nejvýznamnější poutní místa Česka jsou na Moravě Velehrad, Svatý Hostýn a Svatý Kopeček u Olomouce a Svatá Hora a Stará Boleslav v Čechách.
Poutní místa mají svou atmosféru, své dějiny, jsou znamením hlubokých kořenů víry a zbožnosti našeho národa...
Broumovský klášter je impozantní komplex podle projektu K. I. Dientzenhofera, sahající svými počátky do 13.
V opatském kostele sv. Novorománský kostel z konce 19. století ze žlutavého pískovce, je součástí poutního areálu.
V lesích jižně od Zlatých Hor se nachází obnovený poutní areál, zasvěcený Panně Marii Pomocné - Ochránkyni nenarozených (zvané jako Maria Hilf).
V druhé polovině 17. století v Římově vzniklo na popud jezuity Jana Gurra poutní místo s loretánskou kaplí a křížovou cestou.
Jedním z významných poutních míst na Příbramsku je Maková hora u Smolotel s barokním kostelem sv. J. Křtitele a P. Marie Karmelské z 18. století.
Jsou místa, která čas zastře svou věčností, ale jsou i taková, která žijí v povědomí národa celá staletí.
K těm už více než tisíc let patří Tetín.
Jeho počátky jsou v mnoha pověstech spojovány už s Krokovou dcerou Tetkou, tj. s r. 712 n.
Hauswaldská kaple je jedním z nejzajímavějších poutních míst na Šumavě.
Křížová cesta na Křemešníku má 14 zastavení, začíná u Zázračné studánky a vede až ke kostelu Největější Trojice.
Zastavení se sestávají z výklenkových kapliček s obrazy na plechu.
Poutní stezka Via Sacra vede po jedinečných sakrálních stavebních památkách a uměleckých pokladech rozmístěných v Trojzemí - tedy na území České republiky, Německa a Polska.
Na české straně vede stezka do Mnichova Hradiště, Jablonného v Podještědí, Českého Dubu, Hejnic a Rumburku.
Pověstmi opředená bájná hora Radhošť (1129 m n. m.) se nachází nedaleko Pusteven v Moravskoslezských Beskydech a tvoří nejzápadnější vrchol Radhošťské hornatiny.
Poutní kostel Narození sv. Jana Křtitele se nachází u Berouna.
Najdete v něm hrob chorvatského poustevníka Ivana, kterému se v 10. století pod svatojanskou skálou zjevil sv.
Vchod do poustevníkovy jeskyně je v kostele postaveném C. Luragem v polovině 17.
Asi 10 km od Zlína leží malá obec Štípa, která je poutním místem s mariánskou soškou.
Severozápadně od centra města Frýdek-Místek, na mírném návrší naproti Zámeckému náměstí ve Frýdku, stojí velkolepá pozdně barokní dvouvěžová jednolodní stavba - Bazilika Navštívení Panny Marie.
Pod kaplí sv. Kříže se ukrývá zvláštní krypta s ostatky hrabat Pražmů.
Hejnice, ležící v zeleném údolí řeky Smědé a obklopené několika přírodními rezervacemi, má staletou poutní tradici.
Dříve románská bazilika Nanebevzetí Panny Marie byla přestavěna v gotickém stylu za vlády krále Přemysla Otakara II. po požáru v roce 1258.
K severní lodi kostela byla přistavěna kaple zasvěcená dříve sv. Voršile, v současnosti sv.
Víte, kde jsou schody, které vedou do nebe?
Leží blízko hradu Potštejna, nedaleko Kostelce nad Orlicí.
Unikátní areál lázní a poutního kostela sv. Severně od Netolic v okrese Strakonice se nachází Lomec, který je řazen mezi nejproslulejší poutní místa v jižních Čechách.
Poutní kostele Jména Panny Marie patří k významným dílům vrcholného baroka ve střední Evropě.
Bazilika sv. Románská bazilika sv. Václava s kryptou sv. Kosmy a Damiána je postavena na místě, kde byl podle tradice roku 935 zavražděn a po tři roky pohřben sv. Václav.
Založil ji spolu s místní kolegiátní kapitulou po roce 1039 kníže Břetislav I.
Poutní cesta Blaník-Říp propojuje dva bájné vrcholy České republiky, trasou dlouhou necelých 200 kilometrů.
Významný poutní areál v Hlubokých Mašůvkách najdete pouhých devět kilometrů od Jevišovic.
Poutní místo Stará Boleslav je nejstarším poutním místem v Čechách.
Od roku 2017 do roku 2021 probíhala generální oprava dvou národních kulturních památek, a to baziliky Nanebevzetí Panny Marie a baziliky sv. Václava.
Jednou z vrcholných barokních památek jižních Čech je poutní kostel Panny Marie Bolestné v Dobré Vodě u Českých Budějovic.
V areálu bývalého kapucínského kláštera v Rumburku se nachází loretánská kaple, která patří k architektonickým skvostům severních Čech.
Loreta Rumburk je významným poutním místem Českého Švýcarska.
V Loretě Rumburk se celoročně pořádají netradiční prohlídky, výstavy, koncerty a mše svaté.
Známé evropské mariánské poutní místo, barokní architektonický skvost, se tyčí nad městem Příbram již více než 300 let.
Původní kapli ze 14. stol. roku 1647 přebudovali jezuité na svatyni, Svatá Hora stala jedním z nejznámějších poutních míst ve střední Evropě.
Jedním z kopců Pavlovských vrchů a zároveň jedním z výrazných přírodních dominant Mikulova je Svatý kopeček (363 m n. m.) - původním názvem Tanzberg.
Na kopci se nachází kostel sv. Šebestiána, zvonice a křížová cesta.
Památná hora Říp patří mezi několik nejvýznamnějších míst a symbolů naší národní historie.
barokní.
z období baroka.
k nimž směřují procesí poutníků a kde je člověk blíže Bohu.
připomíná domov.
charakteru a vnímání poutních míst.
z prozaických obrázků Josefa Lady, se od jeho dob příliš nezměnila.
na mysli, hovoříme-li o "religiózní krajině"?
společnosti na daném území v daném čase.
utvářena po staletí vlivy křesťanství a židovské kultury.
malovaných Josefem Ladou.
vsí, nebo jeho věž vykukuje nad střechami domů.
boží muka.
Obr. 1. Zdroj: Sestrojeno autory na podkladě soupisů poutních míst.
Pozn.: Kategorie "ostatní" zahrnuje např. dominantu viditelnou z mnoha směrů, k němuž vede křížová cesta.
podobu dostala většina posvátných míst na území Česka v 17. 18. století.
obr.
Obr. 2. Příklad poutního místa jako dominanty v krajině, Mariánský Týnec (okres Plzeň-sever).
obr. 3. Obr. 3a. Vyobrazení poutního kostela nalezneme na nejednom náhrobku na místním hřbitově.
mohla mít původně zcela jinou tradici.
některému světci.
Například předmětem pouti v kostele sv. které se nemusely přímo vztahovat k zasvěcení kostela.
poutě v roce.
obliba a preference některých světců.
staveb v Česku zasvěcena Panně Marii.
k zemským patronům, především ke sv. sv. Vojtěchu, sv. Anně apod.
zasvěcené těmto slovanským věrozvěstům nenajdeme.
kostel sv. sv.
Obr. 4. k poutnímu areálu přiléhal a jej spravoval.
v Dolním Ročově (okres Louny).
do zapomnění, pokud již společenské hodnoty, válečné události apod.
jeho návštěvě.
kaplí a drobné sakrální architektury, než v Čechách.
pochopitelně podléhá mnoha omezením.
takže ne všechny objekty se podaří podchytit.
tradiční význam.
údaje o počtu poutníků, účastníků bohoslužeb na poutních místech.
Obr. 5. mezinárodní centrum setkávání.
poutních míst se v čase mění.
účelu využívá?
Jaké hodnoty s nimi spojujeme?
oltáře?
dědictvím?
v sobě ukrývá duchovní hodnoty a vnitřní význam.
Tato otázka se na první pohled jeví jako naprosto nesmyslná.
poutím!
nezadržitelně chátrá?
hledající poslední cenný předmět?
I taková poutní místa v Česku máme a není jich málo.
očekávají, jaký k nim mají vztah?
Očekávají od nich vůbec něco?
takové názory znát zastupitelé obce?
obce nebo alespoň zkvalitnění prostředí pro život v obci?
rozsáhlé rekonstrukci nevyužívané sakrální stavby?
komu slouží?
Jak se opravou změní využití stavby?
a nepotřebné?
každý jedinec a každá obec hledat ve svém regionu.
vážících se k ní.
místem, které bude různé skupiny obyvatel spojovat a ne rozdělovat.
RNDr. Silvie Kučerová, PhD.; RNDr. Daniel Reeves; RNDr.
Vrchol poutí jsou oslavy 13. května a 13. 3. 4. 5. 6.
Svatý Hostýn - nejvýznamnější poutní místo Moravy, zasvěcené Panně Marii Vítězné.
Českomoravská Fatima - národní centrum Světového apoštolátu Fatimy v České republice.
Poutní místo vzniklo v roce 1995.
Každý měsíc se zde konají tzv.
Ve výčtu by se dalo ještě dlouho pokračovat.
A jaké mariánské poutní místo máte rádi vy?
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma.
Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory.
Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc.
„Většina velkých poutních míst u nás má nějaký tzv. kultovní předmět.
To znamená, že typicky hlavní oltář většinou zdobí nějaká socha nebo obraz Panny Marie,“ popisuje církevní historik a autor knižní řady Poutní místa Česka Michal Bařinka.
Jakou pouť doporučuje podniknout o Velikonocích?
Jaké pověsti se nejčastěji pojí s poutními místy?
A kde v Česku hledat kapli, která připomíná antický chrám?
Dnes vstupujeme do velikonočního týdne, je Květná neděle.
Čím pro vás je?
Čtěte takéKvětná neděle představuje pro všechny křesťany vstup do svatého týdne.
Takže to je nejdůležitější etapa, nejdůležitější část církevního roku, přičemž s poutními místy se potom pojí hlavně události kolem Velkého pátku, to znamená především ukřižování Ježíše Krista a posléze zmrtvýchvstání.
Koneckonců spoustu našich návrší zdobí nějaké kalvárie, spousta kopců se přezdívá přímo kalvárie a jeden nebo tři kříže tam bývají umístěny.
Na jaké poutní místo se na Velikonoce vydáte vy?
Vydám se teď do Karlovarského kraje a snad mi zbyde čas na to, abych navštívil Chlum Svaté Maří, což pro mě představuje asi nejslavnější poutní místo v Karlovarském kraji.
Rozhodně patří mezi jedno z těch nejvelkolepějších.
Bylo to poutní místo, které spravovali a dnes opět přestavují Křížovníci s červenou hvězdou.
Co je tam pro vás zásadního nebo nejzajímavějšího?
Chlum Svaté Maří byl svého času velmi slavným poutním místem.
Tím mám na mysli, že byl slavným v období baroka.
A co je zajímavé, ona poutní místa byla proslulá tím, že tam docházelo k údaj‑ným zázrakům, čili vyslyšení proseb jednotlivých poutníků.
A na těch poutních místech se vyslyšené prosby často zapisovaly.
Přesně v Chlumu Svaté Maří mají takové zápisy, tzv. knihu zázraků.
A ta kniha zázraků mezi roky 1650 a 1675, takže za 26 let, uvádí celkem 634 položek, 634 tradovaných zázraků, což je ohromně vysoké číslo.
Jednak to odpovídá návštěvnosti, opravdu tam docházely početné zástupy poutníků, a jednak to odpovídá i tomu, že to poutní místo bylo svého času velmi slavné, velmi populární a lidé se se svými starostmi, se svými těžkostmi k tomu poutnímu místu a k tamnímu kultovnímu předmětu často obraceli.
Jaké byly nejčastější prosby? Jaké zázraky se plnily?
Velmi často se jednalo o prosby o uzdravení, ať už z fyzické nebo duševní nemoci.
Takže třeba takovou zajímavostí je, že v barokním období velmi časté byly votivní předměty, ty dary poutníků, které ztvárňovaly poutníkovo trápení.
Takže na ta poutní místa v baroku umisťovali drobné modely různých lidských orgánů - nohou, rukou, očí, uší, srdcí a tak podobně.
A tyto modely orgánů byly velmi často i z drahocenných kovů nebo byly třeba postříbřené.
Je to dodnes, když se dochovaly, vizuálně atraktivní záležitost.
Nezmapovatelná poutní místa
Za souhlasu biskupství, arcibiskupství, církevních řádů, kongregací, ale i soukromníků a dalších subjektů už skoro deset let mapujete a dokumentujete poutní místa.
Je jich na dvě stě.
Letos vyjde třetí díl, který se bude specializovat na Moravu a Slezsko.
Ale kolik vůbec těch poutních míst v ČR máme?
Máme trošičku obtíž právě s tím termínem poutní místo, protože kdybychom za poutní místo třeba považovali i nějaké osamocené lokality, třeba tam, kde je zavěšen nějaký typický mariánský obrázek, u studánky, na rozcestí a podobně, tak těch poutních míst budou tisíce a tisíce.
Takže právě kvůli tomu problematickému termínu „poutní místo“ moc nevíme, kolik jich u nás je.
A kvůli tomu nikdo poutní místa dosud nezmapoval.
Nechci být škarohlíd, ale asi ani nezmapuje.
Co to poutní místo tedy je, abychom měli jasnou představu, o čem se bavíme?
Čtěte takéVětšina velkých poutních míst u nás má nějaký tzv. kultovní předmět.
To znamená, že typicky hlavní oltář většinou zdobí nějaká socha nebo obraz Panny Marie.
A právě ten kultovní předmět bylo takové srdce, středobod poutních míst, protože s ním si lidé spojovali své vyslyšené prosby, jak jsme o tom hovořili.
Nicméně známe i jiné typy poutních míst, třeba některá poutní místa jsou vlastně v uvozovkách pouhými kopiemi slavnějších, typicky zahraničních svatyní.
Jiná poutní místa třeba mají různé přírodniny coby kultovní předměty, poutníci tam vyhledávali kameny, stromy, studánky a podobně.
Cili ta paleta poutních míst je velmi široká.
A jak jsem říkal, že máme problém s tím termínem, toto je důvod.
Těch poutních míst je tolik…
A vznikají další?
Ano, dosud nová poutní místa vznikají.
Třeba namátkou v Koclířově nedaleko Svitav.
Tam před několika lety vytvořili kopii slavné kaple z portugalské Fatimy, zcela nové poutní místo.
Možná ještě známější případ je Číhošť.
To se profiluje také nově jako poutní místo, údajně dějiště tzv. číhošťského zázraku a také poslední působiště pátera Toufara.
V čem spočívá akce Železný poutník?
A proč je většina barokních poutních chrámů zasvěcená Panně Marii?
A jaké suvenýry si z nich lidé mohli historicky odnášet?