Zajímavý tvůrčí počin televize veřejné služby představuje premiéru poetické meditace na motivy povídky Karla Schulze na Květnou neděli. Repríza pak proběhne o Velikonoční neděli. Literární předlohou pro kombinovaný animovaný film se stala báseň o naději v próze jednoho z největších českých spisovatelů 20. století Karla Schulze. Ačkoliv k nejznámějším dílům tohoto spisovatele patří patrně román Kámen a bolest, on sám považoval za vyvrcholení tvorby, za svou duchovní závěť, právě Poutní píseň k Panně Marii na Květnou neděli.
Podle jeho deníkových záznamů vznikla v dubnu 1935 jako ručně psaný a útěšný modlitební text. R. 1936 vyšla pod názvem Píseň k P. Marii na neděli Květnou jako bibliofilie ve 30 exemplářích. Druhá verze, ne zcela totožná s první, vyšla v r. 1941 v nakladatelství Vyšehrad jako součást povídkového souboru Prsten královnin pod názvem Poutní píseň k P. Marii na Květnou neděli.
Autoři Pavel Kubant a Miloš Zvěřina kombinací hraných scén a 2D, 3D a klasické animace vytvořili expresivní dílo, které zpracovává příběh křesťanských Velikonoc. Vypráví o trpkém lidském údělu, prázdnotě života, neúspěšných zatracencích v jejichž životě se náhle objevuje záblesk hledané lásky s nadějí. „Na konkrétní realizaci - reál - animace - komponovaná hudba jsme pracovali přesně rok. Ve filmu recituje Rudolf Kvíz (v šedesátých letech dostal za přednes Poutní písně cenu) a zpívá sopranistka Simona Houda-Šaturová, pěvkyně evropského významu. Z natáčení na Kavkách letěla rovnou na turné do Japonska,“ říká Miloš Zvěřina.
Výtvarníkem filmu je Jaroslav Šerých, křesťansky orientovaný umělec, který vyniká zejména v oboru užité grafiky. Jeho výtvarná spoluúčast na Poutní písní je zároveň jeho první spoluprací na animovaném filmu. Nedílnou součástí projektu je komponovaná hudba skladatele Zbyňka Matějů. Ve své tvorbě se soustřeďuje především na skladby komorní a jevištní, ale její výraznou součástí je i hudba filmová, je také autorem hudby k dramatickým příběhům ČT, například Vůně vanilky nebo Romeo, Julie a tma.
Květná neděle otevírá nejvýznamnější týden v liturgickém roce. Letos 28. 3. připomíná den vjezdu Krista jako krále do Jeruzaléma a předznamenává jeho utrpení a ukřižování. Utrpení a smrt však neznamenají jen bolest a beznaděj, ale symbolizují skrze jarní ratolest i naději, která vede věřícího do kostela. Tento vstup do boží skutečnosti skrze Kristův kříž ukazuje, že utrpení nás může proměnit!
Film je koncipován jako součást velikonočního duchovního cyklu a zobrazuje proměny lidského rozpačitého náhledu na svět skrze posvátnou lásku a víru. Režijní a tvůrčí tým vytvořil dílo, které propojuje literární text Karla Schulze s obrazovou a hudební poetikou, jež poutavou formou vypráví o naději i v nejtemnějších momentech lidského života.
Letos na jaře se tak diváci mohou těšit na jedinečnou kombinaci hraných scén a vícevrstevné animace, která znovu otevírá téma Kristova utrpení a rýhy naděje, jež z něj plyne pro věřící. Při premiéře bude ústřední hlas recitace patřit Rudolfu Kvízovi a doprovodný zpěv zajistí Simona Houda-Šaturová, jejíž hlasová tradice má evropský význam. Výtvarná složka Jaroslava Šerého a hudba Zbyňka Matějů pak dohromady vytvářejí kompaktní multimediální dílo, jež se hlásí k duchovnímu odkazu Karla Schulze a jeho poetické reflexi o naději v beznaději.
Květná neděle otevřela nejvýznamnější týden v liturgickém roce. Tento film zkoumá, jak utrpení a smrt mohou vést k hlubší víře a jak naděje dokáže změnit lidské životy. Doznívají zde motivy lásky, proměny a odpuštění, které jsou klíčové pro Velikonoce a jejich poselství o spojení člověka s božským.
Máte o filmu více informací než je uvedeno? Budeme rádi, pokud nám pomůžete s doplněním informací na stránkách. Předlohu k filmu tvoří báseň jednoho z největších českých spisovatelů 20. století a vznikla na základě deníkových záznamů, které dokumentují proměnu textu v modlitební prozřetelnost. Autoři a tvůrci spojili tradiční a současné výtvarné prostředky, aby vyprávěli o hledání světla v temných chvílích života a o tom, jak naděje dokáže změnit lidské cesty.
| Rok vzniku literární předlohy | Rok vydání verze pro čtenáře | Formy adaptace |
|---|---|---|
| 1935 | 1936 | ručně psaný text |
| 1941 | Prsten královnin | povídka s názvem Poutní píseň k P. Marii na Květnou neděli |
Ve filmu najdeme výzdobu výtvarníka Jaroslava Šerého, který se věnuje užité grafice a jeho spolupráce na animovaném filmu je pro něj významnou premiérou. Hudba Zbyňka Matějů dodává komorní a jevištní rozměr s výraznou filmovou složkou, která obohacuje vyprávění o Velikonocích a jejich duchovní poselství.