Prazské Jezulátko: perokresba, legenda a světový fenomén

Soška Pražského Jezulátka je 48 cm vysoká dřevěná soška s povrchem z barevného vosku, která nenapodobitelným způsobem zobrazuje Ježíše Krista v dětství. Dle pramenů pochází ze Španělska z období poloviny 16. století. Do Prahy sošku přivezla vévodkyně Marie Manriquez de Lara, která ji darovala jako svatební dar své dceři Polyxéně z Lobkovic. Pražské Jezulátko je oblékáno hned do několika sad šatiček, korunek a šperků, podle liturgického období. Je předmětem úcty věřících z celého světa a za slavnou soškou každý rok míří statisíce turistů a poutníků. U sošky se také při své návštěvě pomodlil papež Benedikt XVI. Jedna z hlavních pamětihodností Prahy. Magnet pro věřící a poutníky z celého světa. Fascinující světový fenomén, leckde známější než Jan Nepomucký, české pivo, Hradčany nebo Antonín Dvořák.

Legenda a vznik Pražského Jezulátka

Podle legendy sošku Pražského Jezulátka vymodeloval před stovkami let zbožný španělský mnich Josef v polorozpadlém klášteře kdesi mezi Cordobou a Sevillou. Předlohou bylo zjevení ze snu s buclatou dětskou tvářičkou, lemovanou hustými kadeřemi. Aby na ně nezapomněl, přenesl sen do skutečnosti a z vosku vymodeloval dětský obličej tak, jak si jej pamatoval. Tolik pověst. Skutečnost bude patrně jiná, nicméně hlavní část příběhu 47 centimetrů vysoké plastiky ze dřeva, plátna a vosku začíná až v roce 1556. Sošku Jezulátka s sebou do českých zemí přivezla Marie Manriquez de Lara, dvorní dáma španělské královny, která se toho roku provdala za Vratislava z Pernštejna. Protože Pernštejnům patřily statky ve východních Čechách, i Jezulátko nejdřív cestovalo do Pardubic a Litomyšle. Když se Vratislav z Pernštejna stal nejvyšším českým kancléřem, doprovodilo rodinu do Prahy. V roce 1603 paní de Lara věnovala sošku své dceři Polyxeně z Lobkovic jako svatební dar k jejímu druhému sňatku. Z rezidence v Lobkovickém paláci na Pražském hradě se soška odstěhovala v roce 1628, kdy je ovdovělá Polyxena se slovy „Mějte ji v uctivosti a dobře se vám povede“ věnovala Řádu bosých karmelitánů u kostela Panny Marie Vítězné. Ten je dnes druhou nejnavštěvovanější církevní památkou Prahy hned po katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Od té doby Jezulátko z nenápadného malostranského kostela žehná klášteru, Pražanům i Praze. Tabulky díků za vyslyšení na stěnách oltářního výklenku svědčí o četných zázracích: Jezulátko navrací zrak i sluch, léčí a uzdravuje. A kromě toho prý chrání Prahu před epidemiemi a válečnými útrapami a také zachránilo město i před švédským obležením v roce 1639. Roku 1651 soška putovala po pražských kostelech a roku 1655 ji slavnostně korunoval pražský biskup. Tuto událost připomíná každoroční výroční slavnost, připadající na poslední květnovou neděli.

Celosvětová proslulost a vliv na kulturu

O celosvětovou proslulost Pražského Jezulátka se zasloužili karmelitáni: kopie sošky putovala do všech jejich klášterů, misionáři s sebou vozili alespoň obrázky. Španělé a Portugalci převezli obrazy a sošky Jezulátka přes Atlantický oceán do koloniálních zemí Jižní Ameriky. Nejvíc kopií (a kopií kopií, které s pražským originálem často nemají nic společného) je v Latinské Americe a ve španělsky mluvících zemích, protože právě ve Španělsku má Jezulátko svůj původ. Na oltáři katedrály v Buenos Aires je měl papež František jako argentinský arcibiskup, drobná soška stojí na oltářích řady evropských kostelů a znají ji také v Indii, Číně, na Filipínách a v Severní Americe. Zprávy o zázračných vyslyšení se do kostela Panny Marie Vítězné scházejí z celého světa. A malý Ježíšek z Prahy cestuje dodnes: například když jel prezident Havel před lety na Filipíny, vezl s sebou jako oficiální dar právě sošku Jezulátka.

Pražské Jezulátko inspirovalo například Antoina de Saint-Exupéryho k napsání Malého prince, jeho nejkrásnější knihy. Svou přímluvu k malým voskovým uším nasměroval i Paulo Coelho. Když v roce 1982 se svou ženou navštívil tehdejší Československo, kostel Panny Marie Vítězné v jego pražském programu nemohl chybět. „Modlil jsem se u něj, abych se stal spisovatelem,“ vzpomíná Coelho. „Soška Jezulátka měla tehdy chudé šaty. Slíbil jsem, že pokud mi vyplní moji touhu, vrátím se do Prahy a dovezu Pražskému Jezulátku nový obleček.“ Vrátil se i se šatičkami v roce 2005, když měl na kontě 200 milionů prodaných knih, a na Pražské Jezulátko nedá dopustit.

Jemné paralely a další kulturní souvislosti

Ani v České republice není Pražské Jezulátko jedinou milostnou soškou stojícího malého Ježíška. Jeho kopii mají například na Velehradě, kde je dokonce ve dvou kopiích. Jen jedna je ale „převlékací“ a může obměňovat šatník podobně jako pražský originál. Kopii Pražského Jezulátka najdete i v chrámu sv. Michala v Olomouci, a přímo Jezulátku je zasvěcený i kostel U Ježíška v Plzni. Oficiální název zní kostel Nejsvětějšího Jména Ježíš a je jedním z pouhých čtyř kostelů v České republice s tímto patrociniem, ale jako jediný má vžitý název U Ježíška. Svému pražskému dvojčeti se dokonale podobá také sádrový odlitek Jezulátka na českokrumlovském zámku. A kdo chce mít Pražské Jezulátko doma, může si koupit třeba porcelánové. Vyrábí se v duchcovské manufaktuře Royal Dux v několika velikostech, to největší váží 4,30 kg.

Další významné podobizny a místa

K nejstarším středoevropským variacím, které se od Pražského Jezulátka mírně liší, patří gotická soška z Bavorského národního muzea v Mnichově nebo Salcburské Jezulátko. Ježíška ze slonoviny darovala kostelu St. Maria Loreto v Salcburku v roce 1650 sestra Euphrasie Silberrath von Offenburg. Proslulá je rovněž dřevěná socha Ježíška z baziliky Santa Maria in Aracoeli na římském Kapitolu, vyřezaná v 15. století z olivového dřeva z Getsemanské zahrady. Poznejte legendární Pražské Jezulátko v kostele Panny Marie Vítězné. Ano, například ve Velehradě, chrámu sv. Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Máte rádi betlémy? Máme pro vás tipy na putování za betlémy vánoční Prahou. Někde uvidíte betlémy moderní a zbrusu nové, jinde tři sta let staré a velmi křehké kousky z papíru a dřeva.

Vzácná dřevěná soška Panny Marie Svatohorské s Jezulátkem byla do kaple na Svaté Hoře v Příbrami přenesena podle různých pramenů v rozmezí od první poloviny 16. století do roku 1620. Od té doby začala na Svatou Horu putovat procesí věřících. Čas adventu a Vánoc má zvláštní magickou moc, obzvláště v historickém centru Prahy, kde se mísí zvuk tradičních koled s vůní svařeného vína. Užijte si pražské vánoční trhy, jedny z nejkrásnějších na světě, pokochejte se pohledem na unikátní betlémy anebo se nechte unášet melodiemi adventních koncertů. Proslulá soška malého Ježíška prý přináší zázraky a vyslyšení poutníků a je jako věčný symbol nevinnosti a čistoty uctívána katolíky po celém světě. Do Prahy se dostala ze Španělska v 17. Pražská památková rezervace patří k největším rezervacím světa. Vyhlášena byla v roce 1971 na území o rozloze 863 ha, kde se nachází 1322 památkových objektů všech architektonických stylů. Objevte příběhy českých kněžen, královen a císařoven, které ovlivnily podobu země i evropských dějin. Od legendární kněžny Libuše přes svatou Ludmilu a Elišku Přemyslovnu až po Marii Terezii - vydejte se po stopách výjimečných žen, jejichž životy jsou spojené s hrady, kláštery, městy i slavnými panovnickými rody. Pražské baroko je skutečný pojem. Objevíte ho téměř všude, nechalo svůj otisk na fasádách kostelů, paláců i měšťanských domů na Malé Straně a na Starém Městě.

Schmidt ve snímku O Pražském Jezulátku mísí historii se současností, výklad s poetikou a emocemi. Fenomén Pražského Jezulátka je v dokumentárním snímku zkoumán z mnoha úhlů pohledu, které zprostředkovávají historičtí a duchovní odborníci. Ozřejmují legendární svědectví i globální zhodnocení a rovněž se od nich dozvíme, jaký význam má tato soška pro řád karmelitánů, jejich život a spiritualitu. Působí v něm bosí karmelitáni, kteří navazují na spiritualitu španělských světců sv. Terezie z Ávily a sv. Domu Krejčího.

22. 5. Půvabná soška malého Ježíška, vystavená úctě lidí v kostele Panny Marie Vítězné v Praze na Malé Straně, přijímá denně návštěvníky z desítek zemí světa. Mnohým lidem, kteří se před ní modlili k Bohu, přinesla zázračná a neobvyklá vyslyšení. Soška vysoká 47 centimetrů je dřevěná s povrchem modelovaným z barevného vosku. Představuje malé dítě, oblečené v dlouhou košilku, ze které vykukují bosé nožky. Líbezná tvář přitahuje svou krásou. Pravicí Ježíšek žehná, zatímco levice drží zemský globus završený křížem - celý náš svět spočívá v jeho ruce. Královské insignie vyjadřují víru společnou všem křesťanům - víru v Ježíšovo božství. Pražské Jezulátko pochází ze Španělska. Legenda vypráví, že se Ježíšek zázračně ukázal jistému mnichovi, který podle jeho podoby vymodeloval tuto sošku. Podle další legendy vlastnila sošku svatá Terezie od Ježíše, zakladatelka bosých karmelitek, planoucí velkou láskou k Dítěti Ježíši. Když se roku 1556 vévodkyně Marie Manrique de Lara vdávala do Čech, dostala sošku od své matky jako svatební dar.

tags: #prazske #jezulatko #perokresba