Roman Míčka záměrně provokativně zvolený název tohoto článku má za úkol poukázat na jeden významný aspekt současného dění v USA. Před časem proběhlá volba amerického prezidenta opět ukázala směr, jímž se ubírá dlouho proklamovaná „kulturní válka". Tento možná příliš silně znějící a zjednodušující pojem je metaforou dlouhodobého procesu probíhajícího uvnitř americké společnosti. Podstatou konfliktu je rozpor tkvící mezi hodnotami považovanými za tradiční a náboženské, tedy hodnotami na nichž vyrostla Amerika - konserativními hodnotami vycházejícími z anglo-amerických tradic a křesťanství, a mezi hodnotami této tradici cizími - sekulárními, socialistickými a jinými, které přinášejí rozklad tradičně chápané západní civilizace. Společnost v USA se v současnosti již nezdá být polarizovanou materiálně, jako kupř. ve smyslu „bohatí - chudí", ale spíše kulturně, morálně a nábožensky, etnicky. Společnost je rozdělena v otázkách rodiny, potratů, práv homosexuálů, vlivu náboženství na školní výchovu apod.
Jako stoupenec oněch tradičních a konzervativních hodnot se v procesu „kulturní války" vyprofilovala Republikánská strana a Demokratická strana se stala táborem oponentů. Jak píše Michael Novak ve svém „Dopise Francii": „Rok od roku se američtí voliči stávají „liberálnějšími" (v evropském slova smyslu) - tj. více zavázanými svobodě, méně ochotnými přihlédnout k názoru elit a trochu více náboženskými a „tradičními" ve svých morálních představách. Jinak řečeno, jsou stále méně jako Francouzi. Méně sociálně demokratickými, méně očarovanými levicí."
Jiţ zdaleka jednoznačně neplatí, že chudší volí demokraty a bohatší republikány, Bushe volí převážně střední vrstvy, venkovské obyvatelstvo, bílé etnikum, zatímco Kerryho volí kromě těch zcela nejchudších také převážně černošské a hispánské etnikum a na druhé straně lidé vzdělanější, patřící mezi sekulární elity a intelektuály. Zajímavostí je, že kupř. Američané s postgraduálním univerzitním vzděláním volili Kerryho z 55 %, zatímco Bushe pouze ze 44 %.
V dobách dřívějších bylo samozřejmostí, že američtí voliči kulturně a nábožensky náležející k americké katolické komunitě byli téměř jednohlasnými voliči Demokratické strany. Tato strana byla chápána jako zastánkyně těch chudších a diskriminovanějších, přicházela s rozsáhlejším sociálním programem, vzdorovala etablovaným a bohatým elitám. Současná situace je však postavena zcela jinak. V průběhu osmdesátých a devadesátých let minulého století došlo k zásadním proměnám politické scény v USA. Toto období je spojeno se vzestupem vlivu náboženských hodnot na politiku a s diferenciací voličstva, které již není vymezeno převážně sociálně, ale kulturně, etnicky a nábožensky. V devadesátých letech začal rapidně růst počet členů některých evangelických denominací a katolicismu, a to na úkor etablovaných evangelických církví. Rozkvět religiozity s vlivem na víc než 30 % obyvatel získal institucionální podobu v hnutí tzv. „Náboženské pravice". Interakce proselytismu, institucionálního dynamismu křesťanských konzervativců a duchovních potřeb a morálky velkého množství Američanů učinil z náboženství klíčový faktor ve veřejném životě a křesťanství se opět stalo centrálním rysem americké identity."
- „Uprostřed dvacátého století protestanti hlavního proudu volili převážně republikány, zatímco jižní, převážně evangeličtí, bílí protestanti, velká majorita Židů a majorita katolíků volili demokraty. V poslední dekádě století bílí evangeličtí protestanti mají tendenci se přesunovat na Republikánskou stranu, černí protestanti volili převážně demokraty, protestanti hlavního proudu se přesouvají k demokratům, zatímco nehispánští katolíci se přesouvají k republikánům."
- „Katoličtí voliči v Americe jsou rozpolcení v podpoře jednotlivých kandidátů, ale jejich postupný příklon k Bushovi a republikánům je v posledních prezidentských volbách zřejmý. Katolická komunita, jako celek činící celých 27 % amerického obyvatelstva, volila v roce 2000 Bushe ze 47 % a Al Gora z 50 %, zatímco v roce 2004 Bush získal na svou stranu dalších 5 % katolíků, celkem tedy 52 %, Kerryho podpořilo 47 %.
- „Náboženská příslušnost a zejména náboženská praxe voličů má nyní zásadní vliv při rozhodování ve volbách. 64 % voličů uvádí, že jejich osobní víra má určující význam při volbě prezidenta. Katolíci ve skupině „more observant" volili v roce 2000 Bushe z 57 procent, zatímco katolíci „méně praktikující" jej volili pouze ze 41 procent."
- „Bushův protikandidát, senátor John Kerry, ač se sám hlásí ke katolické víře, není díky svým postojům blízký praktikujícím katolíkům. Proto mnozí z nich volili metodistu George W. Bushe, jelikož sdílí jejich tradiční hodnoty a otevřeně se hlásí ke své víře."
„Boj o hlasy pro jednotlivé kandidáty v rámci katolické komunity v USA před volbami byl patrný na webových stránkách s výmluvnými doménami jako Catholics for Bush, Kerry Wrong For Catholics a dalších."
„Pro Neameričana je podle Novaka těžké pochopit republikánské hodnoty, proto se Bush v Evropě těší tak malé podpoře." Novak Bushe chválí pro jeho jasnou vizi a jednoznačnost, morální a lidskou kvalitu, podpory se mu dostává i v tažení na Irák. Při své podpoře války se Novak dostává do sporu s mnohými souvěrci i církevními autoritami, dokonce i Vatikánem."
„Bushovo morální přesvědčení koresponduje s etikou konzervativních katolíků: Vy i já sdílíme obecné závazky. Věříme v podporu kultury života, manželství a rodina jsou posvátné instituce, které by měly být chráněny a posilovány."
„Není divu, že Američané rozdělili katolickou komunitu - volební preference variují v závislosti na míře náboženské aktivity. Katolíci více praktikující volili Bushe, zatímco méně praktikující více nakloněni Kerrymu."
„George W. Bush prošel ve svém životě cestou víry: pod vlivem své manželky Laury byl „born-again" a jeho náboženská rétorika se stala jedním z klíčových prvků jeho veřejné identity. Zavedl v Bílém domě tradici modliteb a biblických hodin, a blízké vztahy k Izraeli bývají často vysvětlovány jeho vírou a interpretací biblických proroctví."
Současný kontext a vliv náboženství na volební preference
Většina Američanů vyznává víru v Boha a zbožnost ovlivňuje jejich každodenní život i politické postoje. Přesto se situace mění a Evropa sleduje proměny americké religiózní scény. Katolíci tvoří významnou část voličského spektra, avšak jejich preference se mění podle toho, jakým způsobem se jejich víra promítá do politických postojů kandidátů.
V souvislosti s volbami se často diskutuje o tom, jakou roli hraje náboženská praxe - např. srovnání „more observant" versus méně praktikujících katolíků - a jak to ovlivňuje jejich preference mezi Bushem a Kerry. Zdroje ukazují, že náboženská praxe má významný vliv na volby a že pro mnoho katolíků zůstává otázka potratů klíčová, přičemž některé výklady nauky chrání aktivity jako Eucharistii pro politiky, kteří mají jiné postoje k potratům.
V kontextu mezinárodní scény byl významný i pohled na to, jak v Evropě rezonují americké náboženské a politické otázky. Zatímco Amerika volila konzervativního kandidáta, Evropa čelí kritice za své postoje vůči konzervativním hodnotám; někteří zveřejňují názory o „měkké totalitě" a boji za tradiční křesťanské hodnoty.
Jak křesťanství transformovalo USA a jejich politiku | Náboženství s Aslanem Paharim
Morální a náboženské argumenty v rámci katolické komunity
kard. Ratzinger v dopise biskupům k otázkám přijímání eucharistie a politických názorů nachází problém „spravedlivého důvodu" pro toleranci určitého postoje, avšak teologové jako George Weigel upozorňují, že takové důvody bývají nejasné a vyžadují pevné svědomí katolíka. Diskuze o tom, kdy je morálně ospravednitelné upřednostnit lidský život, se táhne a vyvolává ostré debaty mezi katolickými intelektuály a církevními autoritami.
Novak vyzvedává Bushovu roli v prosazování kultury života a vysvětluje, proč někteří katolíci Evropě nerozumí americkým hodnotám. Pro Nacióny je to zcela jasné: voličský trend nelze redukovat na ekonomické třídy, ale na kulturní a náboženské identity, které definují politické preference.
- Vztah katolíků k volbám v letech 2000 a 2004 ukazuje posun k republikánům.
- „More observant" katolíci preferují Bushe, zatímco „méně praktikující" více inklinují Kerryovi.
- Problem potratů zůstává pro katolickou menšinu i nadále klíčovou otázkou při rozhodování o volbách.
Na poli mezinárodních vztahů se v debatách objevují názory o tom, jak by katolická morálka a postoj k válkám ovlivnily americkou zahraniční politiku. Příkladem je i pohled na evropskou politickou scénu, kde se kritika vůči falešným ideálům a „měkké totalitě" pojí s bojem o hodnoty, které Amerika tradičně hájí.
Poznámka: v textu se uvádějí poznámky a citace z různých zdrojů a autorů k vlivu náboženství na volby a americkou společnost.
V souvislosti s budoucností lze sledovat, jaká role připadá katolické víře u dalších politických aktérů - kandidátů na prezidenta a viceprezidenta - a jak se jejich osobní víra prolíná s jejich politickým programem. Významná je rovněž diskuse o tom, zda lze identifikovat jasnou hranici mezi náboženskou praxí a politickými postoji, a zda katolická komunita tvoří jednotný blok v americké volbě.