Učitel-biolog se probudí na neznámém místě. Ostatní lidé, kteří s ním letěli, jsou mrtví. Záhy zjišťuje, že poletuje vesmírem. Pokud to tedy není nějaká habaďůra, ale opravdu není. Ryland Grace skutečně poletuje vesmírem. Neví, jak loď pilotovat, nicméně brzy si rozpomene, že musí vyřešit záhadu vyhasínajícího Slunce, za kterou může něco, čemu se říká astrofágy. Vlastně se jedná o epidemii, která postihla i jiné hvězdy. S výjimkou Tau Ceti v dalekém souhvězdí Velryby. Bude nutné se k ní dopravit a poznat příčinu její odolnosti. Smrtelně důležité poselství, které, když se podaří rozlousknout, zachrání život všem lidem na planetě Zemi, včetně Evy Strattové, neboli německé šéfky tohoto projektu Hail Mary. Jenže Slunce vyhasíná taky na domovské planetě jisté mimozemské „krabí“ bytosti. S ní se Ryland spřátelí, pomocí moderní technologie se naučí komunikovat a rozvine se mezi nimi neočekávatelné přátelství. „Mars will come to fear my botany powers.“ Uvedená věta zazněla v Marťanovi a i po těch jedenácti letech je stále nezapomenutelná. Co se Spasitele týče, mohla by takovou být „Why is a school teacher in space?“ A kdo ví, možná bude řečena i hlasem Meryl Streep. Podobností se snímkem Ridleyho Scotta bychom našli víc. Oba do popředí staví muže, kteří jsou velmi chytří, zrovna jako autor Andy Weir. Psaní scénáře se u obou ujal Drew Goddard, ačkoli tentokrát se nelze zbavit dojmu, že byl při adaptování zbytečně doslovný. V obou najdeme podobná témata - osamělost, efektivní řešení problémů, oslava vynalézavosti lidského ducha, optimistický přístup. Vědeckou stránku věci se snaží Andy Weir vždycky ctít, což je pro autentičnost důležité i při psaní sci-fi. Do filmu se úplně všechno nevejde, protože čas není neomezený (ačkoli stopáž se tentokrát vyšplhala na slušných 156 minut). Jakožto divákům a divačkám nám navíc obvykle stačí pouze několik odborných replik k tomu, abychom pochopili, že postavy dobře vědí, co dělají, a o čem se baví. Ostatně za Marťana tvůrce chválil také slavný astrofyzik Neil deGrasse Tyson, který dokáže svým nadšením pro vědu spolehlivě nakazit. Matt Damon zase dokázal strhnout svým charismatem a hereckým umem. Ne, že by tyhle kvality Ryan Gosling neměl, ale tak dobrý dojem přesto nezanechává. V retrospektivě totiž sledujeme události předcházející Rylandovu odletu. To je na jednu stranu vlastně docela zbytečné, protože přece od začátku víme, že nakonec odletěl, ale na tu druhou bychom tedy přišli o Sandru/Evu. Hlavní hrdina možná v určitý moment, kdy kolem sebe sleduje zamilované páry, uvažuje o tom, že by ji zkusil sbalit, nicméně záhy zjistí, že nikoli záchrana světa, nýbrž tohle rovná se Mission: Impossible. Nepřekvapivě zjišťuje, že jeho „krabí“ kamarád má na své planetě přítelkyni, se kterou je už víc než 180 pozemských roků. A protože na Rylandově lodi, kam se Rocky ve speciálním krystalovém skafandru coby vtíravý, panovačný, skvěle slyšící a ze své podstaty neobyčejně hodný a starostlivý tvor nakvartýruje, je možné vedle krajiny (aby se nestýskalo po Zemi) projektovat také filmy, bude jasné, jak bude družka pojmenována. Zároveň se znova spoléhá na to, že nic nezapůsobí více, než když se z outsidera stane hrdina. Přestože Rocky z eridiánské rasy není humanoidní, sdílí s lidmi řadu podobností, což se dalo čekat. Kdysi dávno totiž někdo v Hollywoodu vymyslel, že bez toho nemá žádná sci-fi šanci uspět, a od té doby se proto málokdo pokusil být odvážnější. Faktem zůstává, že jeho vidění se od lidského liší. Tvůrci se nás však snaží přesvědčit, že je v podstatě podprůměrně inteligentní, což by mohlo eventuálně vyvolat konflikt se skutečnými Eridiány, až jednou dorazí na Zemi. Zároveň se znova spoléhá na to, že nic nezapůsobí více, než když se z outsidera stane hrdina. Ze všeho nejvíc však filmu škodí střihová skladba. A bývalo by bylo mnohem zajímavější, kdybychom z Goslingova hereckého projevu mohli vyčíst, že retrospektivní pasáže představují jeho navracející se vzpomínky. Ale nic z toho se nestane. Christopher Miller a Phil Lord jsou spíše vtipálci, takže svěřit jim počin, který nemá pouze rozesmávat, nebyl zrovna nejlepší nápad, obzvlášť když bylo kdysi nutné přetočit 80 procent záběrů jimi původně režírovaného Solo: Star Wars Story. Spasitel svou zápletkou docela připomíná ukrajinský titul Ty jsi vesmír, který sice vznikal dlouho, stál o poznání méně peněz, ale skoro po všech stránkách tenhle hollywoodský předčí. Plusové body nenažene ani ona „Sofiina volba“ ze závěru a vlastně ani ona finální iluze s úsměvnou tečkou. Určitě se ale počítá myšlenka, že něco, například právě nějaká dlouhá cesta, ze které může mít kdekdo obavy, se často ukáže býti takovou, na které lze zažít mnoho dobrého a v nejlepším slova smyslu nezapomenutelného. Nicméně nedostatky se Spasitel snaží vyvažovat tím nezdolně optimistickým, ačkoli nezřídka spíše patetickým přístupem, který v současnosti nepochybně diváci a divačky přivítají. I proto, že když si může člověk rozumět s odlišným mimozemšťanem, proč by, sakra, si nemohl rozumět s odlišným člověkem?
Project Hail Mary - Official Trailer
Herní a filmové kontexty
„Mars will come to fear my botany powers.“ Uvedená věta zazněla v Marťanovi a i po těch jedenácti letech je stále nezapomenutelná.
Podobnosti s jinými díly
Podobností se snímkem Ridleyho Scotta bychom našli víc. Oba do popředí staví muže, kteří jsou velmi chytří, zrovna jako autor Andy Weir. Psaní scénáře se u obou ujal Drew Goddard, ačkoli tentokrát se nelze zbavit dojmu, že byl při adaptování zbytečně doslovný.
Hodnocení a problematické prvky
Vědeckou stránku věci se snaží Andy Weir vždycky ctít, což je pro autentičnost důležité i při psaní sci-fi. Do filmu se úplně všechno nevejde, protože čas není neomezený (ačkoli stopáž se tentokrát vyšplhala na slušných 156 minut). Ostatně za Marťana tvůrce chválil také slavný astrofyzik Neil deGrasse Tyson, který dokáže svým nadšením pro vědu spolehlivě nakazit. Matt Damon zase dokázal strhnout svým charismatem a hereckým umem. Ne, že by tyhle kvality Ryan Gosling neměl, ale tak dobrý dojem přesto nezanechává.