Trappisté přišli do údolí Roaring Fork v roce 1956 a založili klášter svatého Benedikta na pozemcích, které byly dlouho spojovány s rančováním a zemědělstvím. Hlavní loveckou usedlost postavil v roce 1907 Charles Hart poblíž vjezdu na majetek, spolu s budovou dvorce, kanceláří a sklady techniky. Zdobnost cihlového zdiva a ostří okýnek i řemeslné provedení kravského hospodářství jsou pozoruhodné.
Když mniši dorazili, bydleli nejprve v bývalé škole na Capitol Creek (nyní přeměněné na obytný dům) a poté se přestěhovali do Hartova domu. Výstavba monastýru začala téměř okamžitě a dokončena byla v roce 1958. Mnisi navrhli strukturu z zelených cihel podle plánu 12. století cisterciátského opatství. Architektura Cisterciánů je charakterizována strohou jednoduchostí, prostorným dispozičním řešením a hlubokým pocitem ticha. Silné zdi, klenutá okna a špičaté kupole evokují dávná místa náboženského ústraní ve Francii a Itálii.
Vliv Rev. Thomase Keatinga a rozvoj kontemplativní praxe
Jedním z mnichů, který měl na St. Benedict’s Monastery a údolí zásadní dopad, byl Rev. Thomas Keating. Keating dorazil do kláštera v roce 1958 a v roce 1961 odešel do St. Joseph’s Abbey, kde zastával funkci abbota po dvacet let. Po skončení svého působení se vrátil do St. Benedict’s. Během tohoto období se stal jedním z nejvlivnějších představitelů moderního hmotného a kontemplativního modlitebního hnutí a pomohl klášteru proniknout na světovou mapu kontemplativní praxe. V roce 1984 založil Snowmass Interreligious Conference, která po více než třiceti letech přiváděla duchovní vůdce z celého světa do St. Benedict’s.
Ve druhé polovině 80. let community zvolila za nástupce Fr. Michaela Abda Fr. Josepha Boyla, který sloužil St. Benedict’s Monastery jako duchovní otec více než třicet tři let. Společnost zřídila retreat centrum, které mělo podporovat kontemplativní praxi a pohostinnost. Výkopové práce proběhly v roce 1992 a centrum bylo vysvěceno v roce 1995. Navrhl ho proslulý Aspen firm Conger Fuller, který získal ocenění Excellence Award for Religious Architecture American Institute of Architects. Retreat centrum kombinuje pasivní sluneční design, dostatek denního světla, recyklované dřevo a místní kámen, a představuje první úspěšné využití konstrukčních mokřin v okrese Pitkin. Formou vychází z venkovských rančových struktur a modlitební síň poskytuje tiché prostředí pro duchovní praktikující v krystalicky čisté krajině kláštera.
Conger Fuller navrhl také několik samotných samotných kabin hermitů kolem retreat centra, na McCartney Mesa. Oba Fr. Thomas Keating i Fr. Thomas Boyle, se svými bohatými minulostmi a hlubokým vlivem na St. Benedict’s, zemřeli pár dní od sebe v roce 2018. Během celé své historii mnichové experimentovali s různými projekty soběstačnosti. Krátce vyráběli tvrdý cukr a v roce 1967 vybudovali eggery, které prodávaly vejce místním restauracím a farmářským trhům v Aspen Valley. Později následovaly pečicí koláčky. Dnes je ranč pronajat místnímu dobytčímu hospodářství, čímž se zemědělské dědictví místa nadále udržuje.
Prostředí a význam kláštera v regionu
Kromě duchovního dědictví má majetek St. Benedict’s Monastery v Capitou Creek a Old Snowmass výjimečné postavení v širším environmentálním a kulturním koláži kapitoliny a údolí. Formálně sice ochranné věcné břemeno na samotný klášter nebylo historicky chráněno, avšak byl považován za „keystone“ parcelu v rámci širšího regionálního rámce ochrany. Více než 7 700 akrů okolního rančovského území bylo uchráněno prostřednictvím partnerství Pitkin County Open Space, Aspen Valley Land Trust a soukromých vlastníků v tzv. „Big Four“ rančích údolí Capitol Creek. Místní lídři v oblasti ochrany přírody a partneři komunity opakovaně zdůrazňují, že zajištění věcného břemene na klášter by mohlo upevnit kontinuální pás chráněné krajiny od okraje W Wilderness po rančové parcelky na údolí. Tyto snahy spolu s ochranou půdy a přísným regulačním režimem místní správy rámují St. Benedict’s a jeho roli v regionu.
V roce 2022 přijala opatství rozhodnutí o obnově bývalé klášterní oranžerie na zimování mobilní zeleně, které bylo výsledkem konzervace a revitalizace prostoru. Oranžerie má sloužit nejen k přezimování rostlin, ale i jako místo k zastavení, odpočinku a rozjímání a propojit užitkovou a estetickou funkci místa. Původní zahradnická tradice kláštera byla v návrhu zahrnuta a osazená v novém využití prostoru. Společně s klášterními zahradnickými mistry Aloisem Crhákem a Radkem Mrhačem tak vznikla kontinuita zahradnické činnosti navazující na minulost kláštera. Crháka zastihla 1952 rezignace a následné srovnání zbytků buldozerem; Radek Mrhač pak navázal na tradici po čtvrtstoletí. Publikováno 12.08.2026.
Historie majetku a probíhající restitucí
Po roce 1950 benediktini museli opustit své opatství v rámci „Akce K“ a bývalý prostor zahradnického mistra byl přeměněn na vojenské sprchy. Po navrácení opatství v roce 1990 nebylo možné okamžitě rekonstruovat jiné části areálu a zbytek sloužil jako sklad. Teprve rok 2022 přinesl rozhodnutí o obnově a novém využití; cílem nebyla jen technická rekonstrukce, ale navrácení důstojnosti a smyslu místa. Vznikla klášterní oranžerie pro zimování mobilní zeleně, která je součástí snahy propojit užitkovou a duchovní funkci prostoru.
V souvislosti s restitucemi se objevují spory o majetek; církve mají nárok na velkou část zemědělského majetku zabaveného po únoru 1948 a komunistickém znárodnění. Podle údajů úřadů bylo v zemi rozděleno 27 261 pozemků a 127 staveb do celkové hodnoty kolem 75 miliard korun, s výplatou 59 miliard korun během třiceti let, přičemž první dvě miliardy by měly být vyplaceny na konci tohoto roku. Příjem žádostí o vydání majetku byl zahájen, evidováno bylo 3841 žádostí o vydání 78 939 pozemků a 981 staveb. Benediktinský klášter z Broumova a další subjekty čelí složitým restitucím a sporům o majetek, které se vyvíjejí novými archivními zjištěními a právními kroky.
V Broumovsku se působí Benediktini od 10. let 20. století. Pozemkový úřad získal dosud neznámé dokumenty z archivu ministerstva zemědělství, které naznačují, že majetek benediktinů na Broumovsku mohl být odebrán ještě před únorem 1948 na základě Benešových dekretů. Dokumenty uvádějí, že někteří členové řádu za okupace spolupracovali s nacisty. Úřady nyní posuzují, zda tyto záznamy potvrzují nároky na posuzování restitucí, a výměr z prosince 1946 hovoří o konfiskaci majetku“ na základě kolaborace a zrady. Restituce se budou týkat pouze majetku zabraného po únoru 1948, a vyřizování žádostí má být dokončeno do 6 měsíců.
V české republice probíhají složité procesy restitucí, kláštery a církevní instituce se musí prokázat, že majetek náležel k nim i po 25. únoru 1948. V kontextu restitučního procesu je významná role klášterů, jako jsou benediktini, a způsob, jakým se majetek vrací zpět do rukou náboženských komunit.
tags: #prodej #majetku #benediktinske #opastvi