Rodina často s láskou Lola nazývala „La Terremótica“ (malé zemětřesení) nejen kvůli okolnostem jejího narození, ale i kvůli její neklidu a zvědavé povaze.
Picasso maloval tento portrét, když mu bylo 18 let a sdílel myšlenky s umělci a spisovateli v Barceloně, kteří byli tiskem označováni za modernisty.
Během tohoto období byla Lola, mladší sestra Maria Dolores Ruiz Picasso (1884-1958), oblíbenou modelkou.
Picassoův odvážný způsob práce s barvou, intenzivní paleta a skutečnost, že postava s rukama je jen naznačena, ukazují rané přijetí modernismu v jeho tvorbě.
Paříž, tehdy hlavní umělecké město světa, navštívil poprvé na konci 19. století, na podzim roku 1900.
Následující rok byl pro mladého Picassa převratný a bouřlivý.
Jeho počátek strávil v Madridu, kde se svými přáteli založil avantgardní časopis Arte Joven (Mladé umění).
Do Paříže podruhé přijel pravděpodobně na počátku května 1901; měl sebou několik kreseb a pár obrazů.
Měl pouze měsíc k tomu, aby vytvořil dostatek prací pro výstavu, kterou mu připravoval Ambroise Vollard.
Na Montmartru si pronajal ateliér, který před svou sebevraždou používal Carlos Casagemas.
Picasso pracoval horečně, někdy dokončil až tři plátna v jednom dni.
Výsledkem jeho usilovné tvorby bylo 64 prací, které představil na Vollardově výstavě.
Londýnská výstava je jedinečnou příležitostí spatřit alespoň část obrazů, které Picasso vytvořil v roce 1901 v Paříži, na jednom místě.
Jsou tu zápůjčky z muzeí a galerií v Barceloně, New Yorku, Washingtonu, Paříže, Moskvy, Petrohradu a ze soukromých sbírek.
V mnohých dílech je ještě patrný vliv tvorby Edgara Degase a především Henri de Toulouse-Lautreca, např. na plátnech Francouzský kankán, V Moulin-Rouge či Trpasličí tanečnice (La Nana).
V pozadí obrazu nazvaném Modrý pokoj (Koupel) zase zachytil jeden z Lautrecových plakátů.
Toto dílo zároveň předznamenává Picassovu další tvorbu - jeho proslulé „modré období“.
Pozornosti návštěvníků zcela jistě neunikne pitoreskní plátno - Portrét Bibi-la-purée, v němž zobrazil pařížského vagabunda, jemuž se přezdívalo „král bohémů“.
Vystaveny jsou i dva pozoruhodné autoportréty vytvořené pastózní malbou.
K nejsilněji působícím vystaveným dílům patří dva obrazy, které reflektují smrt jeho přítele Casagemase.
Rozměrné plátno Evokace (Casagemasův pohřeb) je svým způsobem jakýmsi sekulárním oltářem, na němž vidíme Casagemase, jak jej bílý hřebec, obklopený nahými prostitutkami, hrajícími si dětmi, truchlícími i Madonou s Ježíškem, vynáší do nebe.
Svoji kompozicí připomíná Evokace díla El Greca.
Výstava Začínající Picasso: Paříž 1901 potrvá v Courtauld Gallery do 26. Galerie je otevřena denně od 10 do 18 hodin.
Ve čtvrtek 18. dubna a 23. května 2013 je otevřena až do 21 hodin. 6 hodin. Zavřeno je 25. a 26.
First Communion was Picasso’s first large-scale work.
The canvas was painted in the atelier of José Garnelo Alda, where Picasso was completing his training following the advice of his father.
In all likelihood, José Garnelo and Picasso’s father chose the motif of this oil painting that would be presented at the Exposition of Fine Arts and Crafts held in Barcelona in 1896, for such subject matter was usually distinguished with the prizes that José Ruiz hoped his son would win at the official salons.
The painting is balanced as befits academic standards, and presents a group of figures comprising the little girl dressed for the ceremony, kneeling before a missal on a prie-dieu (in whom we recognise Lola, the artist’s sister), the male character acting as godfather (who has been identified as Doctor Vilches, a friend of Picasso’s father’s) and the godmother (the latter’s wife, according to Palau i Fabre).
The light source for the scene is located outside the picture plane and reveals Picasso’s technical command, surprising for his age, which is also evinced by the translucence of the girl’s veil, the altar boy’s surplice and the altar cloth, despite their conventionalism.
The colour of the painting is also characteristic of the period and befits the religious subject matter: red hues for the walls and the prie-dieu, forming a contrast with the brilliant white of the girl’s dress.
1896- "III Exposición General de Bellas Artes e Industrias Artísticas".
1982- "Picasso y Barcelona: 1881-1981".
2021-2022- "Lola Ruiz Picasso".
2020-2021- "Picasso. Els Quaderns".
2010- "Picasso versus Rusiñol".
2005-2006- "Picasso. La passion du dessin, Autour des Demoiselles d'Avignon".
2002- "Picasso. El nacimiento de un genio. Museu Picasso, Barcelona".
1988-1989- "Picasso a la Unió Soviética".
1988- "Picasso a la Unió Soviética".
1986- "Trésors de Barcelone".
1984-1985- "Der junge Picasso: Frühwerk und Blaue periode".
1981-1982- "Picasso i Barcelona: 1881-1981".
1980- "Pablo Picasso: A Retrospective".
Pablo Picasso. Lola, the Artist’s Sister. Barcelona, c. 1899.
Moreover, Lola byla malířkou samostatně; její dílo je také součástí sbírek muzea.
They have always been very close, especially after the death of their little sister Conchita in 1895.
After having lived in A Coruña for some years, the family moved to Barcelona in 1895.
Pablo Picasso. Lola with her doll. Around 1901, when he was living in Paris, Pablo entered his Blue Period painting sombre, doleful subjects.
In 1909 Lola moved to Barcelona, where she married the neuropsychiatrist Juan Bautista Vilató Gómez.
After the death of Pablo’s and Lola’s father, their mother María took up residence with the Vilató family.
The works left by Picasso in Barcelona, works from childhood and youth carried out before his move to Paris as well as the paintings created during his stay in Catalonia in 1917, were kept by his family.
Commemorative plaque in the museum:Barcelona to the parents and sister of Pablo Picasso.
