Kristovi učedníci/apoštolové byli základními kameny Jeho církve. Ve Zjevení 21,14 se říká, že „hradby nového Jeruzaléma byly postaveny na dvanácti základních kamenech a na nich bylo dvanáct jmen dvanácti apoštolů“. Následující informace o těchto 12 mužích byly čerpány nejen z novozákonních výpovědí, ale také z nejuznávanějších legend a tradice. Nemíníme z toho vyvozovat, že legendy a tradice představují historická fakta.
Ondřej - první z učedníků, bratr Petra
Ondřej byl bratr Petrův a syn Jonášův. Předtím než ho Ježíš povolal, žil v Betsaidě a v Kafarnaum a živil se jako rybář. Původně byl učedníkem Jana Křtitele. (Mk 1,16-18) Ondřej přivedl svého bratra Petra k Ježíši. (Jan 1,40)
Byl první označen za „domácího a zahraničního misionáře“. Tři státy ho mají jako svého svatého patrona - Rusko, Skotsko a Řecko. Ondřej představil Ježíši také ostatní učedníky. Přestože ho okolnosti postavily do situace, v níž se mohl snadno stát žárlivým a závistivým, zůstal optimistou a v klidu se spokojil s druhým místem. Dle tradice to bylo v řecké provincii Achaia, ve městě Patra, kde Ondřej zemřel jako mučedník.
Aepeas se rozzuřil, uvěznil Ondřeje a odsoudil ho k smrti na kříži. Ondřeje se cítil nehodný být ukřižován na kříži stejného tvaru jako jeho Mistr a prosil, aby ten jeho mohl být jiný. Tak byl ukřižován na kříži tvaru X, který je stále nazýván křížem svatého Ondřeje a je jedním z apoštolských symbolů. Tradice říká, že byl misionářem v Arménii. Tradice ale říká, že byl v Indii, a zdá se, že tam je také místo jeho smrti.
Bartoloměj a jeho poutní legendy
Bartolomějovo jméno se objevuje v každém seznamu učedníků (Mt 10,3; Mk 3,18; L 6,14; Sk 1,13). Bartoloměj však nebylo jeho křestním jménem, ale jeho příjmením. Nový Zákon nám o něm podává málo informací. Tradice naznačuje, že byl velikým hledačem v Písmu a odborníkem v Zákoně a v Prorocích. Rozvinul se v muže, který se zcela odevzdal Tesaři z Nazareta a byl jedním z nejdobrodružnějších misionářů církve. Říká se o něm, že kázal s Filipem ve Frygii a v Hierapoli a také v Arménii. Arménská církev ho označuje za svého zakladatele a mučedníka. Tradice říká, že kázal v Indii, a zdá se, že tam je také místo jeho smrti. Zemřel jako mučedník pro svého Pána.
Jakub starší a jeho sourozenci
Jakub starší, Boanerges (syn hromu), syn Zebedea a Salome, bratr apoštola Jana; rybář, který žil v Betsaidě, Kafarnaum a v Jeruzalémě. Kázal v Jeruzalémě a v Judei a byl sťat Herodem v r. 44. (Sk 12,1.2) Byl členem užšího kruhu apoštolů-proroků (tzv. „kruhu Q“ - někteří učedníci tak byli nazváni proto, že jim byla udělena zvláštní privilegia).
Jan Boanerges, syn Zebedea a Salome, bratr apoštola Jakuba, byl znám jako „milovaný učedník“. Rybář z Betsaidy, Kafarnauma a Jeruzaléma byl také členem užšího kruhu Q. Napsal Janovo evangelium, 1., 2. a 3. list Janův a Zjevení. Kázal v církvích Malé Asie. Byl vyhnán na ostrov Patmos, později propuštěn zemřel přirozenou smrtí. Jan byl jeden z prominentních apoštolů.
Jidáš Iškariotský a jeho záhada
Jidáš Iškariotský, zrádce, byl synem Šimona, který žil v Keriotu v Judei. Zradil Ježíše pro třicet stříbrných a poté se oběsil. Jidáš - muž, který se stal zrádcem - je největší hádankou Nového zákona. Jeho jméno se objevuje na třech seznamech dvanácti apoštolů (Mt 10,4; Mk 3,19; L 6,19). Říká se, že Jidáš pocházel z Judy blízko Jericha. Byl to Judejec, kdežto ostatní učedníci byli Galilejci.
Juda Tadeáš (Lebbeus) - jeden z mála známých
Juda, Tadeáš nebo Lebbeus, syn Alfeův nebo Kleofáše a Marie, bratr Jakuba menšího. Byl také jedním z málo známých apoštolů a žil v Galilei. Jeroným ho nazývá „Trinomious“, což znamená „muž se třemi jmény“. V Mk 3,18 je nazýván Tadeáš a v Mt 10,3 Lebbeus. Jeho příjmení bylo Tadeáš. V L 6,16 a Sk 1,13 je pojmenován Juda, bratr Jakuba. Charakterem byl prudkým a násilným nacionalistou se snem po nadvládě vyvolených. Juda Tadeáš kázal evangelium v Edesse blízko řeky Eufrat. Tam prý vyléčil mnoho lidí, a díky němu také mnoho lidí uvěřilo v Mistrovo jméno. Juda poté odešel kázat evangelium jinam. Byl zabit šípy na Araratu.
Matouš (Levi) - z výběrčího daní na evangelistu
Matouš nebo Levi, syn Alfeův, žil v Kafarnaum. Byl to publikán či výběrčí daní. Napsal evangelium, které nese jeho jméno. Povolání Matouše do skupiny apoštolů je zmíněno v Mk 2,14, Mt 9,9 a v L 5,27.28. Z těchto pasáží se dozvídáme, že Matoušovi také říkali Levi. Na Středním východě v té době bylo běžným zvykem, že muž měl dvě jména. Matoušova jména znamenají „dar od Boha“. Jméno Levi mu mohlo být dáno Ježíšem. Je pravděpodobné, že Jakub menší, který byl také jeden z Dvanácti, byl jeho bratr, a také syn Alfeův. Přestože toho o Matouši osobně víme jen málo, je velice pozoruhodné, že to byl výběrčí daní.
Šimon Petr - vůdčí postava Dvanácti
Šimon Petr, syn Jonášův, byl rybářem, který žil v Betsaidě a v Kafarnaum. Dělal evangelizační a misionářskou práci mezi Židy a došel až do Babylonu. Byl členem užšího kruhu Q a je autorem dvou novozákonních epištol, které nesou jeho jméno. V každém seznamu apoštolů je Petrovo jméno na prvním místě. Petr měl přesto také jiná jména. V době Kristově byla pro Židy úředním jazykem řečtina a mateřským jazykem hebrejština. Jeho řecké jméno tedy bylo Šimon (Mk 1,16; Jan 1,40.41) a hebrejské jméno bylo Kéfas (1 K 1,12; 3,22; 9,5 a Ga 2,9).
Podle tradice byl Petr také rybářem. Byl ženatý (1 K 9,5) a jeho domovem bylo Kafarnaum. Právě tam si pravděpodobně Ježíš udělal své „ústředí“, když navštívil Kafarnaum. Petr byl také Galilejec, což bylo typické i pro většinu ostatních učedníků. Josephus Flavius popsal Galilejce jako muže rytířského charakteru, kteří milovali inovace a byli nakloněni změnám. Talmud o Galilejcích mluví, že byli dychtiví po cti, loajální až do konce. Petr byl vedoucím mezi Dvanácti a mluvčím apoštolů. Byl to on, kdo se ptal na smysl obtížného podobenství v Mt 15,15. Byl to on, kdo se zajímal o odměnu pro všechny, kteří následují Ježíše, kdo první vyznal Ježíše a prohlásil o něm, že je Syn Boha živého. Byl to on, kdo byl na Hoře proměnění. Byl to on, kdo viděl Jairovu dceru vstát z mrtvých. Po Jidášově zrady zapřel Krista, ale byl hlavní postavou církve a mučedníkem; údajně žádal ukřižování hlavou dolů, protože se necítil hodný zemřít stejně jako Ježíš.
Filip - azimut misijní cesty
Tradice říká, že Filip kázal ve Frygii a zemřel jako mučedník v Hierapoli. Pocházel z Betsaidy, města, odkud byl i Petr a Ondřej. (J 1,44) Učenci se rozcházejí v názorech na Filipa. Ve Sk 6,5 vidíme Filipa jako jednoho ze sedmi vysvěcených diakonů. Někteří říkají, že jde o jiného Filipa, někteří věří, že jde o Filipa apoštola. Pokud Sk 6,5 mluví o apoštolovi Filipovi, jeho postava ožívá. Můžeme se dočíst více o jeho skutcích, například o misii v Samaři a o přivedení etiopského dvora ke Kristu. Janovo evangelium představuje Filipa jako jednoho z prvních, komu Ježíš řekl: „Následuj mě.“ Filip potkal Krista, okamžitě vyhledal Nathanaela a řekl mu: „Našli jsme toho, o němž psal Mojžíš ... a proroci.“
Tomáš Didymos - skeptik s odvahou a vírou
Tomáš Didymos žil také v Galileji a tradice říká, že pracoval v Parthii, Persii a Indii, kde byl umučen blízko Madrasu na Hoře sv. Tomáš. Jeho hebrejské jméno bylo Tomáš a řecké Didymos. V Janově evangeliu se o něm dozvídáme víc, mimo jiné že se objevil u vzkříšení Lazara (J 11,2-16) a v horní místnosti (J 14,1-6), kde chtěl vědět cestu. V Janovi 20,25 vyznává „Můj Pán a můj Bůh“ až po doteku ran po hřebech a boku. Tomáš byl pesimistický, ale odvážný a obětavý; byl považován za mučedníka, podle tradice byl zabit kopím.
Jiné poznámky k dějinám a teologii
Pasáž seznamuje s významem dvanácti Ježíšových učedníků, apoštolů. Šlo o nevzdělané, obyčejné lidi, kteří byli posláni, aby Ježíšovo učení šířili dál. Podle Bible se změnili až Letnicemi, kdy byl filmovou řečí Lidská posádka naplněna Duchem svatým. Křest, zázraky, a rozhovory s Ježíšem formovaly jejich víru a jejich vyprávění o vytrvalosti a milosrdenství. Po Stopě tohoto učení se odvíjí christologie - nauka o Kristu - která se vyvíjela prostřednictvím historických debat a vyznání víry. Jméno Ježíš je česká podoba řeckého Ièsous, vzniklého ze jména Ješua. Přívlastek Kristus pochází z řeckého christos a znamená „pomazaný“; Nazaretský odvozuje od Nazaretu. Historické zkoumání Ježíše zahrnuje textovou, historickou a literární kritiku a mimokřesťanské prameny (Josefus, Talmud, Plinius mladší, Tacitus, Suetonius). Většina historiků předpokládá existenci Ježíše jako galilejského rabína. Přes určitou nejistotu datace narození a smrti se souhlasí, že Ježíš byl významnou duchovní osobností a klíčovou postavou křesťanství. Evangelia představují jeho narození jako splnění mesiášského očekávání; narození z Ducha svatého a z panny zdůrazňují Boží bohatou identitu. Narození i události kolem něj jsou spojeny s Betlémem a jeruzalémským chrámem během pesachu; historická datace se liší podle evangelií. Po vzestupu a nanebevstoupení šli apoštolové do světa s posláním šířit evangelium skrze Ducha svatého. Apokryfní evangelia dětství a logia dodávají další pohled na Ježíšovo mládí a poselství, avšak jejich historická důvěryhodnost zůstává předmětem diskuzí.
Postní období a výukový kontext
Postní doba jako duchovní cesta trvá čtyřicet dní a připravuje k Velikonocům. Vzdělávací aktivity pro děti zahrnují tvorbu křížové cesty, omalovánky a diskusi o tom, co znamená být součástí církve skrze křest a další tajemství. Životní a etické principy Ježíše zahrnují pokoru, odpuštění, lásku k bližnímu a budování spravedlivé společnosti. Eucharistie jako setkání s Bohem a Duch Svatý jako síla pro život pokračují v posilování víry a mravních hodnot následovníků. Nanebevstoupení představuje odchod Ježíše k Otci a výzvu k misijnímu působení pod vedením Ducha svatého.
Praktické použití pro výuku a planetární kontext
V praxi lze provést projekty s fotkami Pražského orloje a apoštoly, kde žáci v dvojicích zkoumají jednotlivé apoštoly a vytvářejí krátkou větu, kterou by daný apoštol sám řekl. Následně se jední o role, kdy skupina vytvoří sochu apoštola a vyjádří jeho charakter gestem. Tímto způsobem se žáci seznámí s kontextem života a cesty dvanácti apoštolů a zlepší si porozumění jejich misijního úkolu, víry a odvážného svědectví v raném křesťanství.
tags: #prvni #ucednici #jezise #nazaretskeho