Řád červených křížovníků, neboli Ordo militaris Crucigerorum cum rubea stella in pede pontis Pragensis, představuje mimořádné spojení duchovního a charitativního poslání s rytířským ideálem ve středověkých Českých zemích. Původně vznikl z laického špitálního bratrstva, které v roce 1233 založila sv. Anežka Česká, a od té doby si nesl výrazný český charakter.
Počátky a vznik řádu
Počátky křižovníků spadají do roku 1233, kdy Anežka založila při kostele sv. Haštala v Praze špitál pro nemocné, chudé, přestárlé a jiné potřebné. Z její vůle bylo původně laické bratrstvo zároveň povýšeno na samostatný řád a od papeže Řehoře IX. získalo další důležitá privilegia. Na Anežčinu žádost papež Řehoř IX. roku 1237 povýšil pražský špitál na samostatný řád s řeholí sv. Augustina. K červenému kříži symbolu křesťanské charity přibyla roku 1252 šesticípá červená hvězda, čímž se český řád odlišil od jiných špitálních řádů. Dodnes zůstává jediným řeholním řádem českého původu a zároveň jediným mužským řádem, který založila žena.
Prvním samostatným sídlem křižovníků byly kostel a špitál u sv. Petra Na Poříčí v Praze. Roku 1252 bylo hlavní sídlo řádu přeneseno na křižovatku cest na pravém břehu Vltavy, k Juditinu mostu, kde byl postaven špitál Svatého Ducha s kostelem sv. Františka. Obě patrocinia připomínají kolébku řádu a Anežčin klášter Na Františku. Dnes se na místě prvního kostelíka tyčí raně barokní stavba z let 1679-1688 podle plánů architekta Jeana B. Matheye, s freskami V. V. Reinera a oltářními obrazy M. L. Willmanna a Lišky.
Rozvoj a vliv ve středověku
Rytířský řád dosáhl velkého rozkvětu ve 14. století za vlády Karla IV., kdy spravoval šedesát špitálů, domů a farních kostelů nejen v Čechách, ale i v Uhrách. Křižovníci se brzy stali jedním z nejvlivnějších a nejbohatších řádů v českých zemích a jejich působnost se rozšířila na Moravu i do západních Čech, a dokonce na hranice, jako Vratislav, Vídeň a Uhry. Při konci 13. století byl význam řádu potvrzen i jeho archetypálním sídlem u Juditina mostu, které připomíná kolébku jejich působení.
Krize nastala u konce 14. století, kdy 29. listopadu 1378 vypukl ničivý požár u staroměstských křižovníků, což byl jeden z nejvýznamnějších osudových momentů pro řád. Přes husitské bouře však pražské špitály a další majetek přečkaly. Znovu získali značnou část zpět a prosperita se vrátila, i když došlo k posunu orientace od špitální činnosti k duchovní správě. Posledním velmistrem pražského arcibiskupa byl Jan Bedřich z Valdštějna, a po něm následovaly další změny v řádu.
Novověk, reálné zkoušky a obnova
V 18. století za vlády josefinských reforem došlo k ztrátám špitálů v Praze a Bratislavě a postupně uzavírání řady zařízení. Přesto řád pokračoval, a v polovině 19. století se opět ozvalo v uměleckých a stavebních aktivitách; např. rozšíření generalátu v Praze, stavební práce a obrazy. V 19. století a na počátku 20. století se ukázalo, že řád má středoevropský charakter a působí i mimo české země. Po druhé světové válce a v období totality přišli křížovníci o majetky a činnost byla zakázána; v 90. letech 20. století proběhla složitá obnova řádu a jeho poslání.
Poslední velká událost jeho historie nastala v roce 2011, kdy byl 48. velmistrem zvolen Josef Šedivý. Dnes žije řád kolem dvaceti členů a má na starosti duchovní správu v přidělených farnostech. Rytířský řád červených křížovníků nikdy nepatřil k nejpočetnějším, ale jeho postavení v českých dějinách je výjimečné a významně propojuje minulost s přítomností.
Kultura, umění a ikonografie
Řád stojí u rozvíjení české kultury a umění; byl zadavatelem různých děl a některá si můžete prohlédnout na výstavě Sv. Anežka Česká - princezna a řeholnice. Mezi významná díla patří Brevíř Velmistra z roku 1356 a monstrační reliciva či rokokový relikviář s ostatkem sv. Anežky. Spolupráce s Národní galerií a aktivní roli při instalaci oltáře Mikuláše Puchnera a dalších předmětů ukazují bohatost řádové kultury a její dopad na české dědictví.
Posláním a významem Řádu bylo vždy spojovat ideály rytířského života se životem duchovním a usilovat o milosrdnou službu lidem v nouzi. Vztah k svaté Anežce Přemyslovně a její reformní duch, inspirován ideály sv. Františka z Assisi, formoval charakter a činnost křižovníků od jejich počátku až po současnost.
Svatořečení Anežky České 1989
Od 20. století je jejich činnost soustředěna na duchovní správu a zachování historických odkazů, přičemž zůstávají pečovateli o křesťanskou charitativní tradici a kult Anežky České.
tags: #rad #cervenych #krizovniku