Svatý Řehoř I. Veliký a jeho pontifikát představují inspirativní kapitolu církevních dějin, která propojuje duchovní vůdcovství s praktickou pomocí potřebným během těžkých časů v Římě a v Evropě.
Řehoř organizoval prosebná procesí a lidem pomáhal nejen duchovně, ale i materiálně - denně rozděloval jídlo chudým, zval potřebné ke svému stolu a staral se o uprchlíky a lidi v nouzi.
Římské prostředí bylo tehdy sužováno morem, hladem i hrozbou langobardských vpádů, což dopadlo i na pontifikát, když se papež snažil o stabilitu země a církve.
Královna Teodelinda doprovázela papeže spolu s diplomatickou cestou k míru a přiblížila langobardskému králi katolickou víru.
Regula pastoralis, kterou zanechal Řehoř, patří k základním textům o vedení církve, a jeho dílo je spojováno s rozvojem liturgie a gregoriánského chorálu.
Vyslání misie do Anglie vedené sv. Augustinem z Canterbury položilo základy anglické církve a papežovým dílem se mu připisuje titul „apoštol Anglie“.
Ačkoliv Řehoř trpěl vleklými nemocemi, až do své smrti pevně řídil církev a učil svým slovem i příkladem.
V minulosti se jeho svátek slavil v den úmrtí, dnes jej připomínáme 3. září, v den jeho biskupského svěcení.
Světec svatého Ivana Poustevníka byl podle legendy první český poustevník, který žil v jeskyni pod Skalou a který se stal významnou postavou českých počátků křesťanství.
Ivanova jeskyně se nachází pod kostelem v Svatém Janu pod Skalou, kde původně stál klášter a kde později vznikly sakrální prostory pro poustevníka.
Podle legendy Ivan pocházel z kmene Obodritů a po zřeknutí se královského trůnu odešel žít do kláštera v Korvei, poté do Čech, kde se usadil v jeskyni u pramene vody.
V jeskyni žil čtyřicet dva let, živil se lesními plody a mlékem ochočené laně a setkal se s knížetem Bořivojem, který byl právě tehdy pokřtěn a navštívil Ivana na Tetíně.
Bořivoj a Ludmila mu nabídli pobyt na Tetíně, avšak Ivan si zvolil zůstat v jeskyni a požadoval posmrtné kaple v jejím okolí; po jeho smrti sem byla poslána kaple a později kostel.
Ivanova skutečná oficiální svatost nebyla potvrzena kanonizačním procesem, a proto se k korunované kanonizaci nepřiklání, i když v lidových písních a kalendářích je uctíván jako svatý.
Pravoslavná církev uctívá Ivana také, zatímco katolická církev k němu má rozporuplný vztah, což ukazuje, že kult tohoto poustevníka je složitě vnímán v různých tradicích.
Roku 1205 je zaznamenána první písemná zmínka o jeskyni sv. Ivana v listině Přemysla Otakara I., a od roku 1310 bylo na místě založeno probošství, které později přešlo do Svatojánského kláštera.
V r. 1661 byl na místě starého kostela vystavěn velký barokní kostel sv. Jana Křtitele navržený Carlo Luragem, a v roce 1711 jej upravil Krištof Dienzenhofer; klášter byl dokončen v roce 1731.
Ostatky Ivana byly v r. 1589 znovu vyzvednuty a od té doby se rozvinula tradice slavného svatojánského poutnictví, které pojilo poutníky k místu jeho jeskyně.
Vrcholem jeho historicko‑kultovního vlivu byl vznik bratrstva ivanitů, kteří pečovali o poutní místa a prováděli také funkce kostelníků a zvoníků, a později byla jejich činnost omezena rekatolizací a následnými reformami.
Neklidné období po 18. století střídala další období spojené s modernizací a antropologickým zkoumáním, kdy byly ostatky Ivana podrobeny vědeckému výzkumu a zvažovalo se jejich potvrzení či vyvrácení tradiční legendy.
U jeskyně zůstává pramen, ke kterému je volný přístup z boční části kostela, a samotný Ivanův pramen se stal jedním z hlavních symbolů místa.
Relikviář sv. Ivana je uložen na Pražském arcibiskupství, a antropologický průzkum kosterních ostatků má přinést odpovědi o jeho věku a životních podmínkách.
V důsledku historických legend se Ivan stal symbolickým patronem poustevníků a světcem, jehož příběh propojuje legendu s historickými fakty a místem, které dnes bývá cílem poutí a turistů.
Podle současných průzkumů by výsledky antropologického výzkumu mohly potvrdit či vyvrátit identitu ostatků, a tím potvrdit či zpochybnit legendu o Ivanu jako prvním českém poustevníkovi.
Osm žen cara Ivana Hrozného. Jak skončily?
tags: #rehor #poustevnik #svaty #mucednik