Relikviář sv Maura je ojedinělou románskou zlatnickou památkou, která se po staletí pyšní svou bohatou ikonografií, technikou zpracování a mystérií, jež kolem něj vznikaly.
Historie Relikviáře sv. Maura začíná v klášteře ve Florennes, kde vznikl ve středověku pro uložení ostatků svatého Jana Křtitele, sv. Maura, sv. Timoteje a dalších světců.
Domečkový (tumbový) relikviář má po stranách dvanáct apoštolů a na čele i na střeše zobrazuje scény ze života a smrti svatého Jana Křtitele a svatých Maura, Timoteje a Apolináře.
Všechny sošky a reliéfy jsou ztenčené stříbrné plechy zlacené v ohni, s bohatou filigránovou výzdobou a kameny, které zahrnují drahé kameny a antické gem.
Relikviář je tak nejen uměleckým dílem, ale i nositelem symbolických významů: je domovem svatého mučedníka, obrazem církevní organizace a připomínkou víry, která stála na počátku křesťanství.
Ve střeše jsou reliéfy s výjevy, na čele sošky Ježíše Krista a sv. Maura; kosterní zbytky, textilie a další materiály svědčí o bohaté archeologické a historické vrstvě památky.
Po Francouzské revoluci klášter ve Florennes zanikl a Relikviář byl k úpravám a ochraně následně zakoupen vévodou Alfrédem de Beaufort-Spontinem, který zajistil opravu a zapůjčení na výstavu.
Roku 1888 byl relikviář převezen na zámek Bečov nad Teplou.
Po válkách a změnách vlastnictví prošel složitým právním sporem o vlastnictví, který byl definitivně ukončen v roce 1901 mimosoudním narovnáním a potvrzením vlastnictví Beaufortů.
Po druhé světové válce byl majetek vyvlastněn, rodina Beaufort musela opustit Československo.
Relikviář byl na mnoho let ukryt v domech a ve lhínách, až se jeho osud znovu pročistil až v osmdesátých letech.
V roce 1984 se o odkoupení připomenuté památky začal zajímat američký hledač pokladů, a vyjednávání s čs. státem doprovázely i kriminalistické složky.
Relikviář byl nalezen v zásypu pod hradní kaplí Bečova nad Teplou 5. listopadu 1985 a následně byl zajištěn pro restaurování.
Restaurování začalo systematicky po převzetí Relikviáře Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze a Státním památkovým ústavem v Plzni.
Restaurátoři Alena Nováková a Andrej Šumbera provedli demontáž výzdoby a vypracovali podrobnou dokumentaci.
Relikviář byl rozložen na více než 499 částí a poté uložen do depozitáře v Praze.
Postup restaurování zahrnoval materiálové průzkumy, rekonstrukci jádra, očištění a znovuosazení kamenných i kovových prvků a zajištění trvalé konzervace.
Přes široké mezinárodní konzultace s klenotnicí v Cáchách a s experty z dómu v Kolíně nad Rýnem byl relikviář restaurován s maximálním ohledem na historickou autenticitu a technické provedení.
Bylo nutné vyrobit nové jádro, protože původní nebylo možné použít, a pečlivě zpečetit a ozdobit zlatnické filigrány, hřeby a kameny.
Restaurování trvalo dlouhých 11 let a jeho cílem bylo navrácení původní podoby s důrazem na věrnost historickým technikám i estetice románského zlatnictví.
V roce 2021 byl mezi drahokamovou výzdobou identifikován ropuchí kámen (ropuš), vzácný a zajímavý objev.
Kámen je osazen do filigránové destičky nad raženým medailonem s výjevem Salome s hlavou sv. Jana Křtitele.
Tento objev rozšiřuje ikonografii relikviáře a dodává mu další historickou hloubku.
Nová expozice v Pluhovských domech Bečova nad Teplou nabízí návštěvníkům možnost vidět originál relikviáře svatého Maura a dozvědět se historické souvislosti s tímto předmětem.
Putování historií uzavírá etapa restaurování a bližší seznámení s jednotlivými typy zlatnické výzdoby.
Součástí expozice jsou interaktivní prvky, které umožňují lepší pochopení technik, materiálů a symboliky relikviáře.
Prohlídky procházejí všemi podlažími barokního zámku Bečov a zahrnují velkoformátový model hradu a zámku, který pomáhá orientaci a pochopení stavebního vývoje areálu.
Výklad se zaměřuje zejména na období držení bečovského panství rodinou Beaufort-Spontin.
Relikviář je dnes považován za jednu z nejcennějších zlatnických památek v České republice a Evropě, a zároveň za jedinečný exemplář typu domčekových relikviářů, který je od 19. století ve světském držení.
Jeho výjimečnost spočívá v kombinaci mimořádné výtvarné kvality, bohaté symbolism a důmyslného zpracování.
Relikviář byl vyroben technikou tepání z tenkého stříbrného plechu zlaceného v ohni a filigránovou výzdobou, která zahrnuje řadu 68 gemů a dvou desítek antických kamenů.
Gemy pocházejí z období antiky a byly doplněny a znovu upraveny v pozdějších stavebních fázích.
Všechny sošky a reliéfy byly provedeny s precizností, a to často s využitím techniky ztraceného vosku pro odlitek drobných prvků.
Filigrán představuje tradiční techniku zpracování drahých kovů; v tomto případě byla práce prováděna z mědi a zlacena.
Hroty hřebů a jejich opravy, stejně jako doplňování a zapouštění kamenů, vyžadovaly pečlivou rekonstrukci a přesné popisy umístění.
Zvláštní pozornost byla věnována kamenům, mezi nimiž dominuje rudé chalcedony, safíry a další polodrahokamy, a v 19. století došlo k jejich doplnění papírovými útržky kvůli výšce v lůžkách filigránu.
Restaurování relikviáře sv. Maura znamenalo nejen obrody samotné památky, ale i posílení povědomí o románském zlatnictví v Evropě.
Projekt zahrnoval mezinárodní spolupráci, důkladnou dokumentaci a inovativní přístupy v oblasti konzervace a expozice.
tags: #relikviar #sv #maura #restaurovani #ostatky