K magickým místům Prahy patří kubistický dům U Černé Matky Boží na rohu Ovocného trhu a Celetné ulice. Dřevěná socha černé madony na nároží domu je dávným symbolem řádu templářů, který měl poblíž svou podzemní svatyni. Před dávnými časy na místě stával starobylý dům se sochou černé madony. Umělecký směr prvních desetiletí 20. století zvaný kubismus neměl nikde na světě tak široké uplatnění jako v Čechách. Kromě výtvarného umění zde zasáhl i architekturu a design nábytku, skla, keramiky a porcelánu. Dům U Černé Matky Boží je nejstarší kubistickou stavbou. Byl vystavěn podle návrhu architekta Josefa Gočára pro podnikatele Františka Herbsta a v roce 1912 byl slavnostně otevřen jako obchodní dům. V tehdy moderním kubistickém stylu byl zařízen i celý jeho interiér včetně nábytku a dalšího vybavení. V suterénu byla vinárna a v prvním patře sedávala pražská smetánka nad kávou a zákusky ve slavném Grand Café Orient. Druhé patro zabíraly obchody s textilem, konfekcí a módním zbožím, ve třetím podlaží byly kanceláře a v posledním patře úřadoval a bydlel správce. V 90. letech minulého století dům prošel generální rekonstrukcí, během které byl uveden do původního stavu. Znovu byla zřízena i kavárna Grand Café Orient, jejíž interiér byl zrekonstruován podle dobových fotografií. Na nároží kubistického domu je kopie sošky černé madony ze 17. století, která zdobila původní středověký dům.
Madona černá a její symbolika v českém kontextu
Černé madony mají mezi všemi ostatními zpodobněními Panny Marie s Ježíškem výsadní postavení. Jejich původ je prastarý a bývá vykládán v souvislosti s byzantskými a orientálními vlivy. Madony černé pleti jsou také často považovány za christianizovanou egyptskou bohyni Isis s malým Hörem. Jiným vysvětlením barvy pleti černých madon je hypotéza, že jsou jakýmsi křesťanským pokračováním prastarého kultu Velké Matky či Matky Země, pohanské bohyně uctívané už před několika tisíci lety. Pleť této původkyně hmoty, přírody a lidí byla temná jako zemské hlubiny, proto se většina svatyní zemské bohyně nacházela v podzemí, v roklinách nebo jeskyních, kde panovala věčná tma. Mělo to svůj symbolický význam, protože poutník musel na cestě k modle překonat strach z temnoty a jejích skrytých sil. Evropské sošky černých madon byly podle legend často vyorány ze země, nalezeny u pramenů či v místech geologických anomálií.
Černá madona čenstochovská pochází z Polska. Jde o obraz zpodobňující Madonu s Ježíškem, který patří k nejvýznamnějším náboženským předmětům Polska. Obraz lze datovat pravděpodobně do období 6. až 9. století, doložen je však až ve 14. století. O autorovi nemáme hodnověrných zpráv. Legendy hovoří o tom, že jím byl samotný sv. Lukáš Evangelista. Historikové ale soudí, že jde o středověkou ikonu byzantského ikonografického typu Hodégétria. Charakteristické jsou dvě jizvy na tváři Madony - podle pověsti je způsobili husitští plenitelé v roce 1430.
Černé madony byly uctívány především řádem templářských rytířů. Oficiálním názvem řád Chudých rytířů Krista a Šalomounova chrámu byl jedním z nejmocnějších křesťanských řádů středověku a jeho činnost byla zahalena mnoha tajemstvími. Templáři se kromě jiného zabývali i skrytými silami a energiemi. Proto snad není náhoda, že se Černá Matka Boží v Celetné nachází jen pár kroků od Templové uličky, jejíž jméno upomíná na dnes zaniklé sídlo řádu templářů. Původní název ulice zněl „In Templo“ a první písemná zmínka o něm pochází z roku 1363. Vypráví se, že z templářské svatyně neboli templu vedla podzemní chodba do Týnského chrámu. S tím možná souvisí i pradávná pověst o zázračné soše černé madony, která je prý dodnes kdesi pod Týnským chrámem ukryta. Traduje se, že v místech označených černou madonou bývají tajné podzemní chodby.
Historie a současnost obrazu Madony z Veveří a jeho právní souvislosti
Vzácný gotický obraz Madony z Veveří zřejmě neskončí v soudní úschově. Nejpřeje si to Národní galerie ani církev, které se o dílo soudí. Obraz je v současnosti v Diecézním muzeu v Brně a podle právníka farnosti z Veverské Bítýšky tam nejspíše také zůstane nejméně do doby, než pražský městský soud znovu rozhodne. Přesto Národní galerie uspěla s dovoláním a má naději, že jí opět připadne středověký obraz Madony z Veveří. Ředitel NG Jiří Fajt uvedl, že v dalším postupu bude zohledňovat rizika pro obraz samý a že soudní úschova jeví jako problematické řešení. Madona z Veveří byla objevena brněnským historikem Evženem Dostálem v dvacátých letech minulého století a podle historika Jan Jindřich Lucemburský ji údajně daroval hradu Veveří. Dnes je obraz vystaven v Národní galerii v Praze.
Současně se řeší případ sporu o to, zda má obraz zůstat v Brně či se vrátit do Prahy. František Severin, právník farnosti, očekává nové rozhodnutí Městského soudu v Praze na přelomu února a března a odmítá, že by škodila veřejnému zájmu. Jan Jindřich Lucemburský měl údajně darovat obraz hradu Veveří, ačkoli NG tvrdí, že původně nebyl určen kapli. Tento spor ukazuje, jak hluboké jsou vztahy mezi dílem, místem a institucionálními aktéry.
Nejslavnější madony světového umění - přehled
Madona ve skalách (Leonardo da Vinci) je obraz vzniklý mezi lety 1483 a 1486 pro kapli bratrstva Neposkvrněného početí v Miláně. Na obraze je vyobrazená Madona s Janem Křtitelem, zatímco žehná malému Ježíškovi, doprovázejá ji anděl Uriel. Původně vznikla v Milánu, první verze je dnes v pařížském Louvru a druhá, z roku 1508, v londýnské Národní galerii. Tato díla patří k vrcholům renesančního malířství a Leonardo byl průkopníkem sfumato a pyramidální kompozice.
Madona z Veveří patří k nejvýznamnějším deskovým obrazům české gotiky; vznikla ve 14. století a je spojena s kaplí Matky Boží na hradu Veveří. Dnes je vystavena v Národní galerii v Praze.
Krumlovská madona představuje jednu z nejkrásnějších ukázek krásného slohu; socha vznikla kolem roku 1393 a dnes je k vidění ve Vídni v Uměleckohistorickém muzeu.
Černá madona čenstochovská z Polska patří mezi významné ikonické zobrazení Svaté Marie s Ježíškem a její původ sahá do 6. až 9. století; podle legend mohl být autorem sv. Lukáš. Slavná madona Montserratu La Moreneta je další známou černou madonou v Evropě.
Černá madona: proč má tmavou tvář? Tmavá barva vzniká buď záměrně, nebo vlivem dlouhodobého působení kouře a kadidla. U čenstochovské madony se uvádí, že přízvisko vzniklo díky svíčím modlícím se křesťanům.
Madona v průřezových epochách a symbolice
Madona napříč epochami ukazuje proměnu od raně byzantského a románského stylu k gotickému, renesančnímu a pozdně renesančnímu projevu, kde se uplatňuje realismus a lidství. Byzantská a románská madona vykazují frontální statičnost a zlato; gotická madona získává lyriku a měkké tvary; renesanční madona přináší perspektivu, sfumato a lidskost. Baroko pak zdůrazňuje dramatičnost a bohatou ikonografickou symboliku.
Madona jako motiv ve špercích prošla z rodného obrazu do šperkařství; nejčastější formou je mariánský medailonek či přívěsek, včetně zázračné medaile či lurdské madonky. Tím, že motiv zůstává živý i v řemeslném zpracování, odráží kontinuitu duchovní tradice.
Co znamená pojem Madona a jaké jsou hlavní rozdíly
Co znamená slovo madona? Slovo madona pochází z italského ma donna („má paní") a v dějinách umění označuje výtvarné zobrazení Panny Marie, nejčastěji s malým Ježíšem. Původně se tak uctivě oslovovala samotná Bohorodička. Jaký je rozdíl mezi madonou a pietou? Madona zobrazuje Pannu Marii jako radostnou matku s malým Ježíškem, zatímco pieta zachycuje truchlící Marii s mrtvým tělem dospělého Krista na klíně. Kdy vznikl ustálený typ madony? Ustálený typ madony vznikl až v byzantském umění po koncilu v Efesu roku 431. Nejstarší dochované zobrazení pochází z římských katakomb raného křesťanství, tedy z 2. až 3. století.
Je důležité sledovat, jak se madona měnila podle epoch a regionů, a jak symbolika barev a atributů (modrý plášť, červené šaty, lilie, růže, hvězda) vytvářela jazyk, který čtenáři či divák rozuměl.