Kazatel Radek Novotný se zamýšlí nad mariánskou úctou, jejím biblickým základem a osobní proměnou svého pohledu - od odmítnutí až k pochopení Marie jako matky trpící pod křížem.
Přiznám se, že uctívání Marie, jak ho občas vidím a slyším v římskokatolické církvi, mi vůbec nedělá dobře. Všechna ta úcta k Marii, mariánské kostely, obrazy, mariánská procesí, mariánské sloupy, mariánské zasvěcování naší vlasti, ochrana Panny Marie, Marie jako Královna nebes, Matka Boží - Theotokos, nejednoho člověka zmate. Koho vlastně uctívají a komu se to klaní? I Mohamed si myslel, že křesťané mají tři bohy - Boha, Syna a Marii.
Když jsem byl malý, myslel jsem si, že Marie vládne v nebi s Bohem Otcem a mají spolu Ježíška a ten nosí na Vánoce dárky. Poté, co jsem přijal Pána Ježíše jako Spasitele, jsem mariánský kult protestantsky zavrhl. Přesto se můj vztah k Marii časem změnil. Napadaly mě dotěrné otázky: Co když se pletu? Mohou mít v něčem katolíci a pravoslavní pravdu? Nezavrhli jsme Marii neprávem?
Pro evangelíky je primární měřítko Boží vůle Písmo svaté. Ani evangelia nám ale k budování úcty k Marii moc nepomáhají. Ve dvanácti Ježíš „odsekává“ matce. Později odmítne Marii i bratry. Synoptická evangelia (Mt, Mk, Lk) trojnásobně dosvědčují vrchol tohoto sporu slovy Ježíše: „Kdo je má matka a kdo jsou moji bratři?“ Přeci ti, kdo konají vůli nebeského Otce. A od této chvíle o Marii mlčí. Nikde se neobjevuje. Ježíš s ní a o ní nemluví. Neobjevuje se ani v triumfálním příjezdu do Jeruzaléma, ani při jeho ukřižování. Jen Lukáš si jí všimne v zástupu učedníků, kteří se modlí za vylití Ducha svatého o letnicích.
Bible mlčí. Nevíme, jakou pozici zastávala v prvotní církvi. Neříká, kdy a jak zemřela. Ano, Ježíš přijal lidské tělo skrze pannu Marii. Marie byla ochotná porodit Spasitele, vychovávat ho spolu s manželem Josefem, modlit se za něj, doprovázet ho celým dětstvím. Marie, čistá panna, vyvolená žena, která pokorně přijala úkol, který jí Bůh předestřel. To je něco! Ale má díky své oběti podíl na spáse světa? Neučí nás Písmo, že každý máme nezištně sloužit tím, co máme?
Někdo dá dvě ryby a chleba, někdo obětuje kus svého života dětem, jiný službě v církvi. Jsme služebníci Páně. Proč by měla být Marie výjimečná? Ani okamžik jejího povolání úplně výjimečný nebyl. K Mojžíšovi, Abrahamovi, prorokům mluvil Bůh přímo. K ní přes prostředníka - anděla Gabriela. Její úkol, zdá se, alespoň podle Matouše, Marka a Lukáše, končí, jakmile Ježíš dospěje. Na základě čeho ji mám rehabilitovat?
A skutečně záleží na tom, jak vážně Marii beru? Zanechala snad po sobě nějakou epištolu, evangelium nebo biblickou knihu?
Někdy se v mysli objevují osobní prožitky. Например, když autor objeví LP se Stabat Mater Antonína Dvořáka a prožívá, jak hudba propojuje bolest a víru. Stabat Mater dolorosa, juxta crucem lacrimosa, dum pendebat Filius… Stála Matka bolestná, pod křížem plačící, zatímco Syn visel…
Ten text otevírá pro autorův biblický a duchovní výhled na Marii jako Matku trpící, která stojí pod křížem a skrze svou oběť otevírá cestu k pochopení její role ve spáse a v lidské víře. Podobně jako Dvořákova hudba přibližuje utrpení i naději, i Novotný nachází bod, ze kterého lze Marii rehabilitovat jako symbol víry, bolesti a služby Bohu. Tato reflexe vede k otázce: Jakou roli má Marie v našem chápaní evangelia a církve?
Marie byla ochotná porodit Spasitele, vychovávat ho spolu s Josefem a modlit se za něj. Maria Magdaléna, která sledovala Ježíše až k ukřižování, a Marta s Marií z Betánie v evangeliích ukazují různé způsoby, jak ženy spolu s muži vytvářely rámec pro víru a službu. Příběh Marie Magdalény, její podpora Ježíše a svědectví o vzkříšení ukazují, že ženy hrály klíčovou roli při hlásání dobré zprávy, a to i v kulturně prostředících epochách, kde nebyly vždy považovány za důvěryhodné svědky.
Pro Novotného je důležité uvědomění si, že důraz na mariánskou úctu by neměl působit konflikt mezi křesťanskými státy či církvemi, nýbrž má být svědectvím o víře, naději a službě. Mariino volání k oběti a její podíl na Ježíšově životě bývá používáno k ukázání, jak lze skrze bolest a svrchovanou boží prozřetelnost nalézt hlubší porozumění Božímu plánu pro svět.
Marie jako matka trpící a jako svědkyně vzkříšení ukazuje, že úcta k ní může nabývat různých výrazů - od úcty, která směřuje k pochopení její role v hospodářství víry, až po připomínku toho, že každý z nás je povolán sloužit Bohu v lásce a oběti. Proto lze hledat rovnováhu mezi biblickým textem a ústními tradicemi, která vede k jasnějšímu, otevřenému a činorodému vztahu k Marii a k celé Kristově Církvi.
