Ať se na Maltě rozhlédnete kolem sebe prakticky kdekoli, vždycky spatříte nějakou připomínku období, kdy ostrovům vládli maltézští rytíři. A nejsou to jen hradby či pevnosti, ale také kostely, paláce, venkovská sídla, strážní věže nebo třeba akvadukt. Opravdu jen těžko si lze představit, jak by dnes Malta vypadala, kdyby sem v roce 1530 rytíři nepřišli. Kdo vlastně byli tihle muži s osmihrotým bílým křížem ve znaku? Dnes se o nich nejčastěji mluví právě jako o maltézských rytířích, také onen typický kříž nese přívlastek „maltézský“.
Co bylo před Maltou a kdo jsou Johanité?
Co však bylo před Maltou? Tak především - Suverénní vojenský hospitální řád sv. Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a na Maltě, jak zní jeho současný plný název, stále existuje. Počátek Řádu musíme hledat v polovině 11. století v Palestině. Kupci z tehdejší námořní republiky Amalfi dostali od egyptského vládce povolení postavit v Jeruzalému kostel, klášter a špitál, který by pečoval o poutníky všech vyznání a ras. Zprvu neformální křesťanské bratrstvo, které špitál provozovalo a žilo dobrovolně podle zásad benediktinské řehole, se postupně rozvinulo ve významné společenství, jež přijalo řeholi augustiniánskou a začalo být označováno jako hospitalité či špitálníci sv. Jana. Oficiálně ho svou bulou z 15. února 1113 potvrdil papež Pascal II. - špitálníci sv. Jana, zkráceně johanité, byli postaveni pod ochranu Svaté stolice a získali právo svobodně si volit své představené bez jakéhokoli vměšování jiných náboženských či světských autorit.
Když v roce 1291 padlo město Akko, poslední bašta křesťanství ve Svaté zemi, do rukou muslimů, musel Řád odejít z Palestiny. Na krátkou dobu se usadil na Kypru, odkud se v roce 1310 přemístil na Rhodos. Na Rhodu Řád poprvé vytvořil svůj suverénní stát, v jehož čele stála hlava Řádu, Jeho Výsost kníže velmistr. Jedním z úkolů nového státu byla ochrana křesťanského světa před muslimskými výboji. Řád začal být organizován na principu jazykových skupin: provensálská, auvergnská, francouzská, italská, aragonská, anglická a německá.
V roku 1522 už byla převaha tureckého sultána Sulejmana Nádherného příliš velká. Po šestiměsíčním obléhání Rhodu rytíři kapitulovali. Bojovali se ctí, a tak jim sultán povolil odejít. Po osmi letech bezdomoví daroval Řádu španělský král Karel V. maltské souostroví. První dojmy řádových vyslanců nebyly nejnadšenější, ve své zprávě uváděli, že Malta není nic jiného než skála, která není vhodná k zemědělské kultivaci, ale poskytuje bezpečné přístavy a pevnosti.
Španělský král očekával oddanost, nakonec se našlo řešení - Řád obdržel ostrovy jako léno za roční poplatek odevzdávaný sicilskému králi. Tribut byl kuriózně maltský sokol. A tak se johanité stali z rhodských rytířů maltskými a pustili se znovu do práce.
Jako své první centrum opevnili birgu, postavili Andělský hrad a kasárna jazykových skupin, začali s budováním moderního loďstva i dalších pevností. Obležení Malty v roce 1565 zapsalo Vittoriosa vítězstvím nad tureckou silou a stalo se významnou kapitolou v dějinách řádu.
Rytíři a jejich mise: od Svaté země k Maltě a dále
Řád svatého Jana Jeruzalémského je nejstarším dosud existujícím rytířským řádem na světě a vznikl v 11. století v Jeruzalémě, aby se staral o poutníky do Svaté země a pomáhal všem potřebným bez ohledu na rasu a vyznání. Po pádu křesťanských pozic ve Svaté zemi v roce 1291 řád přesídlil na Kypr a poté na Rhodos. V roce 1522 však musel kapitulovat a ostrov opustit. V roce 1530 získal od císaře Karla V ostrovy Malta, Gozo a Comino. Po dlouhé historii v exilu sídlí ústředí řádu v Římě a Maltézský palác má exteritoriální status.
Ve 20. století se řád vrátil ke svému původnímu charitativnímu zaměření a rozvíjí sanitární a sociální činnost po celém světě. Jeho národní sdružení provozuje stovky nemocnic a sociálních zařízení; zlepší pomoc postiženým a zdravotně znevýhodněným. V ČR působí Maltézská pomoc, která vznikla jako součást Velkopřevorství české “České maltézské pomoci” a působí v řadě měst. Expozice řádu v českých lokalitách ukazuje jeho historii a současnost ve spojení s dějinami regionu.
České velkopřevorství, obnovené roku 1990, je jedním ze šesti velkopřevorství na světě. Hlavní sídlo řádu je od roku 1834 v Římě; další velkopřevorství sídlí v Neapoli, Benátkách, Anglii a Rakousku. Řádové asociace působí v desítkách zemí a aktivně spolupracují na projektech zdravotnictví a humanitárních aktivitách. V rámci zahraniční činnosti řád uzavírá bilaterální dohody o pomoci a klade důraz na lidskou důstojnost a solidaritu.
Řád také zdůrazňuje svou nezávislost na konkrétním státu, a přesto si udržuje diplomatické vztahy. V Itálii má řád několik sídel a reprezentativní postavení podle mezinárodního práva. Základními principy činnosti jsou pomoc trpícím a ochrana lidské důstojnosti, které vykonává prostřednictvím globální sítě partnerů, zdravotnických institucí a humanitárních projektů.
Historie Čech a Moravy souvisí s řádem již od 12. století; zasloužila se o založení řady sídel a o významnou činnost na Moravě a v Čechách. V Praze je chrám Panny Marie pod řetězem centrem řádu a sídlí zde Velkopřevorství v čele s velkopřevorem. Expozice na Strakonickém hradě pak přibližuje historii řádu a jeho vliv na region, včetně interaktivních prvků pro děti a modelů exponátů, jako je dělová hlaveň z 16. století z lodi potopené na Rhodu.
Nebude chybět ani portrét významných osobností, které řád obohatily svou šlechtickou podporou, včetně rodů Rožmberků, Paarů, Schwarzenbergů nebo Lobkowiczů. V kostele v Praze byl svědek řádových událostí a v expozicích lze nalézt gotické nástěnné malby a náhrobní kameny s informacemi o členech a rytířských představených. Velkopřevorský palác a konvent pak doplňují areál a poskytují prostor pro setkání chrámové a řádové komunity.
- Řád maltézských rytířů vznikl v 11. století v Jeruzalémě a své poslání naplňuje nepřetržitě více než 900 let.
- Nespadá pod žádný stát ani mezinárodní organizaci a jeho samostatné postavení mu zajišťuje diplomatickou pozici pro zvládání konfliktů a rychlou pomoc po celém světě.
- České velkopřevorství bylo obnoveno roku 1990 a má svou síť institucí hlavně v ČR.
Mezi největší programy patří podpora seniorů, zdravotně znevýhodněných a dalších lidí v nouzi; řád využívá síť profesionálů a dobrovolníků v centrech Maltézské pomoci a České maltézské pomoci v Českých Budějovicích. Expozice na Strakonickém hradě je ojedinělá nejen v České republice, ale i na světě, a mapuje historii a současnost Řádu spolu s dějinami města.
Současnost a kultura spojená s Maltou
Na Maltě zůstává hlavní dědictví řádu výraznou součástí architektury a urbanismu ostrova, a to spolu s jeho historickým odkazem v dalších částech světa. Bratislava a další města Evropy hostí řádové instituce a z nich vychází mezinárodní projekty podpory zdravotnictví, které řád provozuje ve spolupráci s místními komunitami.
Příběh Maltézských rytířů
Klíčovým posláním zůstává ochrana lidské důstojnosti a pomoc potřebným podle hodnot křesťanské solidarity. Řád Svatého Jana je známý také díky svým diplomatickým a mezinárodně uznávaným právům, která mu umožňují působit na různých kontinentech bez ohledu na státní suverenitu jednotlivých zemí.