Křesťanská historie není k ženám příliš přívětivá a existuje jen hrstka z nich, které se hluboce zapsaly do legend a vyprávění.
Jednou z nich byla Salome.
Tančila na hostině a za odměnu žádala hlavu Jana Křtitele.
Salome. Bible vypráví o ženě tohoto jména, které vzbuzuje obdiv i opovržení.
Podle historiků je jedna označována jako „spravedlivá“ a druhá je nazývána jako „nespravedlivá“.
Samotné jméno Salome pochází z hebrejského 'šalom', což znamená 'mír'.
Za tu „nespravedlivou“, o níž se nejvíce mluví, byla označována Salome, dcera Heroda Filipa a Herodiady.
Salomina matka se hluboce zamilovala do nevlastního bratra svého manžela, Heroda Antipa.
Avšak podle židovského práva byl vztah mezi nimi incestní.
Porušili všechna pravidla, aby se mohli vzít a čelili kvůli tomu společenskému odsouzení.
Dalším faktem, proč jejich láska nebyla možná, byli kritikové královské rodiny.
Na počest Herodových narozenin se konala velká hostina.
Zatímco opilecké radovánky vrcholily, poslala Herodias svou dceru Salome, aby na oslavě zatančila.
Její krása a tanec měly na hosty zapůsobit, proto král slíbil, že jí dá, co bude chtít.
Toho využila Salomina matka a přiměla ji, aby žádala o hlavu Jana Křtitele na podnose.
Byť se Herodes zdráhal, byl nucen svůj slib dodržet a nechal Jana popravit.
Podle Písma byl Herodes ze svého činu sklíčený, ale cítil, že musí splnit svou přísahu.
Evangelia nám o Salome neříkají nic víc, ale historie ano.
Druhá Salome byla manželkou Zebedea a matkou Jana a Jakuba, kteří byli Ježíšovými učedníky.
Písmo říká, že přišla za Ježíšem s žádostí, aby její synové seděli na čestných místech v království.
V Bibli je dále uvedeno, že během ukřižování Ježíše stála po boku Máří Magdaleny a Marie.
Po jeho smrti byla „spravedlivá“ Salome také jednou ze tří žen, které potkaly anděla u hrobu.
Tyto tři ženy přinesly koření, aby pomazaly Ježíšovo tělo.
Poté, co se setkaly s andělem, který sdělil zprávu o spasitelově zmrtvýchvstání, šly sdělit dobrou zprávu ostatním.
Markovo evangelium je jediné, které zmiňuje tuto Salome jménem.
Psali jsme také: Byl autor Alenky v říši divů pedofil? [pravděpodobně z heb. 1.
Srovnání Matouše 27:56 s Markem 15:40 může ukazovat, že Salome byla matkou Zebedeových synů Jakuba a Jana, kteří byli apoštoly Ježíše Krista.
První z obou textů uvádí jména dvou Marií: Marie Magdalény a Marie, matky Jakuba (Menšího) a Josesa.
Spolu s nimi se tento verš zmiňuje také o matce Zebedeových synů, která byla svědkem Ježíšova přibití na kůl.
Na podobném základě lze usoudit, že Salome byla také tělesnou sestrou Ježíšovy matky.
To může vyplývat z verše v Janovi 19:25, který uvádí jména týchž dvou Marií, Marie Magdalény a ‚Klopovy manželky‘ (obvykle je považována za matku Jakuba Menšího a Josesa), ale také říká: „U Ježíšova mučednického kůlu stála však jeho matka a sestra jeho matky.“
Pokud tento text (kromě zmínky o Ježíšově matce) hovoří o stejných třech osobách, jako o nich hovoří Matouš a Marek, znamenalo by to, že Salome byla sestra Ježíšovy matky.
Jestliže je pravda, že Salome byla matkou Zebedeových synů, pak to byla ona, kdo se přiblížil k Ježíšovi s žádostí, aby jejím synům umožnil posadit se po jeho pravici a levici v jeho Království.
Matouš říká, že žádost vznesla matka, kdežto Marek ukazuje, že žadateli byli Jakub a Jan.
Je zjevné, že to byli oni, kdo toužili po takovém postavení, a přiměli svou matku, aby žádost vznesla.
To podporuje také zpráva u Matouše, kde je řečeno, že když ostatní učedníci o této žádosti slyšeli, nerozhořčili se na matku, ale na oba bratry.
Za úsvitu, třetí den po Ježíšově smrti, byla Salome mezi ženami, které přišly k Ježíšově hrobce, aby potřely jeho tělo a kořením.
Avšak našly jen odvalený kámen a uvnitř hrobky anděla, který jim oznámil: „Byl vzbuzen, nije zde. Vizte!
2. Dcera Heroda Filipa a jediné dítě své matky Herodias.
Herodes Antipas se s matkou Salome záhy oženil a tím uzavřel cizoložný svazek, protože ji vzal svému nevlastnímu bratrovi Filipovi.
Krátce před Pasachem roku 32 n. l. Antipas v Tiberiadě uspořádal večeři k oslavě svých narozenin.
Pozval princeznu Salome, nyní svou nevlastní dceru, aby tančila před skupinou, která se skládala z ‚mužů vysokého postavení, vojenských velitelů a těch nejpřednějších z Galileje‘.
Herodovi se její vystoupení tak líbilo, že jí slíbil všechno, oč by požádala - až do poloviny svého království.
Salome na radu své ničemné matky požádala o hlavu Jana Křtitele.
Herodes se sice zarmoutil, ale „vzhledem ke svým přísahám a k těm, kteří s ním spočívali u stolu, přikázal, aby byla dána; a poslal a dal Jana stít ve vězení.
Ačkoli její jméno není v Písmu uvedeno, dochovalo se ve spisech Josepha.
Ten také vypráví o jejím bezdětném manželství s oblastním vládcem Filipem, dalším nevlastním bratrem Heroda Antipa.
Herodes dal totiž Jána chytiť a v putách vrhnúť do vězenia pre Herodiadu, manželku svojho brata Filipa, lebo si ju vzal za ženu.
A Ján Herodesovi hovoril: „Nesmieš byť žiť s manželkou svojho brata!“
Herodias mu strojila úklady a chcela ho zabiť, ale nemohla, lebo Herodes sa Jána bál.
Když ho počúval, býval vo veľkých rozpakoch, a predsa ho rád počúval.
Vhodný deň nadišiel, keď Herodes na svoje narodeniny usporiadal hostinu pro svých veľmožov, vysokých dsteredníků a popredných mužů Galiley.
Když potom vošla dcera této Herodiady a tancovala, zapáčila sa Herodesovi i spolustolujícím.
Kráľ povedal dievčine: „Žiadaj si odo mňa, čo chceš, a dám ti.“
A veľmi jej prisahal: „Dám ti všetko, čo si len zažiadaš, hoc aj polovicu svojho kráľovstva.“
Ona vyšla a vravela svojej matke: „Čo si mám žiadať?“
A tá jej povedala: „Hlavu Jána Krstiteľa.“
Hneď utekala dnu ku kráľovi a žiadala: „Chcem aby si mi hneď dal na mise hlavu Jána Krstiteľa.“
Kráľ sa zarmútil, ale pre prísahu a kvôli spolustolujúcim ju nechcel sklamať.
Hneď poslal kata a rozkázal priniesť jeho hlavu.
Ten odišiel, vo väzení ho sťal, priniesol na mise jeho hlavu, odovzdal ju dievčaťu a dievča ju dalo svojej matke.
Píše sa rok 30.
Už samotné Herodesovo meno vyvoláva v nás predstavu zla.
Herodes Antipas (4 pred Kr. až 39 po Kr.) patril do panovníckeho rodu Herodesovej dynastie, ktorej zakladateľom bol krutý Herodes I.
Ve své vládcovské roli byl kritikou, přísný a krutý.
On po dlhých a vražedných bojoch se roku 37 pred Kr. stal vládcom Judey.
Bol veľmi neobľúbený, veď žiadal od ľudu vysoké dane, žil nezriadeným súkromným životom, dokonca dal zavraždiť viacerých svojich synov.
Jeho strach o kráľovský post sa prejavil surovou ukrutnosťou aj v čase narození Ježíše Krista.
V Betlémě a na okolí dal povraždiť všetkých malých chlapcov vo veku do dvou rokov, asi 40 detí.
V Judskom kráľovstve vládol Herodes Antipas, ktorý bol Ježíšovým nepriateľom a neušetril ani Jána Křtitele.
Ján chodil po celém okolí Jordánu a hlásal krst pokánia na odpustenie hriechov.
Kázal zástupom, čo pricházeli k němu a ľudia si o něm mysleli, že je Mesiáš.
Ale Ján vydal svedectvo o Kristovi, že je Boží syn, ktorý je mocnejší ako on, a ktorému on nie je hoden rozviazať remienok na obuvi.
Napomínal ľud a hlásal mu Evanjelium.
Herodias bola manželkou Herodesa Filipa, dobrého a skromného muža, bez akýchkoľvek politických ambícií.
Ctižiadostivá žena s tým nebola spokojná, preto ho aj s dcérou Salome opustila a žila ako kráľovná s jeho bratom.
Herodias žila hriešne a svoj hriech chcela zakryť pýchou, ktorá bola hodná jej kráľovského postavenia.
Ešte aj Herodes Antipas sa Jána báľ a chránil ho, lebo vedel, že je to muž spravodlivý a svätý.
Ale Herodias nie. Znenávidela Jána a musela sa mu kruto pomstiť za opovážlivosť, s kterou ho napomínal a kritizoval.
Zneužila k tomu svou krásnou mladučkú dcéru Salome, která byla iba hračkou v jejích rukách.
Prefíkaná Herodias dosiahla svoje - ústa na mŕtvej hlave Jána Krstiteľa už navždy umlčala.
Bible je plná velkých dramat, ale příběh o princezně Salome a Janu Křtiteli je jeden z nejpoutavějších.
Nevinný prorok, který svůj život zasvětil askezi a šíření víry, přišel o hlavu kvůli rozmaru královské dcery.
Salome od Tiziana.
Jan Křtitel - významná novozákonní postava.
Že bude Jan významnou osobností, bylo jasné ještě před jeho narozením - jeho zrození totiž údajně zvěstoval sám archanděl Gabriel.
Jan se narodil Zachariášovi a Alžbětě, kteří už byli vyššího věku a do té doby žádné děti neměli.
Jan se rozhodl (či mu bylo předurčeno), že se stane kazatelem.
Mládí strávil v poušti a žil velmi asketickým životem.
Prorokoval příchod Mesiáše a kázal davům, které ho začaly brzy vyhledávat.
Byl vlastně jakýmsi předchůdcem Ježíše Krista.
Jan Křtitel od Da Vinciho.
Kritika mocných.
Jan Křtitel ve svých kázáních nemluvil jen o Bohu a přicházejícím Vykupiteli, ale bral si na paškál i mocné svého světa.
Herodes Antipas nechal Křtitele za tuto drzost zatknout a uvěznit.
Herodes Antipas byl skutečně žijícím mužem.
Šlo o syna krále Heroda, který dle biblické tradice nechal vyvraždit neviňátka po Ježíšově narození.
Žil na přelomu našeho letopočtu a zhruba v letech 4. př.n.l. - 39 n.l. vládl Judsku.
Byl zde však jen jakýmsi protektorem, neboť skutečným vládci země byli Římané.
Vypadá to, že i jeho sňatek s Herodiadou se skutečně odehrál a byl značně problematický.
Herodiada totiž byla ženou jeho bratra Filipa.
Salome od H. Regnaulta.
Salome a Křtititele.
Příběh Salome je známý.
Herodes Antipas Křtitele sice nechal zavřít, ale popravit ho zřejmě nechtěl.
Poslala svou dceru Salome, aby králi zatančila.
Ten byl tancem natolik okouzlen, že dal dívce spontánní královský slib, že jí vyplní jakékoli přání.
A Herodiada dceru ponoukla, aby si přála hlavu Jana Křtitele.
Salome o G. Moreaua.
Příběh, který dráždí představivost.
Je to příběh, který fascinuje už tisíce let.
Křesťanské církve ho často využívaly k tomu, aby upevnily obraz ženy jako prostopášné bytosti ovládané ďáblem.
Tanec Salome od Fra Filippio Lippiho.
Když si však výše zmíněný příběh přečteme důkladněji, všimneme si jedné věci, která nesedí: to Herodiada nechává Salome tančit a je to Herodiada, kdo dívce radí (možná dokonce nařizuje), aby krále požádala o Janovu hlavu.
Herodiada je zároveň tím, kdo má v řešení téhle vraždy onen pověstný motiv: Křtiteli urazil a kdyby ho Herodes Antipas poslechl a rozvedl se s ní, byla by v opravdu nezáviděníhodné situaci.
Naproti tomu, proč by Salome - mladá princezna chtěla hlavu nějakého proroka?
Herodes Antipas možná podlehl kouzlu Salome, ale ona sama byla zjevně pod silným vlivem své matky.
Jedna z tezí, která podivné princeznino přání vysvětluje (píše o ní například Jan Fingerland v Hebrejkách) říká, že naše představa Salome může být mylná.
Možná jsme ošáleni okouzlujícím tancem (který v původním smyslu vůbec nemusel být erotický) stejně jako Herodes Antipas a představujeme si kvůli němu půvabnou atraktivní mladou ženu.
Salome s Křtitelovou hlavou od M.S. Maella.
Bohužel nemáme jak zjistit, kolik bylo Salome let, když požádala o Křtitelovu hlavu.
Víme, že její otčím Herodes Antipas nezůstal vládcem Judska, ale byl císařem Caligulou poslán do vyhnanství.
Zemřel zřejmě v Galii.
