Skeptická modlitba epigram zjevně odkazuje na Havlíčkovo dílo a jeho ostrovtipnou, pronikavou satiru, která glosuje politiku, náboženství a kulturu a zobrazuje nejen tehdejší, ale i současné problémy. Někdy jsem jeho narážky v epigramech viděla, jindy ne. Epigramy mistra tohoto literárního útvaru jsou poplatné snad každé době - alespoň většina z nich. Havlíček byl prostě někdo. Nadčasové jsou nejen samotné rýmy, ale i způsob, jakým autor dává najevo své postoje k církvi, králi, vlasti a světu jako takovému.
Rozhodně se nemusí aplikovat jen na jeho dobu, ale i na tu naši ... V těch krátkých dílcích se mísí humor, ironie a alegorie, které mrazí i dnes. Mistr satiry, ironie a alegorie. Epigramy mě bavily moc, byly vtipné, rázné a naprosto výstižné, některé i přesně pro tuto dobu. Zajímavě napsané dílo. Cte se samo.
Historie a vznik Havlíčkových epigramů
V roce 1844 hodlám tedy ku každému obrázky přivtělit tak, aby by! vytištěn v prostředku a okolo něho obrázky. Měl tehdy v úmyslu „za několik let, až jich více nadělá, dát je někde otisknout“. Roku následujícího sbírá roztroušené epigramy a sestavuje je v malý sešitek, rozděliv je v pět oddílů.
Veškerá vydání posmrtná byla omezena na určitý výbor s ohledem na rakouskou censuru. Napsal (v dopise ke Klejzarovi z r. 1844): „Hodlám tedy ku každému obrázky přivtělit tak, aby by! vytištěn v prostředku a okolo něho obrázky.“ Aneb jinde píše: „Když tedy obětuju jistou stránku v knize epigramu, tedy bych byl blázen, abych již celé stránky nepoužil a všechno místo, které zůstalo bílé, neporýsoval obrázky.“
Vydání Havlíčkových epigramů umožněno povolením správy Národního Musea a laskavou ochotou. Postupně vznikla kompletní edice, která shromáždila epigramy z rukopisů a opisů zachovaných v Knihovně Národního Musea. Charakteristický rukopis Havlíčkův, tak výrazný, doplňuje však nejlépe i jeho myšlenky, a proto nyní sebral jsem veškeré epigramy, které se zachovaly v původním rukopise a péčí a nákladem Grafické společnosti Unie je vydávám jakožto první český tisk methodou manulovou.
Kontext a motivy epigramů
Epigramy Zachované v opisech byly vynechány. Havlíček příliš záhy zemřel, aby veškeré své literární plány mohl uskutečniti, a tak i prvotní myšlenka o úpravě tisku epigramu čeká. Na jejich vysvětlení Havlíček podotýká: „Povídá se, že budou stavět české divadlo na akcie. Kdo ale koupí akcii, musí k svému užitku dbát, aby se mu akcie vyplácela. Proto musí buď psát, neb aspoň chodit do divadla, jinak se nedá divadlu pomoci.“ Epigram Nápis na Pražskou Drážeň jest narážka na stavbu státního nádraží v Praze v Hybernské ulici.
Jinde se objevují odkazy na díla a spisy jako Spis Václava Staněka, Antigall, Nebo spisy Tylovy a mnohé další, které doplňují kontext doby a ukazují šíři Havlíčkových tematických okruhů. K tornu Havlíček sám v dopise podotýká: „Povídá se, že budou stavět české divadlo na akcie. Kdo ale koupí akcii, musí k svému užití dbát, aby se mu akcie vyplácela.“
Havlíčkův jazyk a jeho dopad na českou literaturu
Epigramy jsou poplatné snad každé době - alespoň většina z nich. Nadčasové jsou některé epigramy a jejich jazyk a styl ovlivnily mnoho dalších tvůrců v české literatuře. Láska k jazyku a jeho síle se odráží v tom, že „Čeština“ je pro čtenáře i dnes nositelem hlubokých myšlenek a ironických postřehů.
Epigramy mistra tohoto literárního útvaru jsou poplatné snad každé době, a to nejen kvůli humoru, ale i kvůli ostrému pohledu na moc a církev. Skvělá ostrá satira, vtipné a rázné rýmy, něco jehodně aktuální i dnes! aj duchovne poučil. Věřím, páni! Sláva slavným!
Performer a publikum
Většinu Havlíčkových textů přijímali tehdejší čtenáři s nadšením, a přestože cenzura byla přísná, jeho dílo našlo cestu do publikací a do paměti čtenářů. Epigramy byly čteny „jedním dechem“ a místy mě neuvěřitelně pobavila.
Vliv na dnešní dobu a odkaz obrazu světa
Není překvapující, že „Epigramy mistra“ zůstávají nadčasové. Některé epigramy jsou nadčasové, borovský byl opravdu mistr, zasmála jsem se. Připomínají, že i ve ztížených dobách může ostrá satira ukázat správný směr a posílit kritické myšlení čtenářů.
Epigramy „Skeptická modlitba“ a další texty ukazují, že humor může sloužit jako nástroj pro reflexi společnosti, a že nezáleží na tom, v jaké době žijeme - satira a ironie mohou stále dělat své.
Výtvarná a redakční stránka edice
Havlíčkovy epigramy byly vydány s výrazným rukopisem a doprovodnými poznámkami, aby čtenářům přiblížily historický kontext. Ačkoli se obecně snažily vynechat materiály číslově či censorně problematické části, celkový obraz díla je zachován.
„Hodlám tedy ku každému obrázky přivtělit tak, aby by! vytištěn v prostředku a okolo něho obrázky.“- Tato pasáž ilustruje, jak tvůrce uvažoval o grafické stránce edice, která měla čtenáři poskytnout dodatečnou komičnost a vizuální kontext epigramů.
Edice, vydaná v ČR Národním muzeem a dalšími institucemi, byla postavena na rukopisech a korespondenci a usilovala o co nejpřesnější předání Havlíčkových myšlenek a stylu.
V závěrečné podobě se texty soustředily na hlavní motivy: kritiku církve, moci, národní identity a kulturního dědictví, které nadále rezonují i ve 21. století.