V bývalé kapli je umístěn svým pojetím naprosto ojedinělý skleněný betlém od sklářského výtvarníka ak. malíře Jaromíra Rybáka. Díl je vytvořeno z vysokoolovnatého skla - taveného brazilského křišťálu, zasazeno do kovové konstrukce, která je zároveň nosným i výtvarným prvkem. Jsou zde užity techniky broušení, rytiny, zlacení a bronzířství. Betlém je komponován tak, aby i jeho zadní strana poskytla umělecký zážitek a umožnila proniknout do vnitřního děje, který popisuje příběh zrození Krista.
Spodní nosná elipsa symbolizuje stvoření země, vody, oblohy a ohně - Slunce a Měsíce. Dále můžeme vidět náznak potopy - Noemovu Archu, předvěké bytosti Titány, Kentaura, Baziliška, Lilit - první ženský protipól Adama… Celý objekt je plný skrytých figur, rostlin a zvířat. V kapli je vystaven největší skleněný betlém na světě, který váží 3,5 tuny.
To ale není jediný důvod, proč na Tachovsko zavítat. Zámek v Bezdružicích byl původně gotickou tvrzí, v 16. století přestavěnou na renesanční zámek. Teď je nově opravený a návštěvníci tu mohou obdivovat celou řadu zajímavostí, včetně Muzea české sklářské tvorby a prodejní galerie skla. Z návštěvy si tak můžete na památku odnést hezký suvenýr. Hlavní skleněnou cennost, Bezdružický betlém, který je vystaven v kapli, ale neodnesete. Je největší svého druhu na světě a váží 3,5 tuny.
Když se řekne Bezdružice, většině lidí se vybaví jméno českého humanisty a cestovatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, který byl v roce 1621 popraven na Staroměstském náměstí. Na zámku tedy nemůže chybět jemu věnovaná expozice. Do třetice tu láká tkaný holandský gobelín v Rytířském sále. Jde o repliku jednoho z gobelínů tkaných pro císaře Maxmiliána II.
Bezdružice leží 2 km od Konstantinových Lázní a na zámku se můžete ubytovat. Snídani pak dostanete přímo v zámecké restauraci. Ve 14. století tu stál menší hrad s válcovou věží (bergfritem), později zbořený. Následovala přestavba ve stylu saské renesance. Objekt byl zdemolován před rokem 1711 a z použitelných materiálů se stavěl barokní zámek. Následovaly další barokní přestavby v letech 1772-76; tehdy vznikla dnešní věž se vstupní bránou, byly upraveny arkády a další prvky.
Suvenýr odznak obr. Připravte si asi tak 200 000 Kč a možná tu nakoupíte i dárky na Vánoce. Na zámku je umístěno Muzeum české sklářské tvorby, které tvoří stálá expozice děl vynikajících sklářských výtvarníků. V gotických prostorách je prodejní galerie skla. V kapli je pak umístěn Bezdružický betlém - největší skleněný betlém na světě, vážící 3,5 t. První zmínky o hradu a zámku Bezdružice, který se nachází 2 km od Konstantinových lázní, pocházejí ze 13. století. Většině lidí se vybaví jméno českého humanisty a cestovatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, který byl v roce 1621 popraven na Staroměstském náměstí.
Původní hrad byl opevněné sídlo, obklopené kamennou hradbou. Do současnosti se zachovalo nádvoří sevřené dvěma křídly gotických budov. Objekt byl vlastněn šlechtickými rody Kolowratů, Elpognárů a Lowensteinů a přistavován v období renesance, baroka a klasicismu. V roce 1868 postoupil zámek poslední bezdružický majitel rakousko-uherským úřadům pro účely soudu a vězení. Od 60. let minulého století byl zámek využíván jako rekreační zařízení. Bezdružice jsou malé městečko, které se nachází v Plzeňském kraji nedaleko Konstantinových lázní a Teplé. Dominantou Bezdružic je, pomineme-li naprosto necitlivě umístěný ohromný stožár mobilního operátora, barokní zámek.
V nedávné době prošel zámek celkovou rekonstrukcí a noví majitelé se rozhodli umístit zde expozici současného skla. Jedním z exponátů, který se ale zcela vymyká všemu běžnému, co by člověk od takové expozice očekával, je skleněný betlém od akademického malíře Jaromíra Rybáka. Tento více než 3,5 tuny vážící betlém je něčím zcela výjimečným, a to jak svojí formou, tak obsahem, a Jaromíru Rybákovi se podařilo najít optimální skloubení obojího.
Součástí prohlídky expozice skla je moc hezky udělané video popisující vznik betléma a význam jeho mnoha částí. Opravdu málokdy se stane, aby se v České republice objevila dosud neznámá socha, natož ze 14. století. Představujeme vám Madonu na andělském trůnu z Havraně, jejíž hodnota byla vyčíslená na 4,5 milionů korun. Výjimečná, 93 cm vysoká socha ze dřeva znázorňuje madonu jako královnu nebes. Všimněte si, že Pannu Marii s malým Ježíšem na trůnu nadnáší tři andělé. Patrně jde o dřevořezbu ze 60. až 70. let 14. století, tento názor potvrzují i hudební nástroje v rukách andělů.
Utajený unikát Madona na andělském trůnu z Havraně od Mistra Bečovské Madony se ještě v 19. století nacházela v kostele sv. Vavřince v Havrani u Mostu. Pak ji objevili v soukromých rukou. Právě od soukromých osob unikátní madonu zakoupila Národní galerie Praha díky financím Ministerstva kultury. Na fotkách ji vidíte v nalezeném stavu, nyní se plánuje její restaurování. Následně bude madona k vidění v pražském Klášteře sv. Pověstný Medard už pokropil krajinu i lidi, bouřky se střídají s přeprškami.
Uprostřed června přichází Vít. Ten patří spolu s Medardem a Janem Křtitelem k nejvýznamnějším kritickým dnům červnových pranostik. Pohoda na svatého Víta (15. 6.) - to dobrota na žita. Sv. Vít dává trávě pít; déšť o svatém Vítu, škodí ječmenu i žitu. Na svatého Víta na jedné straně se tmí a na druhé svítá. Skoro bychom byli schopni věřit, že se také u nás vyskytují bílé noci. Nu, spokojme se s tím, že jsme bezprostředně před letním slunovratem.
Mnohé z nás také zajímá, jak tomu bude s možností sušit nyní seno. Na Gerváze a Protáze (19. 6.) posečeš seno nejsnáze; jestli je suchý odvézt chceš, do Jána si pospěš. Ovšem prší-li na tyto svaté, po čtyřicet dní se deštivé počasí ještě ukáže, což je pranostika velmi pochmurná. Ale už na svatého Aloise (21. 6.) poseč louku, neboj se! Pronikání studeného a vlhkého mořského vzduchu nad evropský kontinentnení totiž plynulé, ale ve vlnách. Tak se stává, že chladné a deštivé počasí těchto dnů je přerušováno dny s krátkým oteplením a pohodou.
Ale i pokud nás víkendové počasí nemile překvapí, máme od letošního května nad jiné milou možnost, jak se mu vyhnout a ještě si užít zážitků nad jiné neotřelých. To pokud se vydáme do malebně zvlněné krajiny a někdejšího městečka Bezdružice. K dominantě bezdružického zámku.
Bezdružické dědictví a historické souvislosti
O zajímavé historii Bezdružic jsme se v našich vycházkách zmínili. Bližší údaje viz historicko-turistický průvodce. Dnes se zastavíme u nejvýznamnější památky Bezdružic, u tamního zámku. Jak píše Procházka, při pohledu na toto šlechtické sídlo, umístěné na návrší při západním okraji obce, vybaví se mnohým z nás vzpomínky na jednoho z velkých Čechů. Byl jím humanista a cestovatel Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, popravený roku 1621 spolu s dalšími českými pány na Staroměstském náměstí v Praze.
Harantovu osobu ovšem spojuje s Bezdružicemi pouze tenká příbuznost stímto rodem. Sám prý v Bezdružicích nikdy nepobýval. A tak je dodnes jediným jeho pojítkem s Bezdružicemi jeden z mečů kata Mydláře, uložený v zámecké expozici.
Předchůdcem dnešního zámku byl v Bezdružicích starý kamenný hrad ze konce 13. století, z něhož se zachovala malá část zdiva a nádvoří pod skalkou, sevřené dvěma křídly gotických budov. Zámecké návrší pokračuje na severu druhým, nižším vrcholem. Ten patrně býval ve středověku také opevněn a užíván jako součást hradu. Poté tu stávala malá kaplička a roku 1883 zde byl vztyčen kříž.
Objekt bezdružického zámku prošel několika nákladnými přestavbami. Za posledních Kolowratů a Elpognárů, kdy byl ještě hrad sídlem panství, to byly renesanční úpravy. Toto renesanční sídlo, obklopené dle starých zpráv parkánem a přístupné branou přes příkop s padacím mostem, bylo však vypáleno Švédy. Na počátku 18. století došlo k přestavbám barokním. Zásadními stavebními změnami pak prošel objekt v letech 1772 až 1776, kdy dal kníže Karel Tomáš Lőwenstein přestavět staré sídlo na nový zámek. Tehdy získal celý objekt jednotící podobu barokního zámku, zdůrazněnou zejména při pohledu z bezdružického náměstí.
Zámecké sídlo postihly i živelné pohromy. Tak roku 1815 strhla vichřice střechu a odnesla ji až na blízké náměstí. Od roku 1868 užívaly bezdružický zámek ke státosprávním účelům rakousko-uherské úřady. Od roku 1952 sloužil zámek pro rekreační účely ČKD Praha, poté byla koncem 20. století uzavřena a čekal na další využití.
Současnost a návštěvnické roční období
Květnové probuzení zámeckého sídla: V posledních letech prošel objekt bezdružického zámku dalšími náročnými úpravami. Práci tam měli řemeslníci i památkáři. Náročné úkoly rekonstrukce sídla si vzala na bedra společnost Bayton z Prahy. I když úpravy nádvoří ještě pokračují, zámek byl v květnu otevřen pro návštěvníky. Je to dobře, zdejší dominanta v zajímavé krajině mezi Konstantinovými Lázněmi a Úterým si oživení opravdu zasloužila. Dnes můžeme v zámku absolvovat prohlídku trvající téměř hodinu.
Památek milovní zájemci i návštěvníci a pacienti z Konstantinových Lázní sjíždějí se nejen o víkendech k zámku jako včely k plástu. Zastihli jsme tu i řadu hostů z Německa i důchodce z Plzně. Průvodcovské služby zajišťuje sympatická dvojice mladých žen, místní Marcela Ernstová a Michaela Červenková ze Stříbra. Vzhledem k tomu, že až na výjimky chyběl na zámku mobiliář, byla v něm nainstalována expozice moderního sklářského umění. Kromě exponátů v sálech dokumentuje i velký artefakt, skleněný betlém, umístěný v prostoru někdejší kaple.
Kdo si bude potřebovat po prohlídce zámeckých prostor odpočinout, může tak učinit pod slunečníky na nádvoří, či v pohledné zámecké restauraci nabízející pitivo, báječné zmrzliny a příjemné posezení ve stylovém prostředí.
Hungarians build one of Europe's largest nativity scenes
Bezdružice dnes ztělesňují spojení historického dědictví s moderním sklářským uměním. Radost z návštěvy by měl sdílet i sám Kryštof Harant.
tags: #sklenena #madona #bezdruzice