Církev jako moudrá matka ví, co potřebují její děti pro to, aby ve zdraví a síle rostly na duchu i na těle. Skrze skutky milosrdenství nás zve, abychom vždy zas a znovu objevovali, že tělo i duše našich lidských bratří potřebuje pozornou péči a že tuto péči dává Bůh na starost každému z nás.
Je logické, že v nás pracovní obzory probouzí nadšení, ale aby se toto nadšení nestalo prázdným přeludem - marností nad marnost - měla by být inspirováno touhou osvětlovat rozum, zmírňovat napětí a těšit lidská srdce. Každý může svým způsobem „poučovat neznalé“, „dávat radu pochybujícím“, „napomínat ty, kdo chybují“, ty, kdo se nevědomky stali obětí povrchnosti a nejrůznějších ideologií; kdo žízní po vědomostech, kdo chtějí pít z pramenů lidské a božské moudrosti; kdo neznají Krista, „ani nepoznali krásu jeho tváře, ani nádheru jeho učení“.
Každodenní milosrdenství a jeho motivy
„Dynamické milosrdenství, nikoli zvěcnělé a definované substantivum, ani adjektivum, které život trochu zkrášlí, nýbrž sloveso - prokazované a přijímané milosrdenství.“ To je postoj, který vytváří každodenní milosrdenství a který Bůh žádá po obyčejných křesťanech.
Skutky duchovního milosrdenství zahrnují dávat radu pochybujícím; poučovat neznalé; napomínat ty, kdo hřeší; těšit zarmoucené; odpouštět urážky; trpělivě snášet obtíže; prosit Boha za živé i mrtvé. Skutky tělesného milosrdenství spočívají zvláště v tom, že dáváme najíst hladovým, napájíme žíznivé, přijímáme pocestné do domu, odíváme nahé, navštěvujeme nemocné a vězněné, pohřbíváme zemřelé. Dávat almužnu chudým je mezi těmito skutky jedno z hlavních svědectví bratrské lásky a úkon spravedlnosti, který se Bohu líbí.
Jako vidění a pomoc v konkrétním světě nouze
Hladovému dát najíst, žízňivému napít, nahému obléci, pocestného přijmout, nemocného navštívit a vězněného navštívit - to jsou skutky tělesného milosrdenství. A přidává se: mrtvé pochovávat. Milosrdenství je odpovědí na nouzi lidí, bez ohledu na to, zda ji zavinili či nikoli; jde o uznání lidské důstojnosti a o znamení pro svět. Ve Starém zákoně i v Novém zákoně se ukazuje, že milosrdenství není jen sentiment, ale aktivní způsob života, který vychází z milosrdného Otce.
Ve skladech každodenního života se ukazuje, že skutky tělesného a duchovního milosrdenství patří k sobě. Jeden člověk může být na první pohled „nasycený“ a přesto trpět nedostatkem smyslu života; navštěvování nemocných či utěšování vězněných chápe se dnes spíše jako skutky duchovního milosrdenství, avšak oba jejich rozměry se vzájemně doplňují a posilují. Nemusí to být jen velké projekty; často jde o malé kroky, z nichž vzniká „neboť co jste udělali jednomu z těchto mých nejposlednějších bratří, pro mne jste udělali.“
Droga k vnitřní proměně: milosrdenství jako životní styl
Každodenní milosrdenství vyžaduje, aby člověk posuzoval nouzi druhých v širokém smyslu - ne jen podle viditelného nedostatku, ale i podle jejich duchovní bolesti a nejistot. Přetvořené chápání chudoby zahrnuje i chudobu „dobře vypadajících“ lidí, kteří trpí izolací, vyhořením či emocionálním vyčerpáním. Skutky milosrdenství tedy zahrnují i kulturu porozumění, trpělivé snášení chyb druhých a ochotu odpouštět, i když to bývá bolestné.
Útěcha od Boha nám dává sílu těšit druhé v jakémkoli soužení; „náš nekonečný smutek vyléčí pouze nekonečná láska“ a útěcha od Boha nás činí schopnými těšit. Ke každému, známému i neznámému, se naše milosrdenství vycházející z modlitby rozlévá jako široký, klidný a bezpečný proud. Přimlouvat se za druhé a prosit Boha za živé i mrtvé patří k výrazu tohoto života v duchu milosrdenství.
Osobní a společenská dimenze milosrdenství
Skutky milosrdenství nejsou jen individuálním aktem; jsou výzvou k formování kultury, veřejného mínění a institucí. Některé lidské nouze lze odstraňovat institucionálně, změnou zákonů, péčí státních orgánů, ale skutečné milosrdenství vede člověka k člověku, k lidské blízkosti a k opravdové změně ve vztazích. Matka Tereza, jako konkrétní příklad, ukazuje, že milosrdenství „v malém“ může mít obrovský dopad, když se spojí množství lidí v konkrétním díle dobra.
Klíčovým tématem zůstává rozlišování aktuální nouze a samotného poslání: modlitba a duchovní rozlišování by měly předcházet a doprovázet prokazovanou pomoc; je třeba rozlišovat mezi vlastní touhou po pomoci a skutečným Božím povoláním k pomoci; bez toho hrozí sklouznutí do chybného altruismu či zneužití motivace.
Boží milosrdenství jako vzor a cíl
Milost Boží v Ježíši Kristu je kořenem a vzorem skutků milosrdenství; Ježíš zjevil Boží milosrdenství a vyzývá k následování. Písmo ukazuje, že Bůh je „ Nekonečně milosrdný“ (Ef 2,4) a že milosrdenství je jádrem Božího jednání v Izraeli i v církvi. Žalmy a starozákonní texty ukazují, že Bůh odpouští, uzdravuje a stará se o spravedlivé, utlačované a potřebné. Milosrdenství není jen individuální ctnost, ale odpověď na Boží volání k lásce k bližnímu.
Slovo křesťana zůstává: být milosrdným jako Otec; být otevřený a ochotný napomínat, těšit, pomáhat a modlit se za živé i mrtvé. Skutky milosrdenství jsou nekonečné a každý má svůj osobní ráz a příběh. Není to jen sedm tělesných a sedm duchovních skutků; tyto výčetní slouží jako suroviny pro skutečný život milosrdenství, který roste a množí se jako chléb v koších a hořčičné zrnko.
V každodenní praxi tedy musíme hledat konkrétní způsoby, jak naplňovat Boží milosrdenství: učit, radit, těšit a pomáhat druhým podle jejich potřeb a dle našich darů, s vědomím, že každý čin dobra má hlubší duchovní rozměr a odráží otcovskou tvář Boha.
Klíčové připomínky pro činnost v církvi i mimo ni
Skutky milosrdenství nejsou jen motto; musí vycházet z milosrdenství Božího a z našich osobních obdarování. Modlitba má předcházet a doprovázet praktickou pomoc a vést k odlišení našeho úsilí od Božího poslání. Milosrdenství je cestou k vnitřnímu pokoji a Božímu klidu, a vede nás k větší ochotě odpouštět a pomáhat bez očekávání odměny.
- Boží milosrdenství v Kristu je kořenem a výzvou pro nás.
- Skutky tělesného a duchovního milosrdenství se vzájemně doplňují a vyjadřují celistvou pomoc člověku.
- Společenská dimenze milosrdenství vyžaduje kombinaci individuální pomoci a změn na úrovni společenské struktury.
- Podstatou je láska, která vede k bližnímu a k Bohu samotnému.
Katolické skutky milosrdenství (tělesné i duchovní)
tags: #skutky #telesneho #a #duchovniho #milosrdenstvi