Expozice Putování za našimi světci nabídne zpomalení, zamyšlení i cestu k vlastní identitě ve zrychlené době. První projekt začíná právě ve Staré Boleslavi, která je nejvýznamnějším poutním místem u nás s proslulým reliéfem Panny Marie, považovaným za ochranný obraz země české - palladium. I když po staletí přicházejí na slavnost Nanebevzetí Panny Marie poutníci do Staré Boleslavi, aby uctili Palladium země české, zdá se, jako by Češi nyní objevili v putování nový fenomén. Počty českých poutníků stoupají, což se promítlo i do účasti na loňských oslavách 1100. výročí smrti sv. Ludmily na Tetíně kam přišly tisíce lidí. Spolek SVATÁ LUDMILA proto navazuje na svou loňskou práci.
Otevírací expozice a kontext
V úterý 27. září otevře ve spolupráci se Středočeským krajem výstavu Putování za českými světci v ambitech baziliky Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi. Venkovní expozice představí na patnácti panelech čtyři nejvýznamnější české patrony související s počátky českého státu i zajímavá místa spojená s jejich osobnostmi. Výstava bude ve Staré Boleslavi k vidění do 20. Pravá podoba sv. Výstavu doprovázejí poutavé fotografie Stanislava Boloňského. Návštěvníci uvidí především aktuální snímky poutních míst spojených se čtyřmi nejstaršími českými světci - sv. Ludmilou, sv. Václavem, sv. Vojtěchem a sv. Prokopem. Výstava připomene, jak jejich pozemský život, tak uctívání po smrti.
Historie poutní tradice a významná místa
Mezi historické zajímavosti určitě patří reprodukce rytiny Loretánské kaple v Hájku u Červeného újezdu z roku 1689, nebo fotografie z výstavy Svatováclavské koruny a korunovačních klenotů z roku 1929. Zajímavý je také obraz sv. 21. století a události posledních let ukazují, že nikdy nebylo poutnictví aktuálnější. Historie poutních míst ve světě sahá až do doby antické, kdy se věřící odebírali do posvátných chrámů zasvěcených bohům s cílem vyžádat si jejich pozornost či přímluvu. U nás poutní tradice zapustila své kořeny ve středověku. Zpočátku se poutí účastnil jen panovník a jeho družina, případně církevní hodnostáři a vyšší šlechta. Již tou dobou byly významnými poutními místy středočeský Levý Hradec, Stará Boleslav, Tetín anebo Praha, tedy místa spojená s prvními českými světci - svatou Ludmilou a svatým Václavem.
Poutní místo Staré Boleslavi a Palladium země české
Vrcholné období gotiky (14. století) bylo zřejmě obdobím nejvýznamnějšího rozvoje celého poutního prostoru. Samotná slavnost podle liturgického kalendáře připadá na 15. srpna. Pokud toto datum nepřipadá na neděli, slavíme ve Staré Boleslavi tuto slavnost dvakrát: jednou 15. srpna a podruhé v neděli, která je 15. Přesné datum a čas je vždy uveden v Aktualitách. Stará Boleslav je navždy spjata s bratrovraždou českého Přemyslovského knížete Václava, jehož mučednická smrt 28. září 935 jej povýšila na patrona a duchovního vládce českých zemí. V místě jeho skonu stojí od 11. století bazilika sv. Václava, kterou k jeho poctě založil Břetislav I. Stará Boleslav však není jen srdcem národní tradice svatováclavské. Na tomto nejstarším českém poutním místě je uctívána Panna Maria s Ježíškem, zpodobněná na starobylé kovové ikoně, Palladiu země české. Na místě nálezu se dnes nachází barokní bazilika Nanebevzetí Panny Marie postavená na počátku 17. století podle návrhu významného architekta italského původu G. M. Fillipiho. V 18. století se stala centrem duchovního života oblasti a místem, kde se setkávaly tradice staršího a nového pojetí zbožnosti.
Jde o gotický kovový reliéf z poloviny 14. století. Podle zbožné tradice byl nalezen a vyorán v poli roku 1160. Je odlitý z tzv. korintské mědi. Korintská měď je přitom směs kovů, z doby, kdy Římané dobyli bohatý Korint a zapálili jej. Roztavené zlato, stříbro a další kovy prý stekly do moře, kde ztuhly. Slitiny si pak lidé vážili víc než zlata a vybírali ji z moře. Podle legendy je osud Palladia spojen již se sv. Ludmilou a sv. Václavem.
Praví se v ní, že: „Neposkvrněná, vždy panenská Matka Boží Maria byla po dokončení běhu pozemského života s tělem i duší vzata do nebeské slávy.“ Toto dogma vyhlašuje papež Pius XII. dne 1. listopadu 1950 apoštolskou konstitucí Munificentissimus Deus. Dogma nic neříká o tom, zda Panna Maria zemřela a byla hned vzkříšena, nebo byla vzata do nebeské slávy bez porušení smrti.
Stará Boleslav je tedy nejen srdcem národní tradice svatováclavské, ale i významným mariánským poutním místem. V kostele je uchováván milostný obraz zvaný Palladium země české, kovový reliéf nesmírné historické hodnoty. Jde o gotický kovový reliéf z poloviny 14. století. Podle legendy byl nalezen a vyorán v poli roku 1160. Jeho historie a ikonografie jsou úzce spjaty s počátky českého státu a s uctíváním svatých Ludmily, Václava, Vojtěcha a dalších významných postav české historie.
Vznikl na počátku 17. století a je českým nejstarším mariánským poutním místem. V bazilice Nanebevzetí Panny Marie je uchováván milostný obraz Palladium země české a barokní architektura baziliky dotváří duchovní atmosféru místa. Přijměte pozvání do dalšího Jubilejního chrámu a nechte se inspirovat historií i současností poutí. Význam Staré Boleslavi prozet krystalizuje v propojení národní identity, duchovní tradice a aktuálních trendů poutnictví, které se poslední roky znovu prosazuje mezi lidmi, jak ukazují letošní i loňské oslavy a expozice.
Tabulka: klíčové body a data
| Událost | Datum | Poznámka |
|---|---|---|
| Otevření výstavy Putování za českými světci | 27. září | bazilika Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi |
| Slavnost Nanebevzetí Panny Marie | 15. srpna a 15. den v neděli, pokud připadá | dvě oslavy |
| Mučednická smrt sv. Václava | 28. září | připomíná patrona zemí |
| Rytina Loretánské kaple z Hájku | 1689 | historický artefakt v expozici |
| Korunovační klenoty a Svatováclavské koruny | 1929 | poprvé vystaveny v ČSR |
Stará Boleslav, obnova chrámu Nanebevzetí P. Marie
tags: #slavnost #nanebevstoupeni #panny #marie #stara #boleslav