Svátek Zjevení Páně, lidově zvaný "Tří Králů", je svátkem, který má obsah téměř totožný s Narozením Páně, avšak klade důraz na jiný aspekt - zjevení Krista i nevěřícím, či jinověrcům, a na přijetí Krista jako Krále všech národů. V tento den se slaví zjevení Boží slávy mezi lidmi a připomíná, že Boží světlo putuje od Východu k Jeruzalému a Betlémě. Dříve i dnes se lidé setkávají s různými lidovými zvyky, které doprovází obřady, koledy a žehnání domů.
Galerií darů a významu tří králů
Ke zjevení dítěte Ježíše patří mudrci - někdy označovaní také jako králové - kteří přišli z východu, obohacení o dar zlata, kadidla a myrhové vonné pryskyřice. Dary symbolizují význam Krista jako Božího syna a krále a připomínají, že darování má kořeny v Božím požehnání pro domov. V liturgii se používá označení K+M+B a letošní rok, které vyjadřují, že Kristus požehnává obydlí po celý rok. K+M+B neboli latinské Christus mansionem benedicat znamená „Kristus ať obydlí žehná“; křížky mezi písmeny nejsou plus, ale letopočet, který uzavírá rok. Obchodní i umělecké reprezentace Tří králů se vyvíjely od středověku a vedly k zobrazování tří mudrců s různou barvou pleti, aby vyjádřily univerzálnost poselství pro všechny národy.
Počet mudrců se v Biblii výslovně neudává; v křesťanské tradici se časem ustálil na třech v souvislosti s počtem darů - zlato, kadidlo a myrha. Ve starokřesťanském prostředí se jejich počet lišil od dvou po dvanáct; teprve ve středověku vznikla konvence s třemi mudrci. Jména Kašpar, Melichar a Baltazar jsou spojována s touto zkratkou K+M+B, která se spolu s letopočtem zapisuje na dveře svěcenou křídou. V průběhu času došlo k rozšíření legendy a zobrazování králů podle jejich etnické různorodosti, aby symbolizovali poselství pro celý svět.
Historie a původ lidových zvyků
Obchůzka duchovního doprovodu, často s ministranty, učitelem a kostelníkem, měla pevnou podobu od zhruba třicetileté války. Dům byl očištěn kadidlem a okouzelen vodou ze svěcené hory, nad dveře se zapisovalo K+M+B a rok. Nápis nad dveřmi slouží jako připomínka čtyřech věcí: počtu mudrců, požehnání domu a letopočtu. Hlavní rysy lidových oslav zůstávaly v období zimy i v době, kdy se Tři králové připomínali jako součást vánočního období. Byla to doba pro koledy a rodinné setkání, ale i pro veřejné slavnosti, které se konaly po obchůzce s koledou a žehnáním domů.
Na venkově se dříve v tento čas věštily budoucí události - svíčky v ořechových skořápkách po vodě, lití olova a věštění z kouře a plamenů. Zvláštní význam měla tříkrálová koupel a různorodé obyčeje - večer před Třemi králi byl někdy nazýván Svátek světel či Svatvečer svíček a lidé věřili, že správné zacházení se svíčkou může napovědět zdraví, cestování a milostné dobrodružství. Když svíčka hořela šikmo, znamenalo to změny; pokud plamen zářil rovně, předpovídalo se štěstí a prosperita.
Lidové pečeti a jídlo Tří králů
V oblasti hospodyně na Tři krále pekla zvláštní kynutou buchtu - kruh z mazancového těsta, který symbolizuje královskou korunu; do těsta se vkládala mince. Kromě toho se konaly různé zvyky, jako je omývání sněhem pro zdravou pleť či jiné obyčeje, které se lišily podle regionu. Tři králové a oslavy Tří králů končí 6. ledna, kdy se slaví Křest Páně a zároveň končí vánoční období v rámci liturgického roku. V některých částech Česka se ovšem po 6. lednu stále konají aktivity spojené s masopustem, jelikož masopustní období začíná právě Třemi králi a trvá až do Popeleční středy.
Tříkrálové sbírky a dobročinnost
V Česku každoročně probíhá dobročinná Tříkrálová sbírka, kdy koledníci v kostýmech tři králů chodí od domu k domu a koledují i v ulicích. Zpívají koledu My tři králové jdeme k vám a vyprosí od lidí štěstí a zdraví do nového roku, zároveň zapíší na dveře nápis K+M+B a aktuální letopočet. Dům se tak tradičně posvěcuje a žádá se požehnání pro obyvatelé i pro celý rok.
Jak se Tři králové zobrazují v umění a literatuře
Řada lidových scén a divadelních her o narození Krista a příchodu Tří králů vznikala v barokním období, často inspirovaná jezuitskými kolejemi. Masky Tří králů bývaly jednoduché - papírová koruna, vousy z koudele, dlouhá bílá košile a černání tváří třetího krále. Zároveň zářily barvy plášťů mudrců: Melichar v červeném plášti, Baltazar v zeleném s tmavou pletí a Kašpar v modrém s korunou. Tyto zobrazení podtrhují rozdílnost národů a univerzálnost poselství Pána a zjevení pro všechny lidi.
Evangelium Matoušovo uvádí, že mudrci přišli do Jeruzaléma, aby hledali narozeného „krále Židů“, a hvězda je vedla až k místu, kde leželo dítě; na znamení jim věnovali dary a poklonili se. Naopak ve výkladu starokřesťanského prostředí a pozdějších legend se počet mudrců postupně ustál na třech až zvyklostně řešilo, že jejich počet byl různý a jména mohly být až čtyři nebo více. Dům, ve kterém se Kristus zjevuje pohanům, je symbolem univerzálního zjevení a boží slávy pro celý svět.
Slavnost a liturgie dnes
Dnes se slavnost Zjevení Páně a Tři Králové připomíná prostřednictvím liturgie i lidových zvyklostí. Případně se připomíná, že Bůh se zjevuje i prostřednictvím jednotlivce a působí jako hvězda, která ukazuje cestu k Kristovi, aniž by dav zasáhl do procesu zjevení. V misi lidových koled a tříkrálových obchůzek hraje roli světlo hvězd, které provází mudrce a dává naději všem národům, aby se setkali s Kristem jako jejich Králem a spasitelem.
Na závěr připomínáme historické i kulturní souvislosti: liturgické knihy označovaly od 4. století tento den jako svátek Zjevení Páně; spojení s Třemi krály je však lidové a vzniklo až později. Občanská sdružení i školy a kostely pořádají akce a vypráví příběh mudrců, jejich putování a darů, a lidé si připomínají, že K+M+B a rok je symbolem požehnání pro domovy i pro celý rok. Zvláštní důraz na to, že vyžádané zjevení Boží slávy může přijít i prostřednictvím těch nejrůznějších lidí a prostředí, a že Bůh se o svět stará i skrze lidi kolem nás.
