Sloup Nejsvětější Trojice se nachází v srdci historického centra Olomouce na střední Moravě v České republice. Tento pamětní sloup je unikátním příkladem baroka na Moravě, které se v 18. století rozšířilo ve střední Evropě. Má vysokou symbolickou hodnotu a je příkladem zbožnosti a hrdosti obyvatel města Olomouce. Sloup je navíc mimořádnou ukázkou tohoto typu památního sloupu charakteristického pro střední Evropu v období baroka. Hlavní motiv tohoto díla spočívá v oslavě církve a víry, která se mimořádným způsobem prolíná s dílem monumentálního umění, jež snoubí architektonické a urbanistické řešení s propracovanou sochařskou výzdobou.
Architektura a rozměry
Monument je postaven v typickém místním slohu známém jako olomoucké baroko a zvedá se do výše 32,2 m od země a má okrouhlý půdorys o průměru 17 m. Sloup je zdoben řadou vysoce kvalitních soch s náboženskou tématikou, které jsou dílem vynikajícího moravského umělce Ondřeje Zahnera a dalších moravských umělců (mj. zlatníka Šimona Forstnera). Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci nemá obdoby v žádném jiném městě, jak vzhledem k jeho ohromujícím rozměrům, tak i mimořádně bohaté sochařské výzdobě a celkovému uměleckému ztvárnění.
Sloup byl postaven v letech 1716-1754 jako okázalá oslava katolické církve a víry, částěčně vyvolaná pocitem vděčnosti za ukončení moru. Sloup je vysoký 35 m a představuje nejvyšší sousoší ČR. Sloup je ozdoben více než čtyřiceti sochami. S velkolepou sochařskou výzdobou začal Filip Sattler. Základna sloupu, tvořená třemi patry, je obklopena dalšími osmnácti sochami svatých a 4 reliéfy. Na nejvyšším patře se tkví socha Ježíše, sv. Anny, sv. Jáchyma, sv. Josefa a sv. Jana Křtitele. Spolu s nimi zde stojí sochy sv. Vavřince a sv. Na nejnižším patře lze vidět postavy sv. Mořice, sv. Václava, sv. Floriána, sv. Jana Kapistránského, sv. Antonína a sv. Aloise Gonzagu. Mezi těmito sochami jsou vytesány reliéfy dvanácti apoštolů.
Umělci a konstrukce
Jan Sarkander působil na mnoha místech olomoucké diecéze a byl zde roku 1620 umučen. Sarkander byl blahoslaven až roku 1859 a svatořečen roku 1995 při příležitosti návštěvy papeže Jana Pavla II. Uvnitř sloupu je také malá kaple s reliéfy znázorňujícími oběti bohu Kaina, Ábela, Noema a Abraháma. Je zde vyobraena také Ježíšova smrt na kříži.
Přímo na Horním náměstí můžete obdivovat mnoho dalších unikátních památek - soubor barokních kašen, olomouckou radnici s orlojem a nedaleko si jistě všimnete věže kostela sv. Z památek druhé největší městské památkové rezervace v Česku ocenila organizace UNESCO sloup Nejsvětější Trojice. Barokní sloup ve srovnání s obdobnými památníky morových epidemií vyniká originální výtvarnou koncepcí, bohatou figurální výzdobou, ale i samotnými rozměry.
Historie a význam
Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci je monument postavený ke slávě Boží v letech 1716 až 1754. Jeho hlavním účelem byla okázalá oslava katolické církve a víry, částečně vyvolaná pocitem vděčnosti za ukončení morové epidemie. 32 metrů vysoký sloup představuje nejvyšší sousoší České republiky a jeho součástí je i malá kaple. Od roku 1995 je sloup spolu s Mariánským sloupem a souborem barokních kašen zapsán mezi národní kulturní památky a v roce 2000 byl zařazen na Seznam světového dědictví UNESCO.
Stavba sloupu nebyla bez potíží: první z rodu stavitelů, Václav Render, zemřel během stavby a následovali ho další, až dílo dokonal Jan Ignác Rokický. Sloup byl během pruské okupace roku 1740-1744 několikrát zasažen koulemi z děl, ale stateční Olomoučané zachovali procesí a požádali o shovívavost generála Jamese Kiehta, který nařídil ztišení palby. Po dokončení v roce 1754 sloup reprezentoval vrcholné dílo několika olomouckých mistrů a umělců, mezi nimiž významně působili Filip Sattler a Ondřej Zahner; zlatník Šimon Forstner dodal pozlacené měděné sochy Nejsvětější Trojice a Nanebevzetí Panny Marie.
V kapli sloupu se dříve konaly bohoslužby, kvůli malému prostoru však jen kněz, zatímco věřící stáli venku kolem sloupu. Sloup byl v roce 1834, 1879, 1926 a 1972-1975 podroben restaurátorským zásahům, poslední rozsáhlý zásah proběhl v letech 1999-2001. Dne 22. na 23. května 2008 byl sloup vandalicky poškozen, ale zničení bylo částečně napraveno díky rychlé reakci veřejnosti a zásahům restaurátorů.
Sloup dosahuje výšky 35 metrů a je považován za největší sousoší v České republice. V roce 1995 byl prohlášen za národní kulturní památku a v roce 2000 byl zapsán na seznam UNESCO jako jedno z vrcholných děl středoevropského baroka. Základní údaje: autor Václav Render, Filip Sattler, Ondřej Zahner; rok vzniku 1715; datum odhalení 9. září 1754; umělecký směr baroko; adresa Horní náměstí, Olomouc.
Souvislost s UNESCO a trvalá hodnota
Olomouc byla oceněna UNESCO za „jednotu v rozmanitosti, rozmanitost v jednotě“ a Sloup Nejsvětější Trojice je považován za klíčový příklad středoevropského baroka s mimořádnou výrazovou sílou, rozměry a bohatou sochařskou výzdobou. Čtvrté patro sloupu představuje pozemský život Ježíše a jeho rodiny, zatímco prostřední a nižší patra spojují křesťanské motivy s ctnostmi Naděje, Lásky a Víry. Dílo zůstává ikonickým symbolem Olomouce a významu baroka pro region střední Evropy.
