Herodes totiž dal Jana zatknout, spoutat a zavřít do vězení kvůli Herodiadě, manželce svého bratra Filipa, protože si ji vzal za ženu. Jan říkal Herodovi: „Není dovoleno, abys měl za ženu manželku svého bratra!“ Herodias proto na něj zanevřela a nejraději by ho připravila o život, ale nemohla. Herodes totiž měl před Janem strach. Znal ho jako spravedlivého a svatého člověka a chránil ho. Když ho slyšel, byl celý nesvůj, přesto však si ho rád poslechl.
Naskytla se vhodná chvíle, když Herodes na své narozeniny vystrojil hostinu svým hodnostářům, důstojníkům a významným lidem z Galileje. Vstoupila tam i dcera té Herodiady a tančila. Herodovi i hostům se tak zalíbila, že král řekl dívce: „Požádej mě, oč chceš, a dám ti to!“ A pod přísahou jí mnoho slíbil: „O cokoli požádáš, dám ti, i kdyby to byla polovina mého království!“
Ona vyšla ven a zeptala se matky: „Co bych si měla žádat?“ Ta odpověděla: „Hlavu Jana Křtitele.“ Hned se tedy rychle vrátila ke králi a žádala si: „Chci, abys mi dal ihned na míse hlavu Jana Křtitele.“ Král se zarmoutil, ale pro přísahu a kvůli hostům ji nechtěl odmítnout. Hned tedy poslal král kata s rozkazem, aby přinesl jeho hlavu. Ten odešel a sťal ho ve vězení, přinesl jeho hlavu na míse a dal ji dívce a dívka ji dala své matce.
Dnešní evangelium nám detailně zachytilo událost dnešní památky, mučednickou smrt sv. Jana Křtitele. O svatém Janovi se říká, že to byl poslední prorok Starého zákona a první prorok Nového zákona. Prorok. Kdo to je prorok? Prorok je člověk, který říká to, co mu řekl Bůh. Nic navíc. Ve Starém zákoně existovaly i falešný proroci. Oni prorokovali za peníze. Když něco dostali, prorokovali dobře, když nedostali nic, oznamovali válku. Oni, Boží proroci, takoví nebyly.
No stává se, že mnozí dnes žijeme v přesvědčení, že nám proroci Starého zákona, a tedy samotný Jan, nemají co říct. No opak je pravdou. Jan byl pro tehdejší svět lampou, protože se nebál „svítit“ ve tmě okolního světa, ani před vladařem Herodem. Byl prorokem vhod i nevhod. Jak je prožíváme? Nejsme občas tiše i kdybychom se měli někoho zastat, říct své stanovisko na obranu dotyčného, aby netrpěl pro nedostatek naší odvahy? Co „vyzařuji“ do svého okolí? Nebo jinak řečeno: Jak mě vnímají lidé kolem? Je vidět v našem životě porozumění, lásku, důvěru, uznání, klid, štědrost, dobro, porozumění? Nebo spíše vidí lidé na nás nedůvěru, zatrpklost, kritiku, zlobu, nenávist?
Historie a památky kolem Jana Křtitele
Publikované dňa: 29. Našli ste na stránce chybu? Upozornite nás, aby sme ju čím skôr odstránili. 29. srpna si katolická církev připomíná mučednickou smrt svatého Jana Křtitele, předchůdce Ježíše Krista, povolaného připravovat cesty Pánu: „Já jsem hlas volajícího na poušti: ‚Vyrovnejte cestu Pánu‘, jak řekl prorok Izaiáš“ (Jn 1,23).
Jan, Ježíšův bratranec, byl odsouzen k smrti za to, že hlásal pravdu o Mesiáši a odsuzoval chování izraelského lidu, které uráželo Boha. Svatý Jan Křtitel je jediným světcem, jehož narození (24. června) i mučednická smrt (29. srpna), se slaví samostatně. Papež Benedikt XVI. při generální audienci 29. srpna 2012 připomněl, že památka [mučednické smrti] Jana Křtitele „sahá až k zasvěcení krypty v Sebestě v Samaří, kde byla jeho hlava uctívána již v polovině 4. století. Jeho kult se pak rozšířil do Jeruzaléma, do východních církví a do Říma pod názvem 'Stětí svatého Jana Křtitele'“.
Zprávu o umučení Jana Křtitele najdeme v Markově evangeliu: „Herodes přikázal zajmout Jana Křtitele a vsadit ho do vězení v řetězech kvůli Herodiadě, manželce jeho bratra Filipa, s níž Herodes odešel žít ve smírném svazku. Jan totiž Herodovi řekl: 'Není ti dovoleno jít a žít s manželkou svého bratra'.“
Přišel den, kdy Herodes uspořádal hostinu ke svým narozeninám pro velekněze a vládce Galileje. Během hostiny přišla tančit Herodiadina dcera a Herodovi se tanec mladé ženy tak zalíbil, že jí slíbil splnit každé její přání. Ta si tedy na návrh své zlé matky vyžádala hlavu Jana Křtitele. Herodovi bylo líto Jana, kterého s potěšením poslouchal, ale neměl odvahu žádost odmítnout, ani se nechtěl před svými hosty zkompromitovat. Po chvíli mu byla Janova hlava podána na podnose.
Umělecké a kulturní souvislosti
V Mestečku Hrob je několik soch, plastik, které jsou dokladom barokového sochárstva. Socha sv. Jána Krstiteľa je zo 17. století a je barokovou kópiou gotického originálu. Socha je vysoká približne 380 cm a je umístěná na soklu. Na podstavci jsou vytesané reliéfy znázorňující výjavy. Hlavní reliéf na čelní straně ukazuje anděla s hlavou Jana Křtitele na míse, zobrazení božích paprsků a symbol Nejsvětější Trojice nad věží. Texty kolem popisují souvislosti Jana Křtitele s jeho utrpením a popravou.
Podrobně se popisuje jeho narození a životní etapa: Jan Křtitel byl narozen kolem roku 1 n. l. u Jeruzaléma, byl synem Zachariáše a Alžběty. Kvůli kritice Heroda Antipy byl uvězněn. Po hostině se stala popravou hlavy a pohřbem těla. Jan byl starší než Ježíš o šest měsíců a slaví se jeho narození 24. června a smrt 29. srpna.
Další součástí textu je zmínka o muzeích a restaurátorech; jména Josefa Maxa, Emanuel Maxa a dalších patří k obnově soch na Karlově mostě v 19. století. Do popisu jsou vloženy detaily o rekonstrukci sochy a její ikonografii, včetně reliéfů Bičování sv. Barbory a verifikace původu sochy z terstu a jejího přemístění na sídliště U Svatého Jána ve Květné. Tato socha je kulturní památkou a byla znovu posvěcena dne 27. 6. 1999.
V závěru textu zůstává propojení biblické postavy Jana Křtitele s významnými poselstvími pro křesťanskou víru: Jan byl lampou, která svítí i ve tmě, a vyzývá k odvaze svědčit o Kristově pravdě a věrnosti Boží vůli. Ať se za nás přimlouvá svatý Jan Křtitel, abychom vždy věděli, jak si uchovat Boží prvenství v našem životě.
Prameny a význam pro dnešek
„Já jsem hlas volajícího na poušti: Vyrovnejte cestu Pánu“ (Iz 40,1-5; Jn 1,23) připomíná, že Jan Křtitel byl nejen historical postavou, ale také vzorem prorocké odvahy a svědectví o Mesiáši. Královský dvůr, hostina a Salome nakonec nepřemohly pravdu, kterou Jan hlásal. Mučednická smrt Jana Křtitele je důležitou kapitolou v křesťanské paměti a výzvou k uvážení toho, jak žijeme naši víru dnes.
