Nejstarší madona a dřevořezba v Čechách dostane novou tvář

Vzácná dřevěná soška Panny Marie z Osíka u Litomyšle byla pravděpodobně svědkem korunovace Přemyslovců a poté tisícileté historie českých zemí. Radiokarbonová metoda potvrdila, že Madona z Osíka pochází z let 990 až 1180 a je tedy nejstarší dřevořezbou v Čechách. Její tělo i Ježíšek na klíně jsou v překvapivě dobrém stavu, ale o obličej ji někdo zřejmě cíleně připravil - pravděpodobně za husitských bouří.

Socha byla dlouhá léta součástí rodinného interiéru malířky Ludmily Jandové v Osíku u Litomyšle a stála na knihovně. „Byla dlouhá léta součástí našeho interiéru, uvědomovali jsme si její duchovní hodnotu, ale nikdy nebyl důvod ji nějakým způsobem zkoumat,“ říká syn malířky Martin Janda. Po nálezu byla rozhodnuta její expozice - nejprve plánovaná jen k ukázání poškozené sochy, ale architekt Josef Pleskot navrhl novou tvář, která má odrážet naši identitu a existenci.

„Když jsem madonu viděl poprvé, nic mi neříkala, protože neměla tvář. S Josefem Pleskotem jsme si říkali, že je to vlastně jen kus dřeva. Jeho ateliér ale našel řešení, jak ji zbytostnit, a dnes už vidíte Pannu Marii,“ říká starosta Litomyšle Radomil Kašpar. Nová tvář nejstarší české madony bude odhalena 9. června a v kryptě kostela Nalezení sv. kříže v Litomyšli bude k vidění až do konce roku.

Kurátor výstavy Norbert Schmidt doplňuje: „To není intervence Josefa Pleskota jenom do starého historického prostoru, ale je to intervence umělecká, architektonická a prostorová do samotné řezby, do samotného exponátu.“ Umělecká intervence Tvář se koná coby součást Smetanovy výtvarné Litomyšle.

Podle odborníků jde o jedinečnou příležitost vidět nejstarší českou dřevěnou sochu a zároveň o důležitý dotek k identitě Litomyšle. Madoně z Osíka chyběla tvář po husitských obdobích, a proto se nyní tvář vrací do expozice v kryptě kostela. Cesta sošky do expozice trvala dlouho - léta byla běžným předmětem, který stával u Jandů na knihovně.

„Nová tvář Madony je zrcadlem našich otázek o kultuře, civilizaci a západní křesťanské tradici,“ dodává kurátor Schmidt. Při hledání její podoby narazili na možnosti, jak ji „zbytostnit“ bez zásahu do historické hodnoty díla, čímž vznikl soulad mezi původními prvky a současnou uměleckou interprétací.

Madona pochází z lipového dřeva a měří přibližně 34-36 centimetrů na výšku. Dřevěná soška byla po dlouhá léta považována za část rodinného interioru a teprve nedávno se ukázala její historická hodnota. V Litomyšli bude nová tvář poprvé odhalena při slavnostním zahájení výstavy a poté bude vystavena v kryptě kostela Nalezení sv. Kříže až do konce roku.

Podoba Madony s Ježíškem v náručí nezobrazuje tradiční tvář; stopy poškození naznačují, že obličej byl zničen v dobách husitských bouří. Architekt Pleskot ale našel řešení, jak Madoně vnuknout „život“, a dnes ji návštěvníci mohou vidět s novou výrazovou tváří.

Historicky nejstarší dřevořezba v Čechách tak získává nový kontext - propojení historické paměti s moderní uměleckou intervencí, která je součástí většího kulturního projektu Litomyšle.

Kontext a význam výstavy

Madona z Osíka byla pravděpodobně svědkem korunovace Přemyslovců a prošla tisíciletou historií českých zemí. Uvedení její nové tváře je součástí širšího projektu Smetanovy výtvarné Litomyšle a má za cíl spojovat minulost s současností prostřednictvím umělecké intervence.

Výstava ukazuje, že i torzo dřevořezby může být „zrcadlem“ kultury a otázek o naší civilizaci. Tvůrci i kurátoři zdůrazňují, že jde o spolupráci mezi architekturou, sochařstvím a historickým dědictvím, která otevírá prostor pro reflexi návštěvníků.

Návštěvníci se mohou těšit na unikátní expozici v kryptě kostela Nalezení sv. kříže v Litomyšli, která potrvá až do konce roku.

Technická i etická stránka rekonstrukce

Samotná rekonstrukce vyžadovala citlivý přístup k historickému artefaktu a respekt k původnímu materiálu. Architektura a design interiéru byly navrženy tak, aby nechaly vyniknout samotnému exponátu a zároveň nabídly prostor k zamyšlení o historii a identitě regionu.

Madona z Osíka má z lipového dřeva, a její výška je kolem 34 až 36 centimetrů. Její obličej nebyl součástí původní skulptury, a tak byla vytvořena nová tvář, která má zrcadlit duchovní a kulturní kontext české historie.

Pro návštěvníky bude expozice k vidění od 9. června až do konce roku, a to v kryptě kostela Nalezení sv. kříže v Litomyšli. Původní záměr ukázat pouze poškozenou sochu se vyvinul v ambiciozní projekt, který klade důraz na identitu a společenské dědictví regionu.

Historie a současnost ve zrcadle dřevořezby

Madona z Osíka je spojkou mezi staletími a kulturami, která nyní nachází svou tvář v moderní interpretaci. Během husitských bouří došlo k poškození obličeje sošky, ačkoliv její tělo zůstalo relativně nepoškozené. Objev tisícileté dřevěné sochy v Osíku byl známkou toho, že jde o mimořádný kulturní artefakt s hlubokým historickým významem.

Architekt Josef Pleskot a kurátor Norbert Schmidt spolupracují na tom, aby Madoně nebyla jen expozice, ale živý dialog s publikem. „Je to intervence umělecká, architektonická a prostorová do samotné řezby,“ potvrzuje Schmidt.

V Litomyšli se tak setkává minulost s přítomností v jedinečné instalaci, která ukazuje, jak lze citlivým zásahům dát novou tvář historickému dílu a současně posílit identitu města.

Klíčové body expozice

• Nejstarší dřevořezba v Čechách pochází z let 990-1180 (radiokarbonová data).
• Objekt je vysoký kolem 34-36 cm a byl vyroben z lipového dřeva.
• Obličej Madony byl zničen během husitských bouří, nyní mu byla vtisknuta nová tvář.
• Nová tvář byla navržena architektem Josefem Pleskotem a je součástí širšího kulturního projektu Litomyšle.
• Výstava se koná v kryptě kostela Nalezení sv. kříže a potrvá až do konce roku.

tags: #starozitna #drevena #rucne #vyrezavana #madona