V úterý 12. května byl v bazilice svatého Vavřince a svaté Zdislavy v Jablonném v Podještědí ukraden relikvijní artefakt - lebka svaté Zdislavy. Krádež proběhla během přípravy mší, když byl alarm vypnutý a v kostele nebyl nikdo na dohled. Lebka byla umístěna ve skleněné schránce v hlavní lodi po boční kapli, a její prominutí z krypty způsobilo šok pro věřící i turisty.
Lebka svaté Zdislavy, která je uložená v kryptě pod hlavním oltářem Baziliky minor sv. Zdislavy a sv. Vavřince, byla chráněna skleněnou schránkou a byla vystavena poutníkům v první boční kapli. Zadržení podezřelého z krádeže proběhlo ve čtvrtek; vyšetřování ukázalo, že muž původně působil ve Jablonném, poté ukázal motiv rozptýlit oe své svědění - krádež v kostele. Lebka byla zalita do betonu a následně nalezena a vydána restaurátorům.
Podle policie se jedná o 35letého muže, který se „k činu přiznal“ během výslechu. Hrozí mu až osm let vězení za krádež, dále vytržnictví a poškození cizí věci. Při vyšetřování byl použit i nestandardní psychologický postup, aby se zjistilo, kde se ukradená lebka nachází. Motiv pachatele nebyl považován za prodej lebky, ale za snahu ji pohřbít a „oddělit ji“ od těla.
Lebka je nyní v péči restaurátorů. Ochranné sklo pro relikvii je v plánu posílit, aby se podobné útoky v budoucnu neopakovaly. Děkan Pavlo Mayer uvedl, že schránka by měla být lépe chráněna pancéřovým sklem vyvinutým spolupracující firmou Sacrystal; hotovo má být do 30. května, kdy se koná Zdislavina pouť. Jako minimální zabezpečení zvažují architekti i sondy na elektronické zařízení napojené na policii, ale „kostely mají být otevřené“ - jen s určitou mírou rizika, kterou je možné ovlivnit.
Historie a význam Zdislavy z Lemberka
Zdislava z Lemberka (asi 1220-1252) byla česká šlechtična, zakladatelka klášterů a špitálů. Narodila se v Křižanově na Moravě do bohaté rodiny Přibyslava a po sňatku s Havlem z Markvarticů působila na Lemberku, kde založila klášter s špitálem a vybudovala spolu s dominikány v Jablonném centrum péče o potřebné. Dominikánský klášter a kostel svatého Vavřince vznikly kolem roku 1250; Zdislava sama zemřela mladá, pravděpodobně vyčerpáním, a byla pohřbena v kryptě pod oltářem baziliky. Kanonizace proběhla v Olomouci v roce 1995, předtím byla blahoslavenou prohlášena v roce 1907. Zdislava je patronkou rodin, litoměřické diecéze a českého národa a její svátek připadá na 30. května.
Bazilika minor sv. Zdislavy a sv. Vavřince v Jablonném v Podještědí vznikla jako gotický chrám, zasvěcený Zdislavě z Lemberka. Stavba prošla významnou přestavbou po požáru města v roce 1788 a roku 1729 byla dostavěna barokní architekturou, kterou vedl Johann Lucas von Hildebrandt (přísně dodržel názor na nezměněný původ hrobu Zdislavy). Od 19. století sloužil klášter dominikánům; v 18. století sem byly umístěny krypta a hrobky významných rodů, včetně rodů Berků z Dubé a Pachtů. V kryptách jsou dvacet čtyři malbami ozdobených obrazů ze života svaté Zdislavy a truhla s ostatky, přístupná je i lebka ve zlaté skříňce z roku 1908.
Baselika byla povýšena na baziliku minor v roce 1995 a její sousední klášter dominikánů byl obnoven po 1990 s cílem znovu rozvíjet duchovní a kulturní odkaz regionu. V kryptách jsou pohřbení dominikáni a další významné osoby; chrám byl v minulosti několikrát rozšiřován a upravován, a to i po velkém požáru v roce 1788. V současnosti bazilika slouží věřícím i turistům a představuje významný historicko-duchovní bod na mapě Libereckého kraje.
Krádež a současné dění kolem relikvií
V souvislosti s krádeží byla lebka svaté Zdislavy objevena ukrytá a je nyní v péči restaurátorů. Policie vyzvala k spolupráci, a vyšetřování ukázalo, že zloděj působil s cílem pohřbít ostatky a zavřít je do řeky. Restaurátoři pracují na šetrném vyndání lebky a její následné bezpečné uložené, zatímco architekti a církev probírají varianty lepšího zabezpečení.
Ředitel Územního odboru Česká Lípa Policie ČR uvedl, že vyšetřování probíhalo s využitím psychologických technik a že zadržený muž byl už dříve spojen s Jablonným v Podještědí. Přibyl pak v rozhovoru vyjádřil, že krádež byla impulsem k zamyšlení nad ochranou relikvií; přesto ale dodal, že církev shromažďuje ostatky dva tisíce let a že takový čin je nepřípustný. Arcibiskup Stanislav Přibyl navrhl různé varianty, včetně neprůstřelného skla a elektronických zařízení, která by byla napojena na policii, aby se minimalizovalo riziko.
Krádež lebky svaté Zdislavy: Relikvii chtěl pachatel zalít do betonu
Lebka svaté Zdislavy je nyní v péči restaurátorů; restaurování potrvá několik dnů. Odhaduje se, že se relikvie nevrátí do baziliky dříve než samotná Zdislavina pouť. Zdislavin příběh a její život jako patronky charitativní péče zůstanou v centru zájmu veřejnosti a církevního života. Historie baziliky a krypt je spjata s místním kultem a turistickým potenciálem, který Jablonné v Podještědí nabízí po staletí.
| Událost | Poznámka | |
|---|---|---|
| Zdislava pobyla na Lemberku | 13. století | Založila klášter a špitály |
| Otevření krypt sv. Zdislavy | 19. století | Mezi oltář a kryptu |
| Požár Jablonného | 1788 | Zničil většinu výzdoby |
| Blahořečení Zdislavy | 1907 | Dokončeno v římskokatolické církvi |
| Svatý Jan Pavel II. ji svatopředsedl | 1995 | Potvrzení zázraku a svatořečení |
Lebka byla umístěna v hlavní lodi baziliky na bočním oltáři a byla chráněna skleněnou schránkou. Kvůli útoku bylo nutné zvažovat posílení ochrany: pancéřové sklo a elektronické zařízení napojené na policii. Zodpovědní pracovníci vyzdvihovali důležitost otevřenosti kostelů jako míst setkání s Bohem, ale zároveň vyžadovali určitou míru bezpečnosti pro podobné relikvie.
