Aktualizováno: 28. Láska má mnoho projevů, podob a je plná krásných a nečekaných chvil. Proto je důležité uvést i LGBTQ+ svatbu, která je v České Republice umožněna pod pojmem registrované partnerství. V České republice je v současnosti povoleno osobám stejného pohlaví uzavřít tzv. registrované partnerství. Ač si spousta lidí myslí, že je to vlastně svatba lidí stejného pohlaví, opak je pravdou. Registrované partnerství se od institutu manželství stejnopohlavního páru velmi liší. Z právního hlediska totiž tento akt není postaven na stejnou úroveň jako manželství párů s odlišným genderem. To je podle LGBTQ+ lidí nejpalčivější problém.
To znamená, že si například partner nemůže přisvojit dítě druhého partnera (z předchozího vztahu apod.), nemohou si ani společně osvojit dítě z ústavu nebo být společnými pěstouny. Děti z registrovaného partnerství nemají nárok na dědictví nebo sirotčí důchod po svém faktickém rodiči. Faktický rodič je zpravidla ten z páru, který není biologický a nebyl oficiálně uznán jako zákonný rodič. Tento partner nemůže být ani zákonným zástupcem dítěte. Zatímco běžným novomanželům vzniká automaticky právo na společné jmění, registrovaní partneři jsou pouze podíloví spoluvlastníci.
V mnoha dalších státech je registrované partnerství vnímáno jako obdoba sňatku a mohou ho také uzavírat páry, které nejsou LGBTQ+. V mnoha státech již mají queer páry možnost uzavření manželství se stejnými právy. V mnoha je již možné kromě sňatku si adoptovat také děti. Lze to například v severských zemích, Nizozemsku, Španělsku, Portugalsku, Německu a Rakousku. V Belgii a Anglii je možné stejnopohlavní manželství, avšak bez možnosti adopce. Když se muž se ženou rozhodnou pro svatbu v zahraničí, po návratu domů je jejich sňatek uznán ve všech ostatních zemích Evropské unie. To se ovšem nevztahuje na sňatky LGBTQ+ osob. Partneři sice mohou uzavřít manželství v zemi, která to umožňuje. Registrované partnerství smí v České republice uzavřít pouze dvě osoby stejného pohlaví (na rozdíl od světové praxe, kde tento svazek mohou uzavřít také lidé stejného genderu)..
Tyto osoby musí být zletilé a svéprávné. Samotný vstup do tohoto svazku není tak společenská událost jako běžná svatba, je spíše administrativním úkonem. Odehrává se pouze na 14 vybraných matričních úřadech (jeden v každém kraji). Na rozdíl od sňatku se uzavírá před matrikářem, nikoliv před starostou, místostarostou nebo zastupitelem. Před ním partneři pouze prohlásí, že chtějí uzavřít partnerství. Pokud partneři touží po „svatbě“ v zahraničí, tak to bohužel nelze. Registrované partnerství bohužel nelze uzavírat na zastupitelských úřadech v cizině. Stejně tak tomu může být, pokud by se dvojice chtěla sama sobě oddat na nějakém romantickém místě. Některé instituce jsou vstřícné a partnerům vyhoví, jiné si však určují vlastní podmínky. Takže dvojici nezbyde nic jiného než se registrovat na úřadě, v přiděný den a hodinu.
Ať už se muž se ženou rozhodnou pro jakýkoli druh svatby, je třeba za ní na úřadě zaplatit. Byť je registrované partnerství v mnoha ohledech odlišné od běžného sňatku, v tomto se mu vyrovná. Správní poplatek za uzavření partnerství přijde na 2 000 Kč. Ovšem v tom případě, pokud alespoň jeden z partnerů má trvalý pobyt na území ČR. Pokud oba zamilovaní pobývají mimo Česko, vyjde je tento akt na 3 000 Kč. K tomu všemu je však ještě potřeba připočíst provozní poplatky, které si účtují matriční úřady.
Ani stejnopohlavní páry se neobejdou bez obíhání úřadů po obřadu. Tedy pokud chce dvojice nosit stejné příjmení. Registrovaným partnerům totiž po ceremonii zůstává jejich příjmení. Jestliže si jej chtějí změnit, místo na svatební cestu povedou jejich první kroky opět na matriční úřad. Na rozdíl či snad právě navzdory formálnímu obřadu se zbytek svatby může nést v tradičním nebo naopak velmi neotřelém duchu.
To, že k uzavření registrovaného partnerství není potřeba svědků neznamená, že se jich partneři musejí nutně vzdát. Mohou si vybrat ze svého okolí blízké osoby, které jim nejenom pomohou s přípravou svatební hostiny a oslavy, ale také je doprovodí k tomuto životnímu kroku. Ať už se lásce oddávají muž a žena nebo dvě ženy či dva muži, jejich vztah zůstane navždy zpečetěn v kroužku z drahého kovu. Ten v sobě nese symbol vlastnictví, věrnosti, domova a ochrany. LGBTQ+ páry mají samozřejmě stejně volnou ruku ve výběru snubních prstenů jako páry jiné. Mohou vybírat jak z nabídky tradičních, tak i extravagantních šperků. Záleží na gustu každé dvojice, jestli zvolí kombinaci „dámského“ a „pánského“ prstenu, tedy že jeden klenot je více zdobený drahokamy, kdežto druhý je spíš jednodušší. Případně mohou milenci zvolit dva stejné kousky. Také ve výběru ošacení má dvojice zcela volnou ruku. V případě mužského páru mohou jít oba partneři ve stejném typu svatebního obléků. Mohou se však odlišit barevně či pomocí doplňků. Nevěsty mají o trochu více možností. Zatímco jedna nevěsta si může zvolit noblesní svatební šaty, druhá může kráčet po jejím boku v obleku. Další možností je dámský kostýmek nebo pánský oblek pro obě dámy, a to v rozličných barvách.
Jak je vidět, cesta LGBTQ+ komunity k lásce není vždy jednoduchá. Od přiznání skutečnosti a brodění se napříč konzervativními proudy až po oficiální zpečetění vztahu. Ne nadarmo se však říká, že láska hory přenáší a zvítězí nad nenávistí. Nikdo z nás nesmí být diskriminován při uplatňování svých práv, což je zakotveno v článku 2 Všeobecné deklarace lidských práv a článku 2 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech.
Podle článku 16 Všeobecné deklarace lidských práv má každý dospělý člověk právo vstoupit do vzájemného konsenzuálního sňatku: „Muži a ženy, jakmile dorostou plnoletosti, mají právo uzavřít sňatek a založit rodinu.“
Po celá desetiletí Amnesty International bojuje proti násilnostem a diskriminaci, kterým tak často musí čelit LGBT+ osoby po celém světě. Tato diskriminace se často projevuje v tom, jak státy odmítají LGBT+ osobám mnoho základních práv, které ostatní lidé považují za samozřejmost. Jedním z klíčových příkladů je přístup k občanským sňatkům. Proto se Amnesty International Česká republika stala spolupořadatelem kampaně „Jsme fér“. Kampaň si klade za cíl uzákonit možnost uzavřít manželství každému bez ohledu na jeho sexuální orientaci a genderovou identitu a tím i zrovnoprávnit stejnopohlavní svazky.
Věříme, že i gayové a lesby v České republice by měli mít rovná práva, včetně možnosti uzavřít plnohodnotné manželství, a s ním nabýt všechna práva, která se k němu váží. Protože tak je to opravdu fér. Dikasterium pro nauku víry odpovědělo na otázky týkající se přístupu transsexuálních a homosexuálních osob k svátostem křtu, manželství a dalším obřadům. Otázky na tento vatikánský úřad zaslal 14. července 2023 Mons.José Negri, biskup z diecéze Santo Amaro v Brazílii.
Transsexuální osoby mohou přijmout svátost křtu, a to pokud nenastanou situace, ve kterých by hrozilo, že by mezi věřícími vyvolaly veřejné pohoršení nebo zmatek. Děti homosexuálních párů mohou být pokřtěny, i když se narodí náhradní matce pouze za předpokladu, že existuje opodstatněná naděje, že tyto děti budou vychovávány v katolické víře. Dokument dále uvádí, že homosexuální osoba, která žije v stabilním vztahu, má určité možnosti být kmotrem či svědkem, avšak s potřebnou obezřetností a odpovědným ohledem na duchovní význam svátosti.
Známé jsou i globální trendy: šestnáct států Evropské unie umožňuje stejnopohlavní manželství, a Česká republika mezi ně nebude patřit ani v příštím roce. Novela občanského zákoníku z roku 2024 zavedla institut partnerství s širokým rámcem práv, avšak bez plné rovnoprávnosti manželství. Evropská judikatura však tlačí na uznání stejnopohlavních sňatků i v situacích přeshraničních, což má dopad na českou praxi: matriční úřady zapisují některá zahraniční manželství různě, včetně postavení registrovaného partnerství. Podle průběhu reformy a veřejného mínění zůstávají rozdíly mezi právními režimy majetku, dědických a rodinných práv oproti heterosexuálním sňatkům.
V Česku bylo registrované partnerství zavedeno v roce 2006 a za prvních deset let uzavřelo asi 2322 párů (1525 mužských a 797 ženských). Registrovaní partneři mají nárok na informace o zdravotním stavu protějšku, mohou po něm dědit. Dvojice nemají právo společně osvojit dítě z ústavu. Po odstupu od registrovaného partnerství zůstává partner se svým příjmením; změna vyžaduje další úřední kroky. Nová úprava účinná od roku 2025 posunuje některé body směrem k větší jistotě, avšak plná rovnoprávnost zůstává nenaplněná, zejména v rodičovských právech.
- Články a mezinárodní kontext: evropské trendy, dosažené změny a budoucí výzvy.
- Právní rámec v ČR: rozdíly mezi registrovaným partnerstvím a manželstvím, proces uzavření a poplatky.
- Etické a lidskoprávní aspekty: diskuse o diskriminaci, právech LGBT+ osob a roli církví.
Nároky na dodržení lidských práv a boj proti diskriminaci jsou ústředními tématy diskusí o srovnání práv LGBTQ+ osob v ČR a v Evropě. S ústavou a mezinárodními dohodami je spojena výzva k větší inkluzi a rovnoprávnosti, a to i v otázkách manželství a rodiovství. Konflikt mezi legislativními změnami a konzervativními postoji zůstává živý, ale tlak na plnou rovnoprávnost průběžně sílí.