Desítky let po obnovení katedrály Notre-Dame de Paris zůstává její duchovní a umělecké dědictví nastíněné prostřednictvím symbolů a světců, jejichž relikvie se dotýkají srdce města i věřících po celém světě. Na novém oltáři katedrály, který má polokružní tvar a nehranatý půdorys, se spojuje víra, historie i sociální poselství, jež sílí v dnešní době obnovy a naděje.
Dokončené svědectví o patnácti svědcích a jejich vazbách na Paříž
Šestnáct soch na složitě propracovaném podstavci věží Notre-Dame zahrnuje dvanáct apoštolů a čtyři sochy evangelistů, které stojí na jednotlivých rozích a před každou skupinou stojí menší sochy představující čtyři evangelisty: býk pro Lukáše, lev pro Marka, orel pro Jana a anděl pro Matouše. Každá skupina směřuje na jednu ze čtyř světových stran a všechny sochy hledí na Paříž, s výjimkou jedné výjimky.
V textu o relikviích a oltáři se uvádí, že na novém oltáři jsou uloženy relikvie svatých Madeleine-Sophie Barat, svaté Kataríny Labouré, svaté Marie-Eugénie Milleret, svatého Charlese de Foucauda a blahoslaveného Vladimíra Ghiky. Tento oltář má být trvale upevněn a uzavřen, jak káže tradice.
Madeleine-Sophie Barat: zakladatelka řádu a její význam pro Paříž
Madeleine-Sophie Barat, narozená v Burgundsku v roce 1779, je zakladatelkou Společnosti Najsvätejšieho Srdca Ježišovho (Kongregace sestier Najsvätejšieho srdca), určené pro výchovu mladých dívek, která dnes sdružuje několik tisíc řeholnic v přibližně čtyřiceti zemích. Žena, která byla otevřená potřebám své doby a úzce souvisela s obnovným hnutím Společnosti Ježíšovy ve Francii, usilovala o to, aby žena měla vedoucí roli při rekonstrukci sociální struktury.
Katarína Labouré: zjavenia Panny Marie a svědectví z rue du Bac
Katarína Labouré, narozená v Burgundsku v roce 1806, je známá po celém světě tím, že přijala zjevení Panny Marie v klášře Dcér lásky na rue du Bac, kam vstoupila v roce 1830. Uvedla, že zjevení vedla k vyražení slavné zázračné medaily a k mnoha zázrakům a uzdravením. Zomrela v Reuilly v roce 1876 a byla kanonizována Piom XII v roce 1947.
Marie-Eugénie Milleret: duchovní a vzdělávací odkaz
Marie-Eugénie Milleret měla v Paříži významné momenty víry, když se zúčastnila půstní kázně otce Henriho Lacordairea v katedrále v roce 1836. Po založení kongregace Rehoľníků Nanebovzatia Panny Márie v roce 1839, která měla výchovu mládeže a společenskou premenu pod evangeliem, získala mezinárodní rozměr její práce. Kanonizována byla Benediktem XVI. v roce 2007 a blahorečena byla v roce 1975 Pavlem VI.
Vladímír Ghika: cizinec a patron mnoha hnutí
Vladimír Ghika, narozený v Konstantinopoli roku 1873 a původem z pravoslavné tradice, se stal katolíkem a byl vysvěcen za kněze pro pařížskou diecézi. Byl okolnostmi života svědkem jednoty křesťanů a jeho duchovní vliv se odrazil na mnoha konverzích i spolupráci s intelektuály a umělci. Zomřel ve věznicích rumunského komunistického režimu v roce 1954; v roce 2013 byl prohlášen za blahoslaveného.
Václav Ghika a oslavy naděje
Na novém oltáři je důležité poznamenat, že Ghika je jediným cizincem mezi svatými oltáři Notre-Dame. Navzdory různým historickým zkouškám a dešti obnovy zůstává poselstvím o naději a jednotě, která překračuje náboženské a národní hranice.
Symbolika nehranatého oltáře a význam pro současnou církev
Polokruhový tvar oltáře vyvolává představu objetí Boha pro všechny, zvláště pro ty na okraji společnosti. Yves Congar o tom sníval a psal o tom ve své knize, a tato myšlenka se realizuje nejen v Paříži a Římě, ale i v dalších městech světa. Po vstupu do katedrály vás vítá krstiteľnica a celý proces vyzdvihuje myšlenku, že každé pokřtěné je vloženo do Kristova těla.
Naším časem prochází destrukce i rekonstrukce a Notre-Dame stojí jako symbol naděje pro lepší budoucnost. Čas slávností znovuu otevření o víkendech 7.-8. prosince se nekončí, ale bude pokračovat až do Zoslania Ducha svätého 8. června 2025, kdy katedrála vítá miliony návštěvníků a konají se mše pro různé skupiny věřících. První týdny navíc zahrnují omezené vstupy a registraci pro jednotlivce; od ledna 2025 se otevře pro prohlídky chrámu v Paříži spolu s Jubileem 2025. K tomu je připravena i nová aplikace Notre-Dame de Paris.
Poslední kroky obnovy a veřejný návrat sochy Panny Marie
15. listopadu do pařížské katedrály Notre-Dame byla oficiálně navrácena proslulá socha Pany Marie s jezulatkem, která putovala zpět z kostela Saint-Germain l'Auxerrois, kde vyhledala útočiště po požáru z 15. dubna 2019. Notre-Dame se má znovu otevřít 8. prosince a fasáda zůstala zachována po opravách, na nichž pracovalo kolem 500 dělníků a náklady dosáhly 550 milionů eur, z části hrazené dary významných filantropů.
Napjatost a současná atmosféra obnovy je doprovázena i drobnými artefakty, které se na aukci objevují, jako například starožitná svátostka.