Cyklus šesti písní Dřevěný Kristus pro nižší hlas a klavír spojuje v ryze duchovním díle katolicky orientovaného skladatele Jana Hanuše (1915-2004) s podobně naladěným básníkem Kamilem Bednářem (1912-1972). Bednářovy básně vyšly samizdatem v 50. letech pod názvem Básně na kříž nalezený v horách, Hanuš je pak v roce 1957 zhudebnil. V původní podobě pouze s doprovodem klavíru (skladba existuje i s varhanním doprovodem), orchestrální verzi dokončil později, až v roce 1970. Již na první pohled tyto letopočty prozrazují, že ještě dlouho po svém vzniku nemohla být vzhledem k politické situaci v tehdejší ČSSR z ideologických důvodů ani jedna z těchto verzí provedena.
Cyklus klade na pěvce extrémní intonační, rozsahové, dynamické a celkově hudební nároky. V názvu cyklu je určeno pouze, že se jedná o písně pro nižší hlas. Teoreticky tedy přicházejí v úvahu mezzosoprán, alt, baryton a bas. Pro bas jsou vrcholové tóny na vrchní hranici možností tohoto oboru, nicméně celková tesitura i toto provedení umožňuje. Dokonce vzhledem k celkové závažnosti kompozice je možná tato varianta provedení (při překonání nastíněných problémů) ideální.
Ačkoliv je dílo pevně ukotveno v tradičním hudebním jazyku vycházejícím z tonální hudby (Hanuš byl v kompozici žákem Otakara Jeremiáše), je ve svém výsledku velice originální a působivé, s důrazem na výraznou melodiku slovanské provenience. Zdeněk Klauda obsazení: voc, pfte. materiál: partitura, durata: 21' nakl. č.: R 517.
„Dřevěný Kristus je syrový, tragický, hutný. Úvodní Brahmsův cyklus je vystavěn na biblických překladech Martina Luthera, řeší podstatu lidského života a nelítostné předurčení jeho zániku. Hutnou atmosféru na chvíli odlehčí Bachův Dobře temperovaný klavír, teprve potom přichází čas na Hanušovu reflexi válečné zkušenosti.“ Skladba z roku 1957 čekala na své první provedení dlouhých 38 let, a to právě díky tehdejší politické situaci. Sólista Národního divadla v Praze absolvoval HAMU u Ivana Kusnjera a studoval také na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni. Vedle operní tvorby se věnuje také koncertnímu repertoáru.
Pravidelně interpretuje Dvořákovy Biblické písně a Stabat Mater, Mozartovo či Verdiho Requiem nebo písňový cyklus Dřevěný Kristus Jana Hanuše. S Janáčkovou Glagolskou mší se v srpnu 2024 představil na prestižním festivalu BBC Proms v Londýně s Českou filharmonií pod taktovkou Jakuba Hrůši. Dirigent, klavírista a hudební badatel Zdeněk Klauda je zakladatelem a uměleckým vedoucím orchestru L´Armonia Terrena.
Ve své práci se zaměřuje na oživování zapomenutých děl českých skladatelů i na interpretaci hudby současných autorů. Klaudova nahrávací činnost zahrnuje oceněné projekty, jako světovou premiéru Stabat Mater Jakuba Jana Ryby (Diapason Découverte) či album Rediscovered Romantic Testimony, věnované symfonické tvorbě Václava Jindřicha Veita. Stál také za projektem Kouzelná Rybovka Matěje Formana, který natočil s FOK pro Českou televizi.
„Mám rád, když mě hudba nějakým způsobem vtáhne a inspiruje moji fantazii. Kostel sv. Festival si pro uvedení Dřevěného Krista nemohl vybrat působivější místo. Barokní kostel, který jako zázrakem přežil hrůzy 20. století. Přestože se zde sloužily mše ještě několik let po roce 1945, kdy jej museli opustit jeho němečtí farníci, byl kostel po roce 1960 vykraden a postupně zdevastován. Sloužil jako sklad ovoce i pneumatik, jeho varhany a vybavení byly odvezeny do okolních kostelů, ukradeny či zničeny. Právě sem nyní přichází hudba, aby dala tomuto místu nový smysl. Hudba, která v tomto prostoru získá až mystický rozměr. Sytý bas Pavla Švingra a klavírní doprovod Zdeňka Klaudy vyplní opuštěné zdi emocemi, jež budou v posluchačích doznívat ještě dlouho.
Co znamená sdílet život s hudebním festivalem? Co všechno si festival bere a co naopak vrací? Letní prolog jubilejního 25. Lípy Musicu a varhanici Kattu, která koncertovala na zřícenině příhraničního hradu 26. Velký starožitný dřevěný kříž s bronzovým Kristem Hardy - [22.8.2026]
Další poznámky o prožívání hudby a prostoru doplňují texty o tom, jak v opuštěném prostoru zraje duchovní význam díla a jak barokní kostel přežívá jako svědkem času. Zároveň se objevují motivy mýtu o ztělesněné Boží přítomnosti a o tom, jak slunce a světlo souvisejí s posvátnými symboly v různých náboženstvích a slouží jako obraz Boží slávy.
Petr Altrichter řídí české filharmoniky a žáky ZUŠ: Dvořák, Brahms, Smetana: Vltava
V tématu také rezonují historické souvislosti a koncertní kontexty: od samizdatu po prvé provedení, od možné interpretace basového hlasu až po festivalová a koncertní nastavení, která dávají dílu nový kulturní a duchovní impuls.
- Historie vzniku a vydání Bednářových veršů a Hanušovy zhudebnění.
- Technické nároky cyklu na interpretaci nižšího hlasu s výraznou dynamikou a rozsahem.
- Hudebně-teoretické zázemí a spojení tonality s výrazem slovanské melodiky.
- Historický a liturgický kontext premiér a koncertních realizací.
- Perfomance a interpretace konkrétního českého hudebního dědictví v mezinárodních scénách.
Vliv a význam díla v kontextu české hudební kultury
Cyklus Dřevěný Kristus představuje významný příspěvek k duchovní a málo známé hudební tvorbě 20. století, která reflektuje zkušenost války, migrace a kulturní identity prostřednictvím lyrických textů Kamila Bednáře a hudební racionality Jana Hanuše. V hudební historii stojí vedle dalších liturgických a duchovních děl dob, kdy umělci hledali hlubší význam v zkoumání lidské existence a jejího zmaru.