Den svatého Jána spadá do další medardovské dešťové vlny, která pokračuje jánskými, či svatojánskými dešti. Právě v tuto dobu se podle našich meteorologických stanic očekává výskyt deště a bouřek, jejichž intenzita a četnost se pohybují kolem 60 % na počátku třetí červnové dekády (cca od 22.6.) až do konce měsíce.
Pojem svatojánské deště, svatojánské bouřky a svatojánské povodně měl v lidové meteorologii široký zvuk. Univerzitní profesor Matiáš Kalina na počátku 19. století varoval: „Bydlící u potoků mají se na pozoru míti, aby okolo sv. Jana povodní překvapeni nebyli, a i s dobytkem do nebezpečenství života neupadli. Dlouho trvající deště, ztržení se oblak, často i jen v hořejších krajinách, jsou předchůdcové povodní, které okolo svatého Jana často větší bývají nežli na konci zimy v čas břenice.“
Na jižní Moravě se objevují věštby a pranostiky v souvislosti s prvním dnem léta. Pranostika „Na svatého Jána otvírá se létu brána“ odkazuje na astronomické léto a objevuje se v lidových textech, včetně románu Aloise a Viléma Mrštíků „Rok na vsi“.
Mezi nejstarší pranostiky patří včelařská věštba: „Roj včel, který vyšel před svatým Janem a okolo svatého Víta (15.6.) aneb Božího těla jest nejlepší. Ale ten, který vyjde po svatém Jáně, není tak dobrý.“ Z roku 1710 pak vyplývá: „Den sv. Jana bude-li mnoho pršeti, za čtyři dny bude pořád se střech kapati.“
Chodské pořekadlo „Na svatého Jána noc nebývá žádná“ poukazuje na nejkratší noc roku - kolem letního slunovratu jsou noci velmi krátké a dny dlouhé, a po západu slunce ještě bývá soumrak. Současně dnešní den nese většinu pranostik, které se vážou k dešti, úrodě a dalším výhledům do budoucna.
Pramenné historky a ženská rčení o Svatém Janu
Roj včel, který vyšel před svatým Janem a okolo svatého Víta aneb Božího těla, bývá považován za nejlepší. Ten, který vyjde po svatém Jáně, však bývá méně výnosný. Tyto věštby se často uvádějí v archivu Antonína ViK a časopisu Český lid. Zmínky o Boží kapli a svatojánských poutích patří k jádru místních obyčejů a pověstí.
Podoba dávného Svatého Jana nad Skrýšovem a jeho klášter
Svatý Jan nad Skrýšovem se vypráví jako osada spojená s kostelem svatého Jana Nepomuckého a s kaplí Čtrnácti svatých Pomocníků. První známý majitel Skrýšova Adam Ignác Mladota ze Solopisk kolem roku 1705 postavil u studánky kapli a poté, mezi lety 1760-1764, nechal postavit kostel. Baron Norbert Kfelíř ze Zakšova, nejvyšší lesmistr knížete Schwarzenberga, nechal stavět kostel ve tvaru hořícího srdce s unikátní mansardovou střechou a dorelikviářem posvátné ostatky svatého Jana. Obec získala pojmenování „Svatý Jan nad Skrýšovem“ a v těsné blízkosti vznikla fara a další objekty, které dnes stojí mezi památkami.
První kněz byl zámecký kaplan F. Engelthaler, po něm Jan Filip, a zřídilo se svatojanské bratrstvo, které však bylo v roce 1785 zrušeno císařem Josefem II. Přestože poutě konané do roku 1785 postupně ustaly, samotná kaple, fara a kostel dnes představují památkově chráněné objekty.
Historie a význam Svatého Jana pod Skalou
V údolí řeky Loděnice se nachází Svatý Jan pod Skalou, benediktýnský klášter s historií sahající téměř tisíc let zpět. Počátky sahají do 9. století, kdy se v jedné z jeskyní usadil první český poustevník Ivan. Legenda vypráví o 42 letech trvání jeho pobytu, a výskytu ostatků v době 15. a 16. století, kdy mniši mohli znovu objevit ivanovy ostatky a oživit poutní kult. V roce 1661 architekt Carlo Lurago vybudoval mezi skalami kostel sv. Jana Křtitele, jehož pojmenování do určité míry ovlivnilo i samotnou obec.
Na místě se nachází i hřbitov za kaplí sv. Maxmiliána, považovaný za jednu z nejkrásnějších neogotických staveb a často slouží jako kulisa ve filmech. V blízkosti lze doporučit procházku do Berouna nebo na hrad Karlštejn po Cestě Vojty Náprstky, kterou Svatý Jan pod Skalou protíná uprostřed. Zvláštním tipem pro návštěvníky je nedaleký skanzen Solvayovy Lomy, který představuje ideální volbu pro kratší výlet.
Sv. Jan pod Skalou: V údolí času Českého krasu | Cestovatelská publicistika
| Místo | Hlavní zajímavost | Roky spojené s výstavbou |
|---|---|---|
| Svatý Jan nad Skrýšovem | Kostel svatého Jana Nepomuckého a svatojánské bratrstvo | 1705-1764 |
| Svatý Jan pod Skalou | Benediktýnský klášter, kostel sv. Jana Křtitele | 9. století - 17. století |
Vznik kostela ve Skalném místě a jeho okolí souvisí s hledáním ostatků a s renesančním a barokním stavebním rozvojem, což z kláštera učinilo významný centra poutí a duchovního života. Často bývá navazována na spojení s pověstmi o Ivanovi a s rozsáhlou architektonickou prací Luraga, která posílila význam místa pro celé České krasové území.
V současnosti je Svatý Jan pod Skalou i Svatý Jan nad Skrýšovem turisticky atraktivní nejen díky historií, ale i kvůli krásným výhledům, naučným stezkám a propojení s okolními kulturními památkami. Vede sem i stezka na Svatojánskou skalní stěnu s pohledem na scenérii a historickými artefakty, které místu dodávají zvláštní duchovní význam.