Martyrologium nám dnes připomíná všechny svaté předky Ježíše Krista, syna Davidova, syna Abrahámova. Jedná se o spravedlivé, kteří byli ke vstupu do nebe ospravedlněni krví svého potomka, zaslíbeného již v ráji, když Bůh řekl hadovi: "Mezi tebe a ženu položím nepřátelství, i mezi símě tvé a símě její." Připomínáme si památku svatých předků od Adama přes Abraháma (pam. 9. 10.) a Davida (pam. 29. 12.) až po Jáchyma a Annu (pam. 26. 7.), z nichž se narodila dívka, která byla předem obdařena milostí pro budoucí zásluhy svého Syna - Mesiáše.
Rodokmen předků v evangeliu sv. Matouše směřuje ke spravedlivému Josefovi, muži Marie, ze které se narodil Ježíš. Ukončení Josefem je proto, že ač není skutečný Ježíšův otec, je jím před zákonem a zdůrazňován jako potomek Davidův, kterým byla i jeho žena. Evangelní rodokmen nám nevybírá svaté předky, ale můžeme si v něm všimnout i žen, které jsou cizinky a hříšnice, jako důraz, že Ježíš je Spasitel všech lidí, i pohanů a hříšníků.
Jak se připomíná, jejich hříchy plán Boží nejen nemohly znemožnit, ale je s nimi i počítáno při jeho uskutečnění. Kristovi předci jsou uvedeni v jistém výběru, ale za účelem symbolického řazení do tří období po 14 členech. Číslo 7 je v Bibli posvátným číslem, které se používá k vystupňování (např. říká-li Ježíš 77x - znamená to "vždycky" -Mt 18,22), zde svým zdvojením na 14 vyjadřuje plnost a dovršení. Zdůrazňuje se, že přišla "plnost času, aby se naplnila Boží zaslíbení a dějiny izraelského národa došly svého dovršení, a to v Mesiáši Ježíši.
K dnešní památce proto může být vhodný i obraz, vytvořený bývalými narkomany v Medugorje (v komunitě Cenacolo), jak Ježíš vytahuje za ruce Adama a Evu z hrobu. Až k Marii sahá zástup těch, ve kterých našel Bůh i přes jejich chyby zalíbení, byli shledáni spravedlivými a z nichž se Kristus zrodil podle těla. Můžeme si připomenout spravedlivého Ábela, úžasnou víru Abraháma (za kterou dostal přislíbení, že z jeho potomstva se dostane požehnání všem národům) a cestu jeho potomků po krále Davida, z jehož rodu, jak bylo předpovězeno, se narodil Mesiáš.
Výše jsou uvedena data památek nejvýznamnějších sv. předků, které po doppsání životopisů pomohou k další informaci těm, kteří je neznají. Člověk ve své svobodě může setrváním ve hříchu svou spásu odmítnout a tím zničit své věčné štěstí, ale Bůh je neměnný a až do poslední chvíle je připraven obdařit člověka svou spásou, získanou Ježíšovým křížem. Ti Ježíšovi předci, kteří po této spase toužili a byli ji připraveni s Ježíšovým příchodem přijmout, jsou těmi, které dnes oslavujeme. Zároveň si připomínáme jejich touhu, která má být vzorem pro naši přípravu na příchod Božího Syna na tuto zem.
Prosíme Tě, Pane Ježíši, pospěš a neprodlévej, ať Tvůj příchod posilní a povzbudí všechny, kdo plně důvěřují ve Tvou lásku. Neboť Ty žiješ a kraluješ s Bohem Otcem v jednotě Ducha svatého po všechny věky věků.
Různé momenty a kritické pohledy na Svatoprávní organizace a svědky Jehovovy
Vím, že se jedná o sektu. organizace. Přizpůsobili k obrazu svému (např. odstraněním Božího Jména). Zjevení a srovnej si to s tím, co dělají Svědkové Jehovovi. Dům od domu (Matouš 28:19-20; Skutky 20:20-21).
Lidé nazýváni „sektou“ (Skutky 24:14). Pochopit jak důležité poselství v Bibli je. Z Boha, který za nás zemřel na kříži. V kanonicitu Písma Svatého i Svaté Tradice, tj. trojí polití hlavy vodou. Ponořit např. křtu. Ovšem, v zásadě platí výše uvedené. Konat to, co koná Církev, tj. i Syna i Ducha Svatého. Jano …) ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého.
Syna i Boha Ducha Svatého. Amen.“
Různé teologické postoje a kritické poznámky
Mezi hlavní body kritiky patří tvrzení, že Svědkové Jehovovi odmítají Trojici a považují Ježíše za Božího Syna, prvního z andělů a stvoření Boha, ne za Boha. Dále se zmiňuje, že Duch svatý je chápán jako neosobní síla místo Boží osoby. Diskutuje se také o úctě k Ježíšovi a o tom, zda je Ježíš roven Bohu Otci či podřízen Otci ve své lidské podobě.
Text uvádí, že vyznání Spasitele a Vykupitele a víra v Usmíření hraje klíčovou roli v křesťanském vyznání a že bez Ježíše Krista není záchrany. Uvádí se rovněž, že věřící křesťané mají šířit evangelium a svědčit o Ježíšovi, nikoliv o Jehovovi jako jménu samém o sobě.
Koblihy a usmíření
Informativní poznámky k dalšímu čtení a kontextu: text popisuje zkušenosti a svědectví bývalých svědků Jehovových, včetně života a tragédie spojené s některými členy sborů a s jejich reakcí vedení.
Data a souvislosti
Čísla a data v textu odkazují na památky a data spojená s předky Ježíše a s událostmi v katechismus. Zároveň jsou uvedeny citace a teologické argumenty týkající se klíčových článků křesťanského vyznání.
Podle autorů textu je důležité rozlišovat mezi tradičním křesťanstvím a určitou moderní denominací, která podle autora uvádí odlišné pojetí křesťanství a duchovních bytostí.