Svoboda nad Úpou leží v širokém údolí Úpy, která v těchto místech opouští sevření krkonošských hor. Město bylo založeno před rokem 1546 a zřejmě ho založil Adam Zilvar z Pilníkova na panství Břecštejn. První písemná zmínka pochází z roku 1553.
Původní název městečka zněl Bergfreiheit („horní svoboda"), záhy však začalo být zkracováno na Freiheit. V roce 1564 se zmiňují zlaté doly na Rýchorách a na jiných okolních horách. V roce 1571 v městečku vyhořelo 16 domů a jistě též proto se o něm roku 1577 mluvilo jako o „městečku nově založeném".
V roce 1580 povýšil Rudolf II. Svobodu na horní město, udělil mu dva výroční trhy, a v návaznosti na to se zde usídlila řada nových řemeslníků a obchodníků. Na počátku 17. století začalo dolování ve Svobodě a okolí upadat. Listiny z let 1546 a 1580 jsou známy jen z mladších konfirmací. Na nejstarší dochované městské pečeti se obec stále označovala jako městečko.
Městský znak nese heraldické motivy symbolizující hornické dědictví, včetně mlátek a želízka. Základem půdorysu je protáhlé, téměř ulicové náměstí, situované kolmo k toku Úpy. Do náměstí ústí od jihu další široká ulice, vytýčená podélně s řekou, takže celá osnova má půdorys písmene T. Tato ulice vede od mostu přes Úpu, který se připomíná již roku 1553.
První dřevěný kostel sv. Vojtěcha byl postaven roku 1584 jihozápadně za městečkem, za potokem. Po velkém požáru v roce 1571 vyhořela v roce 1599 znovu ještě radnice se všemi písemnostmi. Před třicetiletou válkou bylo ve Svobodě 62 domů, do roku 1713 jejich počet vzrostl na 97. Další přírůstek zástavby do roku 1843 nebyl příliš výrazný.
V letech 1777-79 vznikl nynější prostý zděný kostel sv. Svobody. Disponovalo nepatrnou výměrou zemědělské půdy a nepříliš významným podílem na problematickém výnosu ze zlatých dolů. Zdejší farnost zahrnovala Mladé Buky, Svobodu s Janskými Lázněmi a další obce. Mše byla sloužena střídavě v Mladých Bukách a ve filiálním kostele ve Svobodě.
V kostele byly zvony: v letech 1669, 1750 a 1770; v letech 1840 a 1861 byly přelity a během první světové války byly odvezeny. Pozdější tři zvony ze zvonařské dílny Oktáva Wintera z Broumova byly laděny v B-dur a vysvěceny 3. července 1921. Náklady na nové zvony činily 40000,- Kč. Okolo kostela byl obezděný hřbitov s márnicí, který byl v roce 1888 zrušen a nahrazen novým pohřebištěm na úbočí Kraví hory.
Na Nový rok chodil farář na koledu a při této příležitosti měšťané dávali drobné příspěvky. Obyvatelé Janských Lázní odváděli faráři ročně po 9 krejcarech. Zpočátku neprobíhaly křtiny ve svobodském kostele, ale v Mladých Bukách, a to až do roku 1742. V roce 1742 se dohodlo, že farář má křtít ve Svobodě, je-li zde kvůli výkonu jiného duchovního poslání.
Ve Svobodě se rozvíjela měšťanská komunita: v roce 1781 byl důl uzavřen knížetem Schwarzenbergem. První zdejší škola byla založena okolo roku 1747 a první špitál vznikl v roce 1683. V říjnu roku 1850 byla Svoboda povýšena na horní město císařem Rudolfem II., současně bylo odpuštěno placení desátků podílníkům. Po středověku se rozmach města opět dostavil ve druhé polovině 19. století, kdy tady byla roku 1871 zavedena železnice.
Ke konci 19. století prosperovalo ve Svobodě a v Dolním Maršově několik papíren, strojírna a slévárna, výrobna svíček a další průmyslové provozy. Roku 1892 nahradil dřevěný most přes Úpu kamenný; v roce 1897 postihla město povodeň a byl zničen most, nahrazený nynějším ocelovým mostem. V 2. polovině 20. století byl vybudován nový silniční průtah s novým přemostěním Úpy, který město oddělil od východní vilové čtvrti, ale chránil ho před větším rozrušením.
Komplex Pietteho papíren, budovaný od roku 1866 na místě starší strojní papírny, je architektonicky hodnotnou součástí města. Je koncipován v novogotickém slohu; proslula výrobou jemného cigaretového papíru. Jižně od továrny stojí honosná novorenesanční vila čp. 53 a další historizující budovy na náměstí. Obec je spojena s rodem Zilvarů, panstva z Vlčic, a v novověku proslula zejména výrobou prvního cigaretového papíru ve střední Evropě.
V informačním centru je instalována expozice skřítků a pohádkových bytostí. Sjezdovému lyžování slouží dobře vybavený areál v okolí. Příběh Svobody je propojen s historií horního města a s významnými památkami, jako jsou kostel svatého Jana Nepomuckého či sousoší Panny Marie, svatého Floriána a svatého Antonína na náměstí.
- Památky po hradu Rechenburg se nachází severně od Trutnova a západně od Adršpachu.
- Hrádeček pocházel z 1. poloviny 13. století a leží na skále v romantickém prostředí nedaleko Pekelského vrchu.
- Návštěvu Podkrkonoší doplňuje terénní expozice důlních strojů v Malých Svatoňovicích a návštěva Jívky.
- Kostel sv. Adalberta (Vojtěcha) byl původně filiální ke Mladým Bukům a byl přestavěn v roce 1777-79; v roce 1836 nahrazena kamenná věž.
- Zvony se změnily několikrát, poslední nové zvony byly vysvěceny v roce 1921 a 1994.
- Historie Svobody je spojena s těžbou zlata, vznikem papíren a s železnicí, která byla zavedena v roce 1871.
Pokud zamíříte západně do Krkonoš, doporučujeme navštívit Jilemnici, Dvorský vrch a Rýchorské lesy, které patří k nejzachovalejším částem Krkonoš. V Janských Lázních můžete najít další turistické atrakce a poznat zdejší historické vztahy s místními farnostmi. Informační centrum nabízí expozici skřítků a pohádkových bytostí, která doplňuje obraz regionu.
